logo.gif (5938 bytes)
 OBSAH
 CO NOVÉHO
 ELEKTRONIKA
 CHARTER
 LODĚ
 LODNÍ MOTORY
 OBLEČENÍ
 PLAVBY
 PŘÍSLUŠENSTVÍ
 TEORIE
 TESTY LODÍ
 VRAKY
 ZÁVODĚNÍ
 O RÉČKU
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  blikmajak.gif (1222 bytes) 
Příjem navigačních, meteorologických a varovných zpráv
systém NAVTEX

Celosvětový systém pro vysílání námořních navigačních, meteorologických a varovných zpráv NAVTEX patří do základního souboru prostředků v rámci globálního záchranného a bezpečnostního systému GMDSS (Global Maritime Distress and Safety System), který je v provozu od 1. února letošního roku. Cílem dnešního tématu bude vysvětlení základních vlastností systému a jeho použití pro rekreační a sportovní plavbu.

K čemu slouží systém NAVTEX

Je možné tvrdit, že každý kapitán se za svojí praxe dostal do situace, kdy pro svoje rozhodnutí v bouři na moři byl prakticky bez potřebných informací o prognóze vývoje meteorologické situace a byl odkázán jen na to, co viděl na obloze a na svoji intuici nebo zkušenosti. Výsledek rozhodnutí za těchto podmínek je pak obvykle dílem náhody a štěstí (toho má zatím mnohonašich jachtařů dostatek). Jako malý příklad může sloužit obtížné a většinou málo spolehlivé získávání předpovědi počasí v jižních mořích Evropy (Řecko nebo Turecko).

Nejde jen o ne právě snadné nalezení vysílacího schématu meteorologických zpráv z rádiového vysílání nebo pro příjem synoptických map (meteofaximile) v systému Weatherfax, ale o i dodržování vysílacích schémat. Ne všechno, co se vysílá je použitelné pro plavbu. Navíc většina rádiového vysílání meteo zpráv a předpovědí je často vedena jen v místním jazyce, což celou záležitost ještě dělá obtížnější. A pokud jsme blízko břehu nemáme ani VHF radiotelefon nebo mobilní telefon, pak jsme odkázáni vlastně jen na to, co si myslíme, vidíme a na naše zkušenosti získané z předchozích plaveb. Nalezení synoptické mapy s předpovědí vyvěšené v maríně není také vždy zaručeno. A co však dělat, když jsme dále od břehu nebo uprostřed oceánu?

Naproti tomu informace poskytované celosvětovým systémem NAVTEX nás v angličtině průběžně dostatečně informují jak o meteorologické situaci a jejím vývoji, tak dávají varování před bouří a poskytují další důležité informace pro bezpečnou plavbu.

Příkladem užitečnosti takových informací může být i situace, kdy náš přijímač navigačního systému GPS trvale dává zprávu, že nemá dostatečný počet družic. Právě ve zprávě systému NAVTEX se můžeme dozvědět, že nad oblastí, kde plujeme je prováděna údržba některých družic a jak dlouho to bude trvat. Jiným příkladem může být, že v noci marně hledáme určitou bóji, která je uvedena na nově zakoupené mapě. Pokud máme přijímač systému NAVTEX na palubě, tak víme, že hledaná bóje byla před týdnem odstraněna nebo pro poruchu nesvítí. Toto jsou jen některé vybrané příklady, které jasně dokumentují důvody proč bychom měli přijímačem systému NAVTEX naši loď vybavit. Naše plavba na moři se tak zase stane o něco bezpečnější a o to více se můžeme věnovat jiným činnostem na palubě.

Základní vlastnosti systému NAVTEX

Systém NAVTEX je zdokonalenou versí námořního jednosměrného dálnopisného přenosu zpráv (pozemní stanice - loď). Pro jeho vysílání se v rámci GMDSS používá jednotného kmitočtu 518 KHz, který platí po celém světě. Přenášená data jsou kódována ve standardizovaném protokolu se zabezpečením (FEC) a vysílána pomocí úzkopásmové kmitočtové modulace s dolním postranním pásmem (SSB).

Svět je pro potřeby tohoto systému rozdělen na 16 oblastí označovaných jako NAVAREA I až XVI. Vzhledem k vlastnostem šíření rádiových signálů v tomto pásmu a pro zamezení vzájemného rušení (vysílá se na stejném kmitočtu) je v každé oblasti stanoven pevný časový vysílací řád. Rozmístění a výkon jednotlivých vysílačů je zvolen tak, aby byla plně každá oblast pokryta nejen místním vysílačem, ale i sousedními. Tento požadavek plyne i z nároků na zajištění bezpečnosti plavby. Rozdělení oblastí, seznam stanic a jejich vysílací časy jsou uvedeny například v publikaci British Admiralty (Volume 6 - GMDSS) nebo v plavebních příručkách.

Příklad vysílacího schématu stanic zachytitelných i v Praze nebo u Hradce Králové pro oblast NAVAREA I je v tabulce č. 1 (časy jsou v UT / GMT/).

Kód Jméno stanice     Časy vysílání    
S Niton - Isle of White 0018 0418 0818 1218 1618 2018
G Cullercoast - UK 0048 0448 0848 1248 1648 2048
L Rogaland - Norsko 0148 0548 0948 1348 1748 2148
T Oostende - Belgie 0248 0648 1048 1448 1848 2248
J Stockholm - Švéd. 0330 0730 1130 1530 1930 2330

TAB. 1

Vysílací schéma některých stanic z oblasti NAVAREA I (je možné je především v noci přijímat i v ČR)

Vysílané zprávy jsou v systému NAVTEX podle svého obsahu rozděleny do jednotlivých kategorií a to:

  • A - navigační varování
  • B - meteorologické varování
  • C - pohyb ledovců
  • D - informace o vyhledávacích a záchranných operacích
  • E - meteorologická předpověď
  • F - zprávy pilota
  • G - zprávy pro navigační systém DECCA
  • H - zprávy pro navigační systém LORAN-C
  • I - zprávy pro navigační systém OMEGA
  • J - zprávy pro navigační systém SATNAV (GPS)
  • L,V - seznam a zprávy o pohybu umělých objektů na moři.

Další písmena abecedy jsou vyhrazena pro budoucí použití. Zprávy jsou vždy v angličtině a někdy se mohou opakovat i v místním jazyce.
Každá stanice v dané oblasti NAVAREA má svoje identifikační písmeno A až Z.

Formát vysílané zprávy má obvykle toto standardní uspořádání:
ZCZC |kód stanice |kateg. zprávy a číslo| den a hodina |text zprávy | NNNN
(začátek zprávy) .................................................................................(konec zprávy)

Příklady zpráv ze stanic, které jsou zachytitelné u nás, jsou uvedeny dále.

Druhy přijímačů systému NAVTEX

Pro příjem zpráv v systému NAVTEX je možné použít tyto způsoby:

  • speciální jednoúčelové přijímače s aktivní nebo pasivní anténou. Tyto přijímače mají možnost naprogramování stanic a kategorií zpráv, které chceme přijímat, paměť pro uložení přijatých zpráv a jejich výstup na obrazovce, LCD displeji nebo tiskárně (obvykle s teplotně citlivým papírem).

Přijímač NX 500 fy. Furuno, který je vybaven pouze tiskárnou

  • radiopřijímač vybavený možností příjmu postranního pásma (SSB) doplněný o demodulátor, který je připojen na audio výstup a na seriový vstup do osobnímu počítači s příslušným programem (často bývá součástí programu pro příjem meteofaxů – např. PC Maritime Weatherfax nebo Bonito).



Program Weatherfax (pro Windows 95, 180 GBP) pro příjem meteofaximile a zpráv Navtexu ve spojení s novým přijímače Nasa Target HF3P (160 GBP)

  • kombinovaný speciální přijímač pro příjem meteorologických faximile -
    - Weatherfax, doplněný o možnost rozšíření o jednotku pro příjmu zpráv systému NAVTEX. Tyto přijímače jsou většinou vybaveny tiskárnou a LCD displejem.


FAX 207 fy. Furuno umožňuje příjem meteofaksimile (Weatherfax) a s doplňkem i zprávy ze systému NAVTEX

Všechny přijímače jsou vybaveny pamětí, která nevyžaduje přítomnost obsluhy v době příjmu zpráv.

Možnost naprogramování jakou stanici si v dané oblasti přejeme přijímat a jaké kategorie zpráv se mají ukládat do paměti je velice důležitá, protože vnitřní paměť pro uchování zpráv není nekonečně veliká. V případě jejího zaplnění dochází pak k přepisování původních zpráv. Navíc některé zprávy mohou být pro nás nezajímavé, ale zabírají místo v paměti přijímače. Potom v případě, že nečteme zprávy v okamžiku jejich příjmu, může se lehce stát, že se důležité přepíšou a nezajímavé zůstanou. Vzhledem k překrývání stanic (a přebírání některých zpráv jedny od druhé) nabývají počty zpráv úctyhodných rozměrů. Ztráty zpráv nebo jejich části se ovšem netýkají těch zařízení, které jsou vybaveny tiskárnou (pokud tato na lodi ve slaném a vlhkém prostředí spolehlivě pracuje a má dostatek ne právě levného papíru).

Výběr přijímače

Jako u všeho, ani zde neexistuje jednoznačný recept co je "nejlepší", ale podstatné je mít vůbec přístup ke zprávám z Navtexu. V praxi jsem měl možnost ověřit všechny výše uvedené druhy přijímačů. Z pohledu běžného jachtaře mohu doporučit levný a spolehlivý typ NASA LCD NAVTEX, který jsme měli na palubě Olivína IV. při plavbě k mysu Horn. Přijímač sice nemá velkou paměť (8000 znaků - ta vystačí průměrně na příjem ze 3 až 4 vysílání všech kategorií zpráv z jedné stanice), ale má nízkou spotřebu (40 mA bez osvětlení a 180 mA při osvětlení displeje a při napájení stejnosměrným napětím 12 V  (lze zakoupit i bez osvětlení). Jeho cena zahrnující i aktivní asi 80 cm dlouhou prutovou anténou se na anglickém trhu pohybuje kolem 210,- GBP s osvětlením (190,- GBP bez osvětlení). Ještě lepší je novější verse NASA LCD NAVTEX PRO (260,- GBP), která má větší paměť a lepší čitelnost textu zpráv na displeji (nerozděluje slova , když se nevejdou na jednu řádku). Rovněž je možné ještě někde zakoupit jeho velice populárního předchůdce NASA NAVTEX, který je vybaven elektronkovou obrazovkou (cena kolem 130.- GBP). Tento typ má však podstatně vyšší spotřebu (kolem 400 mA při zapnutém displeji).

Přijímač NASA LCD NAVTEX

Pro charterové plavby a výkonnostní jachting je možné doporučit zbývající kategorie. V každém případě je třeba dát přednost typům vybaveným jak displejem, tak tiskárnou (např. Lokata Navtex 1, NCR 300 fy. JCR, ...). Nejde jen o spolehlivost vlastní tiskárny a spotřebu teplotně citlivého papíru (v ceně v přepočtu kolem 150,- Kč za roli), ale o běžné situace, že nečekaně v nejnevhodnější chvíli "dojde" (je to jako s filmy do fotoaparátu) a ne všude se také dostane.

Kombinace systémů NAVTEX a Weatherfax u kombinovaných specielních přijímačů je užitečná (např. typ ICS FAX-2 nebo Furuno Fax-207 s doplňkovým modulem pro NAVTEX), ale ne právě levná (v přepočtu nad 60.000,- Kč). Tyto přijímače bývají vybaveny rozhraním NMEA 0183, které umožňuje připojení do navigačního centra nebo k osobnímu počítači. Zde je již cena srovnatelná při použití běžného přenosného osobního počítače - notebooku nebo palmtopu (kolem 40.000,- Kč včetně programu), ale ten zase má větší spotřebu a není příliš odolný vůči agresivnímu prostředí na moři. Osobní přenosný počítač s dostatečně velkým displejem (ani nemusí být LCD aktivní TFT barevný) sice poskytuje větší komfort a možnosti dalšího zpracování a zobrazení přijatých zpráv, ale v tomto případě je dobré upřednostnit i bezpečnostní hledisko a volit samostatný přijímač.

Počítačový způsob příjmu zpráv v systému NAVTEX je vhodný především tam, kde počítač zastává i další funkce v informačním a řídicím systému lodě. Nevýhodou může být spotřeba počítače a cena, pokud má být dostatečně spolehlivý a odolný v agresivním prostředí.

Možnosti příjmu v ČR

Přes velkou vzdálenost od stanic systému NAVTEX je možné i u nás v dobrých příjmových podmínkách (především v noci ) jejich signály zachytit. Například v Praze nebo u Hradce Králové jde o některé stanice z těchto oblastí:

  • NAVAREA I - Niton /identifikační kód stanice - S/ (UK), Cullercoast /G/ (UK), Rogaland /L/ (Norsko), Oostende /T/ (Belgie) a Stockholm /J/ (Švédsko),
  • NAVAREA II. - Lisbon /R/ (Portugalsko), Cross Corsen /A/(Francie),
  • NAVAREA III - Split /Q/ (Chorvatsko), Limnos /L/ (Řecko), Istanbul /D/ (Turecko), Roma /R/, Ancona /U/ (Itálie).

Tento příjem je jak zdrojem nácviku práce a obsluhy daného přijímače, tak i užitečným zdrojem zajímavých zpráv o tom, co se kde děje a jaké počasí je například v oblasti, kde máme právě svoji loď.

Pro představu, jak zprávy v systému NAVTEX vypadají poslouží následující dva ilustrativní příklady zpráv přijaté ve výše uvedených místech pomocí přijímače NASA LCD NAVTEX a osobního počítače s aplikačním programem PC Weatherfax 7.0 od fy. PC Maritime (www.pcmaritime.co.uk).

ZCZC TA13 151141 UTC JUNE DOVER STRAIT VERGOYER NORTH BUOY 50-40N 01- 22E UNLIT. NNNN
(ZCZC - začátek zprávy, T - kód stanice Ooestende - Belgie, A - navigační zpráva , 13 - zpráva č. 13, 15 - den, 1141- 11 hod. 41 min., UTC - světový čas (GMT), JUNE - červen, text zprávy - daná bóje v indikované pozici nesvítí, NNNN - konec zprávy)

ZCZC JE73 121800 UTC JUL SWEDISH WEATHER SHIPPING WEATHER SUMMARY MINOR LOW OVER CENTER OF SWEDEN WEAKING OTHER LOW OVER BALTICUM M OVING UP OVER FINLAND OTHER LOW AT ICELAND MOVING TO THE NORWEGIAN SE* WE RIDGE OF HIG* PASSING SOUTHERN SWEDEN, GALE WARNING NIL FORECAST VALID 24 HOURS ............. NNNN

(ukázka zprávy o meteorologické situaci ze stanice Stockholm, znak "*" indikuje situaci, že přijímač nepřijal správně příslušný znak podle protokolu FEC - většinou je to případ vlivem rušení nebo nedostatečné síly signálu na vstupu přijímače)

Závěr

V závěru lze uvést již jen to, že možnost příjmu zpráv ze systému NAVTEX je třeba chápat jako jeden ze základních prvků, který přispívá k bezpečnosti plavby na moři. Proto by neměl chybět spolu s navigačním systémem GPS, VHF radiotelefonem a radiopřijímačem na žádné lodi provozující mořskou plavbu. Jeho zahrnutí do globálního záchranného a bezpečnostního systému GMDSS znamená, že jde i o dobrou investici do budoucna.

(ondr)