Tradiční závod v polovině prázdnin byl určen všem těm, kteří zrovinka neplnili reprezentační povinnosti nebo zrovinka nekroutili normu brigádnických hodin na dovolené. Většina musela přijet již ve čtvrtek, páč závod byl třídenní. A tak ve čtvrtek večír už bylo vše v plném proudu a připraveno na páteční jachtařské klání.

      Páteční ráno přivítalo závodníky sluníčkem. To nás pak neopustilo po celou dobu návštěvy severní Moravy. Na startovní listině se třepotalo 33 jmen závodících Éček. Z dospělých tříd samozřejmě a opět nejvíce. Mezi záplavou Čechů zde byl i jeden Slovák, ňákej ten Pšonek plus pár Polek. Pískal to Ostravák Bělunek. Vod rána moc nefoukalo, spíše vůbec. Přesto jsme před obědem vyjeli na vodu. Sranda byla, že podobně jak na Nechránkách, většina z nás neměla nic z poživatin s sebou na vodě, a tak příjezd večer domů byl zpestřen hladem a u drtivé většiny i žízní. Trpěli jsme stejně jako závodní komise, která prý měla na startovní skoroponorce taky houby. Kolem oběda byla uskutečněna první rozjížďka s takovým nárazovějším větýrkem - klasickým pro Žermanice (0 až 5 m/s). V rozjížďce byly naplánovány tři kola se stoupačkou do cíle (což se už tak často bohužel nevidí). Po dojezdu jsme všichni, tzn. Finni, Lasérci, My, a Radiálisti čekali na dojezd Opťáků. Jenom já a Míša Kubíčků jsme si riskantně odskočili na rychlý obídek. Ale protože se blížila bouřka, která se kolem Žermánek pěkně točila, a kdy se točila i ta trocha větru na vodě, tak nebylo kam spěchat. Pak se dlouho čekalo až foukne nebo až se vítr ustálý. Většinou se polehávalo v lodích a čekalo anebo malá hrstečka z nás odskočila na Baník (sousední klub), kde ve stínu pod stromy bylo čekání zpestřeno občerstvením a tudíž i příjemnější. Když už to z jedné bouřky přišlo stala se závada na jednom záchranném člunu, tzn. čekalo se dál. V pozdním odpoledni se přesto uskutečnila ještě jedna jízda ve slábnoucím větru (3 až 0 m/s). Suma sumárum pátek - sluníčko, dvě rozjížďky ve slabém větru, večer za to bylo kuře pro všechny. S tím vším na Žermanický větrný podmínky slušný den.

      V sobotu na "Válcovnách" nefouklo vůbec nic. A tak se tudíž nejelo. Večer byl pro změnu guláš pro všechny a někdo ještě zasponzoroval jeden sud s Radkem.

      V nedělu konečně slušně dopoledne fouklo. Odjely se dvě dobrý rozjížďky v solidním větru kolem dvou až sedmi metříků. V té první nedělní se mi podařil husarský kousek, kdy jsem využil letitých Žermanických zkušeností a hned na bílé jsem dojel Standardy. No a tak jsem poslední kolo závodil o umístění mezi Eurolympionikama. Celkově se tedy odjely za tři dny čtyři rozjížďky v proměnlivém větru, ale více se jet opravdu nedalo. Úplné výsledky nemám. Vyhrála loď CZE-11, druhý skončil Neratovičák Miloslav Soukal a třetí skončil Michal Kubík z Blanska. Ceny a poháry pro vítěze byly jako každý rok impozantní. Závod nakonec proběhl slušně, pěkné počasí a zázemí slibuje na příští rok opáčko.

Marek Směšný, Evr. - CZE-11