Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Vědci nevylučují, že se u břehů Sicílie vynoří ostrov
 
      Vulkanický ostrov, který byl nedaleko sicilských břehů ukryt celých 170 let pod hladinou moře, by se mohl v nadcházejících týdnech opět vynořit, upozorňuje přední italský seizmolog Enzo Boschi.

 
Podle něj to lze předpokládat, jestliže zvýšená seizmická aktivita, která nyní v oblasti panuje, přetrvá. "Vidíme, že došlo k erupci Etny, že severně a východně od Sicílie panuje zvýšená seizmická aktivita a že kolem Eolských ostrovů dochází k výronům plynů," cituje Boschiho agentura Reuters. Boschi stojí v čele italského Geofyzikálního a vulkanologického ústavu. Nedá se vyloučit, že "ostrov by se mohl opět vynořit, je však nezbytné čekat... Mohlo by k tomu dojít během několika následujících týdnů či měsíců," odhaduje Boschi.

Ostrov, který vznikl na temeni podmořského vulkánu, se naposledy vynořil v roce 1831 a okamžitě se stal příčinou diplomatických šarvátek mezi několika zeměmi. O šest měsíců později ale diplomaté ztratili důvody k demarším, když se ostrov opět ponořil. Nyní se jeho povrch nalézá asi osm metrů pod hladinou moře, a to asi 30 kilometrů jižně od Sicílie, poblíž Tunisu. "Vývoj kolem ostrova bedlivě sledujeme. Proces může začít každou chvilku," říká profesor Boschi a dodává, že pokud k tomu skutečně dojde, "bude to nádherná a fascinující událost".

Jak vyplývá z dostupných svědectví, během uplynulých staletí se ostrov vynořil z vod čtyřikrát. Vždy to doprovázela vulkanická erupce - poprvé byl tento jev zaznamenán za první punské války v letech 264 až 241 před naším letopočtem. Poslední vynoření ostrova, k němuž došlo 2. července 1831, způsobilo několikaměsíční třenice mezinárodního rozsahu. Nárok na novou pevninu vznesly čtyři státy, včetně Británie, Španělska a královského burbonského sicilského dvora. Skála s obvodem kolem pěti kilometrů se vynořila 65 metrů nad hladinu moře. Než zase za půl roku klesla pod vodu, sicilský král Ferdinand II. ji stačil pojmenovat - jak jinak - Ferdinandea. Britové ovšem hovořili o Grahamově ostrově. Pokud se dnes vedou vědecké diskuse o tomto kousku skály, obvykle se uvádí anglický název - Italové jí ovšem neřeknou jinak než jak to rozhodl sicilský král. Aby se tentokrát předešlo případným diskusím, sicilští potápěči už raději vyrazili k místu a vztyčili na nejvyšším hrbu případného budoucího kousku pevniny italskou vlajku.

Pokud se skála opět vynoří, pak už jako italská pevnina. A možná, že Evropská unie o ostrov projeví zájem jako o případného nového člena, žertuje profesor Boschi. Ostatně - "já jsem o tom přesvědčen," dodává.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>