Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


ČSPL peníze od státu na záchranu plavby nestačí, bude propouštět
 
      Peníze, které děčínští rejdaři získali od státu na škody, jež jim způsobilo loňské sucho, na úhradu všech ztrát nestačí, řekl člen představenstva akciové společnosti ČSPL Miroslav Šefara. Plavci obdrželi 17,2 milionu korun, na nápravu všech škod by ale potřebovali 100 milionů Kč.

 
"Peníze stačí jen na minimální udržení plavby. Propustili jsme již 90 lidí, další odejdou v následujících měsících," dodal. Na zmírnění následků loňského sucha vláda vyčlenila 25 milionů korun, děčínská plavba tak dostala nejvyšší částku z této dotace. O náhradu požádalo 24 plavebních společností a majitelů přístavů. ČSPL bojuje o další peníze, žádný příslib pomoci však zatím nemá. "Pokud neuspějeme, na konci měsíce dostanou výpovědi další," uvedl Šefara. Společnost v roce 2003 zaměstnávala 400 lidí a měla 130 lodí. Nyní v ní pracuje 300 lidí a 20 lodí se chystá prodat. Dochází tak k postupnému zániku oboru, míní Šefara. Firma podle něj sama nedokáže uhradit ztrátu. Dotaci od státu rozdělí ČSPL mezi své věřitele.

Lodě na Labi loni stály nebo pluly s minimálním ponorem od konce května do konce října. Ztrátovou začíná být plavba s ponorem pod 140 centimetry. Celoroční splavnosti řeky brání především neregulovaný dolní tok Labe. Dva zvažované jezy v Malém Březně v Ústí nad Labem a Prostředním Žlebu na Děčínsku by podle rejdařů měly situaci zlepšit. Proti výstavbě je ministerstvo životního prostředí. Letošní rok bude podle Šefary znamenat útlum plavby a celého oboru. Ačkoliv vstup České republiky do Evropské unie by měl pomoci rozvoji lodní dopravy. "Objem zboží, které projde přes hranice ČR s Německem na severu Čech se zvýší o 137 procent," uvedl Šefara. Lodě by mohly také převzít část nákladů, které převáží železnice v koridoru Praha-Drážďany, jenž se bude šest let opravovat a vlaky zde budou jezdit jen po jedné koleji.

V současnosti do Čech mohou plout německé a holandské lodě, po vstupu do EU budou moci řeku využít i rejdaři z dalších států. "Proč by sem ale jezdili, když tu chybí vodní cesta," podotkl Šefara. Pokud bude letos v řece málo vody, pokusí se firma ČSPL uplatnit jinde, což doposud nemohla. Nejhorší situace na Labi byla podle Jana Crka z Povodí Labe v letech 1947-1954. Vodní stav byl tehdy po 96 dní 125 centimetrů. Situace se podle něj zlepšila po dostavbě vltavské kaskády. Lodě v přístavech na Labi loni stály od konce května. Stav se po celé léto a podzim pohyboval okolo 140 centimetrů.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>