Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

Vaše plavby začínají u nás...
Úvod > Co nového?
Švédská mapa z roku 1539 asi jako první znázorňuje mořské víry
 
      Švédská mapa z roku 1539, která je především zaplněna draky a jinými hrůzostrašnými bájnými příšerami, možná poskytuje překvapivě vyspělé vědecké informace.

 
Američtí a britští experti si všimli, že kartograf Olaus Magnus na ní zřejmě přesně znázornil polohu mořských vírů v severním Atlantiku. Víry na Magnusově mapě známé pod názvem Carta Marina totiž téměř dokonale odpovídají skutečné podobě mohutných mořských proudů mezi Islandem a Faerskými ostrovy viditelných na satelitních snímcích. Švéd by tak mohl být prvním kartografem v historii, který tento oceánský jev zaznamenal, píší internetové stránky BBC. Katolický kněz Magnus, který strávil část svého života v Itálii, pokryl Skandinávský poloostrov na své mapě množstvím pozoruhodných stvoření zabývajících se všemožnými činnostmi - tu vlci močí u stromů, tam se zase jeleni divoce vzpínají na zadních - zatímco u Skotska mořští hadi pohlcují připlouvající lodě.

Podle profesora Toma Rossbyho z americké univerzity ve státě Rhode Island však nejsou všechny obrázky na mapě pouhou fantazií. Jestliže severovýchodní Atlantik charakterizují víceméně rovné linie, u východního pobřeží Islandu se najednou objevuje nápadné množství spirál. "Jejich umístění a velikost se zdají být příliš dobře uvážené, než aby byly čistě uměleckým projevem," řekl Rossby BBC. "Nikde jinde na mapě se tyto systematicky uspořádané spirály nevyskytují," dodal. Oceánografové z britské mořské laboratoře v Plymouthu a z americké univerzity ve státě Rhode Island Rossbyho domněnku potvrzují. Magnus vystihl skutečnou podobu oceánu mezi Islandem a Faerskými ostrovy, kde se Golfský proud setkává s chladnými vodami z Arktiku. "Jde o nejstarší známý popis mocných vírů v oceánu, obrovských vodních útvarů o průměru 100 kilometrů. Pravděpodobně byly zakresleny vědomě, aby pomohly námořní navigaci," soudí Rossby.

Olaus Magnus pilně cestoval po severní Evropě a trávil mnoho času s námořníky znalými vod severovýchodního Atlantiku. Právě z rozhovorů s nimi se mohl o vírech dozvědět. Této teorii ovšem poněkud odporuje skutečnost, že Magnus sám se o nich nikdy nezmínil, a to ani ve své známé knize Dějiny severského národa z roku 1555, v níž mapu popisuje do těch nejmenších podrobností, včetně titěrných bruslařů na jednom ze skandinávských jezer.

CTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>