Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

Vaše plavby začínají u nás...

Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Vystoupení senátora Kroupy k Vodnímu zákonu
 
      Na včerejší tiskovce SOPK se rozdávaly tiskové materiály mezi nimiž nechyběl projev pražského senátora Daniela Kroupy v Senátu ČR . Laskavý čtenář sám posoudí, co měl Kroupa v hlavě, když v Senátu vystupoval.

 
Paní senátorky, páni senátoři, předpokládám, že už jste si všichni zvykli na to, že Senát je komorou, která naslouchá hlasu veřejnosti, zabývá se podáními občanů a zejména peticemi. Je tedy mojí povinností jako místopředsedy petičního výboru vás informovat o tom, že před nedlouhým časem náš výbor projednával petici více než tisíce občanů, kteří se na nás obrátili s problémem plavby motorových vodních člunů na slapském jezeře a na dalších podobných vodních plochách v povodí Vltavy.
Jen pro vaši informaci: Protože jsme zde z celé republiky, o co se konkrétně jedná v této oblasti. Plavba motorových člunů byla zde po celá desetiletí zakázána, projel pouze dvakrát denně parník a jezdily motorové čluny záchranné služby a policie.
Náhle se cosi stalo v zákonech a Ministerstvo dopravy začalo povolovat výjimky soukromým žadatelům a výjimky povolovalo, jak mě informovala příslušná úřednice ministerstva, každému, kdo si o tuto výjimku zažádal.
Mohl bych to, co se stalo, přirovnat k něčemu takovému, jako kdyby na dětské hřiště kdosi povolil zároveň terénní motorky. Tam, kde si hrají děti, tam, kde se pohybují lidé, tak náhle se dostaly nebezpečné motorové čluny. A tyto motorové čluny začaly působit poměrně značnou škodu. Nejenom že ohrožovaly rekreanty a plavce na životech - a věřte, že se to týká desetitisíců lidí. Nejenom že narušovaly životní prostředí, ale způsobovaly také hospodářské škody.
Když jsme se dívali na to, jaká úprava v zákonu toto způsobila, zjistili jsme, že ta úprava je poměrně rafinovaná. Týká se zákona vodního na jedné straně, ale týká se také zároveň zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, tedy úplně jiného zákona, a teprve součinností těchto dvou zákonů vznikla úprava, která způsobila toto neštěstí.
Dámy a pánové, vím, že pro mnohé z vás je to zcela marginální záležitost. Ale chtěl bych vás informovat o tom, že to tak marginální záležitost není, jak se to může někomu jevit. Podobá se tento problém vodní kře, z níž kouká jenom špička nad hladinou, a když tu špičku uříznete, když se pokusíte tuto překážku odstranit, tak se vám vynoří daleko větší plocha. A když jsem se tím začal hlouběji zabývat, tak jsem zjistil, že v pozadí této podivné a zdánlivě nesmyslné úpravy, která, jak se někdo může domnívat, vznikla náhodou, je ve skutečnosti jeden z největších případů korupce, které v naší republice máme. Je to korupce politická. Možná vám to připadá jako silná slova, ale o korupci mluvíme většinou tam, kde jde o nějaké milionové zakázky, kde ekonomické zájmy soukromých firem se začnou promítat do politiky a začnou se promítat i do zákonů.
Nuže, v tomto případě se tak opravdu stalo. Soukromé firmy, které nejsou úplně schopny se prosadit na volném trhu, se pokusily zajistit si zakázky v stamilionových částkách, můžeme říci až miliardových částkách tím, že do dvou zákonů dají úpravu, která je téměř neodstranitelná. Odstranitelná tím, když se to odstraní v jednom i v druhém zákoně.
O jaké firmy, o jakou korupci vlastně jde, je docela zajímavé sledovat. Právě na případu Vltavy je to velmi patrné. Do zákona č. 114 se totiž mezi tzv. vodní cesty využívané dostal úsek od říčního kilometru 91 Třebenice - pro informaci, to je slapská přehrada - až po České Budějovice. Jde tedy o vodní cestu, o které se říká, že je využívaná, ačkoliv každý ví, že zde stojí tři přehrady, které jsou nepřekonatelné. O jakou vodní cestu se zde tedy vlastně jedná? Aby to skutečně bylo vodní cestou, museli bychom vybudovat zařízení, která umožní parníkům, velkým plavidlům překonat tyto přehrady. Kdo byl někdy na Slapech, na Orlíku, ví, o jak velké překážky se jedná.
Požádal jsem své známé, kteří se zabývají tímto oborem, aby mně sdělili, co by vlastně obnášelo splavnění tohoto úseku. Znamenalo by to vytvořit zdymadla a výtahy. A jak jsem zjistil, to není nějaká fantazie, ministerstvo si už nechalo zpracovat technicko-ekonomický rozbor těchto plavebních zařízení, zpracovala to katedra hydromechaniky Českého vysokého učení technického pro Ministerstvo dopravy a spojů. A zde se ty celkové náklady vypočítávají. Výtah na Slapech 449 mil. Kč, výtah na Kamýku pouhých 59 mil. Kč, Orlík odhadují na 225 mil. Kč, čili celkem 733 mil. Kč.
Podle názoru jiných odborníků jsou tato čísla podhodnocená a dosti silně. Zdvihadlo na Slapech znamená svislou šachtu o stavební výšce 73,7 m a o délce 48 m a šířce 15,5 m pro zdvihadlo o nosnosti 900 tun. To předpokládá odstřel 68 000 m3 skály v těsném sousedství přehradní hráze. A podle názoru statiků by to znamenalo ohrožení statiky celé Slapské přehrady. To znamená, náklady by šly velmi prudce nahoru.
Rovněž tak je podhodnocen náklad na Orlík, podle odborníků jiných zhruba o 132 mil. Kč. Celkový náklad uvedený v rozboru Ministerstva dopravy a spojů navíc nezahrnuje další nutné investice, kromě zdvihadel plavební komory na Hluboké, v Českém Vrbném, atd.
Zkrátka a dobře, podle odhadu jiných odborníků ta částka by činila nejméně jednu miliardu 443 mil. korun. K jakému účelu má být tato miliardová částka vynaložena? No, pravděpodobně by se tady plavily neříkám křižníky, ale velké parníky z Českých Budějovic do Prahy, vozily by náklady. Mimochodem podle propočtu velmi optimistickém při 500 cyklech za rok by provozní náklad na proplutí jednoho plavidla o délce 42 m cestou z Třebenic do Budějovic - ve skutečnosti by musely jet mnohem dál - činil 100 tisíc korun. A při dvousměnném využití zařízení by to bylo 200 tisíc korun. Na jednu tunu nákladu s odhaduje někde mezi 300 až 600 korunami.
Byla by taková doprava rentabilní? Možná, že by mně kolegové z jižních Čech mohli říci, co se má vlastně z Českých Budějovic do Prahy plavit. Já doufám, že to nebude pivo, protože to by bylo zkažené, než by do Prahy doplulo. Navíc by se muselo nejméně dvakrát překládat.
A představme si, co by takováto doprava na úseku z Prahy do Českých Budějovic vyžadovala nákladů. To, o čem jsem nehovořil, jsou další hospodářské náklady způsobené vlnobitím. Protože jsou slapské, orlické a další břehy nezpevněné, by si vyžádaly další obrovité investice do zpevnění břehů a mezitím by to způsobilo poměrně značné hospodářské ztráty, protože ty stráně samozřejmě jedou dolů.
Dámy a pánové, v době, kdy naše vláda dělá reformu veřejných financí, kdy chybějí finanční prostředky, tak my se tady budeme zavazovat k tak velkým a podle mého mínění zbytečným investicím? No, z hlediska soukromých firem, které by měly na 100 let dopředu zajištěny státní zakázky, se to nepochybně vyplatí. Nepochybně se vyplatí nalobbovat si pár ministerských úředníků a prosadit do zákona takové úpravy.
Nejedná se tedy pouze o motorové čluny na Slapech, které ohrožují některé rekreanty. Tam je jenom nepochopitelné, proč vlastně tyto čluny se tam pustily. Říká se tomu politice pe ta compli (?), prostě snaha způsobit dojem, že tam jakýsi provoz již nyní je, že se jako by situace musí řešit a nejlépe řešit splavněním.
Dámy a pánové, jistě chápete, že problém přesahuje náš vodní zákon a samozřejmě že se nedotýká přímo novely, kterou připravilo ministerstvo. V Poslanecké sněmovně se naši kolegové pokusili tuto situaci řešit. A řekněme, že jakýsi krůček k tomu řešení nepochybně učinili, když v § 7 v odst. 5 změnili ostatní povrchové vody na slova ?povrchové vody?. Nicméně pokud se nepodaří odstranit tuto věc z obou těchto zákonů, to znamená jak z vodního zákona, tak ze zákona o vodních cestách, tak se obávám, že k řešení a k cíli jsme nedospěli. Chtěl bych vás proto poprosit, abyste podpořili ten první krůček ve vodním zákonu, pozměňovací návrh, který předložím v podrobné rozpravě a abyste měli na mysli, že kromě té politické korupce, o které jsem zde hovořil, se tu jedná také o životy těch dětí, které se koupají v řece.
Měl jsem na Slapech letos zkušenost. Motorové čluny jsou dvojího druhu. Jedny plavou pomalu, dělají strašný rámus, zanechávají zplodiny a obtěžují své okolí. Myslel jsem si, že to je hlavní zlo. Ale když jsem plaval, tak jsem najednou zjistil, že existuje zlo ještě větší. Nad hlavou se mi přehnal člun, který jsem neslyšel, který se řítil šílenou rychlostí, rychlostí takovou, že policejní čluny nemají šanci ho dohonit.
Jsem-li dobře informován, těch výjimek byly poskytnuty již desítky. Po březích slapského jezera, orlického jezera chodí investoři a chtějí tam stavět benzinové pumpy. Jednají o koupi pozemků pro tyto účely.
Dámy a pánové, prosím vás, zabraňte tomu. Děkuji vám.
Druhé vystoupení
Pane předsedající, doufal jsem, že budu mít příležitost odpovědět na některé námitky, které k mému vystoupení zde byly, v podrobné rozpravě, ale vzhledem k tomu, že se obávám, že k podrobné rozpravě nedojde, jsem nucen pokusit se odpovědět ihned.
Nejprve na námitku, že se jedná o spor dvou skupin a ať se každý rozhodne které, na jedné straně rekreanti, na druhé straně zájemci o jízdu na motorových člunech. Aby bylo jasno: Já vůbec nejsem odpůrcem lidí, kteří mají rádi jízdu na motorových člunech. Já jsem blázen do jiných strojů a mám pro to pochopení, pro takové podobné blázny.
Problém je v něčem jiném. Problém jsou lidé, kteří si potřebují svůj adrenalin uspokojovat nikoliv plavbou ve volných prostorech, kterých je v ČR dostatek. Těch vodních cest, kde tyto čluny, rychlé, pomalé, jakékoli mohou provozovat, je velká hojnost. Ale existují lidé, kteří ke svému uspokojení potřebují adrenalinový sport, a to znamená potřebují dráždit a ničit druhé lidi. To vzrušení proplout skupinou plavců je pro některé lidi zřejmě tím velikým lákadlem, které je vede k tomu, aby právě v rekreačních oblastech provozovali své čluny.
To je to, proti čemu je, podle mého názoru, třeba protestovat. Myslím, že bychom neměli tuto věc bagatelizovat, protože jde skutečně o životy, a já vám garantuji, že jestliže nedojde ke změně těchto zákonů, o kterých jsme zde hovořili, pak tyto lidské životy to skutečně bude stát.
Druhá námitka zazněla od pana senátora Brýdla. Týká se toho, že čísla, která jsem zde uváděl, jsou nějaká science fiction. Přiznám se, že se mě toto zpochybnění dotklo. Jsem rád, že se okamžitě našel kolega senátor Pospíšil, který doložil, že se o žádné science fiction nejedná, že se jedná o promyšlený záměr, za kterým stojí mj. i politický záměr Jihočeského kraje. Toto je, prosím realita. Realitou je, že platné znění v zákonech vytváří závazek ČR splavnit Vltavu od Slab až do Českých Budějovic. Tzn., že výdaje, o kterých se zde mluví, již jsou mandatorními výdaji.
Zmiňoval jsem zde částku 1,5 miliardy korun, ale pozor, to byla částka, která se týkala jenom zlomku tohoto splavnění. Hovořil jsem o zdymadlech, o výtazích na přehradách. Odhady jiných odborníků se týkají částek 3 - 4 miliardy korun na toto splavnění.
Argumenty, které zde uváděl pan senátor Pospíšil, by možná stály za zvážení. Vodní doprava je opravdu jednou z nejlevnějších, pokud se využívají vodní toky, jejichž splavnění nevyžadují tak vysoké náklady. Speciálně do Č. Budějovic by to bylo opravdu správným postojem, kdyby se zároveň nestavěla dálnice. Ať řekne pan senátor Pospíšil, že nechce dálnici do Č. Budějovic z ušetřených peněz. Pak nebude problém splavnit Vltavu. Místo po dálnici se bude jezdit po Vltavě. Jestliže ale budeme mít dálnici a z Českých Budějovic bude trvat cesta kamiónu hodinu do Prahy, pak pochybuji, že někdo bude něco plavit po Vltavě. A krmit stavební firmy státními investicemi, nezlobte se na mě, ale něco takového bych z úst pravicových politiků opravdu nečekal. To nejsou peníze, které by stát měl účelně vynakládat.
Jestliže máme 1,5 miliardy korun zbytečných, pak bych doporučoval tento postup: peníze na prvním místě ušetřit a neprohlubovat finanční krizi ČR, a pokud už opravdu je chcete na něco dát, prosím vás, dejte je na vysoké školy. Děkuji.

redakce Ré

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>