Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

Český svaz jachtingu
SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Dunajský kanál je stále předmětem rumunsko-ukrajinského sporu
 
      25.listopadu - Velká ukrajinská loď hlučně čeří hladinu vody a bagry na její palubě vyzvedávají ze dna Dunaje bahno. Jejich počínání bedlivě sledují ozbrojení rumunští pohraničníci na hlídkovém člunu.

 
Práce na 165 kilometrů dlouhém plavebním kanálu, který je v citlivé oblasti Dunajské delty, je předmětem kritiky Evropské unie, Washingtonu i ekologů. Stal se také podnětem k ostrému pohraničnímu sporu mezi Rumunskem a Ukrajinou, píše agentura Reuters. Ukrajina odmítla kritiku svého projektu, na jehož základě má být prohlouben a rozšířen kanál Bystroje ústící do Černého moře, aby se zlepšily plavební možnosti. Rumunsku dala nepokrytě najevo, aby se staralo o své věci. Bójky v kanálu, které odklánějí dopravu od pracujících bagrů, považují rybáři za jakési pohraniční kameny. Tvrdí, že se už neodvažují využívat tradičních vod, protože se bojí zásahu ukrajinské armády. "Tyto bójky nás drží od našich rybolovných oblastí," řekl dvaapadesátiletý Vasile Stefan, rybář z Peripravy, poslední rumunské vesnice při nejsevernějším dunajském rameni Chilia. Jeho stejně starý přítel Ioan Ilie se k němu ve vesnické pivnici přidává: "Přivezou dva tři tanky ke břehům a zastrašují nás. Je to jejich hranice s NATO a jsou velkou jadernou mocností."

Ukrajina se zbavila posledních jaderných zbraní ze sovětské éry počátkem 90. let a rumunské úřady podle agentury Reuters zatím nepotvrdily, že by viděly na hranicích tanky. Rumunsko si stěžovalo NATO, Evropské unii a dalším mezinárodním institucím na počínání svého souseda v Dunajské deltě a uvedlo, že podnikne legální kroky k urovnání sporu. "Z naší strany je to nelegální čin instalovat do řeky tyto hraniční bójky," řekl mluvčí rumunského ministra zahraničí Catalin Ionitsa. "Pohraniční úřady na obou stranách se dohodly na vytvoření komise, která se bude tímto problémem zabývat." Ukrajina minulý týden obvinila rumunské pobřežní hlídky, že ohrožují lodě s německými turisty. Diplomaté na obou stranách si vzápětí vyměnili tvrdé noty.

Bukurešť tvrdí, že Kyjev ohrožuje ekologicky vzácnou oblast Dunajské delty, která je od roku 1991 zanesena mezi světové dědictví UNESCO a rozkládá se převážně na rumunském území. Ukrajina navzdory protestům rozšířila kanál Bystroje ve své části delty, ale prohlubuje také kanál Chilia až do přístavu Reni. Tvrdí, že řeka musí být 100 metrů široká a nejméně osm metrů hluboká, aby po ní mohly plout velké lodi. "To bagrování, ten hluk a doprava zcela jistě naruší život volně žijících zvířat," řekl guvernér župy Tulcea Virgil Munteanu. Ukrajina nám nedala dostatek informací ohledně toho, jaký dopad bude mít jejich projekt na životní prostředí, dodal. Mezi obcemi Chilia Veche a Periprava byly vidět nejméně tři pracující bagry. Hrstka chalup s doškovými střechami je v této oblasti přístupná pouze lodí a jejich obyvatelé se živí výhradně rybolovem. Pro 300 obyvatel Peripravy neznamená bagrování jen zastrašování rybářů. Bojí se také toho, že hladina vody klesne tak hluboko, že se život v této oblasti stane neudržitelným. "Pokud bude Ukrajina v tom, co tu dělá, pokračovat, bude tady za pár let Sahara. Osmdesát procent obyvatel vesnic bude vyhladověno," tvrdí Ilie.

Druhá největší evropská řeka protéká deseti zeměmi, než se vlije do Černého moře. Dunajská delta je jednou z největších mokřin světa, je to domov 300 druhů ptáků a 90 druhů ryb, z nichž některé patří k vzácným druhům. Žije v ní 70 procent bílých pelikánů a polovina kormoránů malých. Kromě mezinárodní lodní dopravy po středním Sulinském kanálu je delta klidnou oázou divoce žijících zvířat. Volavky, rajky i ibisi tady létají svobodně nad rákosím porostlými břehy, ve vodách se prohání přísně chráněný jeseter. Ekologové tvrdí, že dopad bagrování nebude možná hned viditelný, ale zcela určitě bude destruktivní. Změní se dynamika vodního proudění i výška hladiny vody a kolonie některých pátků budou vydány napospas predátorům. "Nyní ještě nevidíme mrtvé ptáky, ale uvidíme je tak za deset let," tvrdí zástupce Evropské vodní policie Sergej Moroz. "Už teď máme důkaz, že zmizela jedna ptačí kolonie na písečném ostrově v ústí kanálu Bystroje. Ukrajina tvrdí, že její projekt jí zajišťuje důležitý přístup k Černému moři a vytvoří pracovní příležitosti pro tuto zoufale chudou oblast. "Udělali jsme vše pro to, abychom chránili životní prostředí a budeme v tom pokračovat," řekl náměstek ministra zahraničí Oleksander Mocik. Evropská unie a USA to tak nevidí. Expertní výbor EU navštívil oblast počátkem měsíce a opět požádal o zprávu, která by zhodnotila dopad projektu na životní prostředí ještě předtím, než se bude v pracích pokračovat.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>