Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Vojtěch Albert Lanna ? podnikavý Jihočech
 
      13. června - Vytoužený šlechtický titul českobudějovický podnikatel nikdy nedostal. Přesto se proslavil regulací toku Vltavy,

 
Buštěhradskou dráhou , stavbou pražského mostu císaře Františka či rozvojem těžby uhlí na Kladensku. Jeho zaměstnanci mu s láskou přezdívali pantáta Lanna.

Vojtěch Albert Lanna se po založení své plavební společnosti v roce 1832 začal věnovat regulaci toku Vltavy, aby zvýšil její splavnost. Nejprve z Českých Budějovic do Prahy a o rok později také na dolním toku a na Labi. Vedle dalších aktivit na řeky nikdy nezapomínal a v letech 1844 ? 1847 začal splavňovat také Lužnici, Nežárku a Blanici. V roce 1851 v loděnicích postavil na svou dobu neuvěřitelných 350 lodí.

Koněspřežná dráha

V roce 1832 byl zahájen provoz koněspřežné železnice v Českých Budějovic do Lince. Lanna se na stavbě finančně podílel, protože koněspřežka výborně navazovala na jeho lodní dopravu. Přes odpor budějovického magistrátu prosadil prodloužení tratě až ke svému hostinci U Zelené ratolesti, pronajal si několik železničních vozů a začal podnikat na linecké dráze. Teprve na konci čtyřicátých let, kdy železniční společnost zvýšila nájemné, Lanna podnikání ukončil.

Mosty a železnice

Skutečnou slávu však přinesla Lannovi až stavba řetězového mostu císaře Františka v Praze. Tento po Karlově mostě druhý pražský most přes Vltavu byl plánován již od roku 1803, ale teprve na konci třicátých let se sešlo dostatek prostředků na jeho výstavbu. Lanna se v té době stavbě mostů věnoval, a tak zakázka byla svěřena právě jemu. Most byl dokončen za jediný rok v listopadu 1841 a sloužil až do výstavby dnešního mostu Legií v roce 1898. Dalším mostem z dílny továrníka Lanna byl řetězový most přes Vltavu u Podolska z roku 1848, který zajišťoval spojení Tábora s Pískem. Svou funkci plnil až do roku 1963, kdy byl kvůli stavbě Orlické přehrady přemístěn na Lužnici, kde stojí dodnes.
Lanna chtěl nadále podnikat na jihu Čech i v Praze. Seznámil se s moravskými staviteli bratry Kleiny a společně začali budovat železniční síť v Čechách.

Konec firmy Lanna

Po otcově smrti se řízení firmy Lanna ujal jeho syn Vojtěch Lanna ml. Společnost se pod jeho vedením věnovala především stavbě železnic, jejich rychlý rozvoj způsobil oslabení lodní dopravy. Když roku 1866 dolehly v důsledku prusko- rakouské války problémy i na železnici, začal se firma orientovat znovu na vodu a věnovala se budování plavebních komor na Vltavě na Labi.
Posledním podnikatelem z rodu Lannů byl vnuk zakladatele firmy Vojtěch František Josef Lanna. Ten pokračoval ve stavbě plavebních komor a usiloval také o získání státních zakázek na budování průplavů, avšak bezúspěšně. Přišla první světová válka a hospodářské potíže. Roku 1920 prodal Vojtěch Lanna nejml. celou firmu bance Bohemia. Podnik se poté věnoval úpravám Dunaje na československo ? maďarské hranici, úpadku se však nevyhnul. To už ale ve firmě nikdo z Lannova rodu nepracoval.

Vojtěch Albert Lanna ( 1805-1866)
Významný český průmyslník se narodil 23. dubna 1805 v českobudějovické rodině loďmistra. Studoval na budějovickém gymnáziu a jako patnáctiletý odešel do Prahy na stavovský polytechnický ústav .
Po třech letech byl však pro drzé chování k jednomu z profesorů vyloučen a vrátil se rodných Českých Budějovic. Nejdříve pracoval jako dělník v loděnici. Ale brzy proslul jako vorař. Vedl si zdatně a při cestách do Hamburku navázal četné obchodní známosti. Po smrti otce v roce 1828 byl jmenován loďmistrem a v roce 1832 koupil celou budějovickou loděnici a přeměnil ji ve svůj podnik. Tak vznikla firma Lanna.

Vojtěch Lanna zasáhl do mnoha podnikatelských odvětví: reguloval řeky, provozoval koněspřežnou dráhu, stavěl mosty, železnice, hutě, silnice, těžil uhlí, zakládal železárny, vyráběl porcelán i parkety. Jeho budova Masarykova nádraží či Stádlecký most se zachovaly dodnes.

Vojtěch Albert Lanna zemřel 15. ledna 1866 v Praze na selhání srdce.
Budějovičtí však na něj nezapomněli a roku 1879 mu v městských sadech odhalili pomník a dnes je po něm pojmenována i jedna z hlavních tříd ve městech.

Vojtěch Lanna ml.( 1836 ? 1909)
Český průmyslní a mecenáš umění se narodil 29. května 1836 v Praze. Vystudoval gymnázium a obchodní školu v Lipsku. Po otcově smrti roku 1866 převzal vedení firmy Lanna, kde se věnoval především stavbě železnic. Proslul ale zejména jako mecenáš. Za bezmála padesát let shromáždil obrovské sbírky užitného umění, jejichž velkou část věnoval pražskému umělecko ? průmyslovému muzeu. Zemřel v italském Meranu 31. prosince 1909.

www.profit.cz

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>