Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Vikingové pluli na nejmodernějších lodích své doby.
 
      5. října - Oslo - Jen pár století poté, co Evropané připluli do Ameriky, jen málokdo ví, že to byli Vikingové a nikoliv Kryštof Kolumbus, kdo nový svět objevil.

 

Vikingové, válečníci, kteří žili v době mezi lety 750 a 1050, se ale věnovali něčemu víc než jen rabování a masakrování svých nepřátel; byli to i mazaní obchodníci, řemeslníci a kolonizátoři, upozorňuje podle agentury EFE norský archeolog Christian Keller.
"Rabovali, zabíjeli a sloužili jako žoldnéři v mnoha evropských vojscích, ale také obchodovali, byli rolníci a vynikající mořeplavci na nejmodernějších lodích své doby," vysvětlil odborník na vikingskou historii z university v Oslu.

Navzdory běžným představám o tomto národu Vikingové vytvořili vyspělou civilizaci a přizpůsobili se životu na mnoha místech, která obsadili. "Na Islandu a v Grónsku vytvořili čistě vikingské společnosti, v Irsku a ve Skotsku je pohltili Keltové, v Rusku Slované a ve Francii se rychle adaptovali."

Kromě toho v jejich společenství měla velmi silné právní postavení žena, avšak ztratila je, když se Vikingové obrátili mezi lety 1000 a 1030 na křesťanství - tehdy opustili uctívání svých božstev Odina a Thora, upozorňuje dále Keller. Fyzicky převyšovali ostatní obyvatele Evropy. "Pozůstatky 180 Vikingů nalezených při vykopávkách na hřbitovech v Grónsku ukazují, že muži měřili mezi 170 a 180 centimetry a byli zdravější než jejich příbuzní v kontinentální Evropě." Také nikdy nenosili přilby s rohy, jak jsou obvykle prezentováni. "Rohy byly výmyslem německého skladatele Richarda Wagnera," ujišťuje Keller s poukazem na kamenné rytiny, na nichž vikingské přilby žádné rohy nenesou.

Podle písemných záznamů Grónsko objevil v letech 982-986 Viking Eirik Raude Torvaldsson čili Eric Rudý, když byl za vraždu vyhoštěn ze svého rodného Islandu. Jeho syn Leiv Eiriksson mohl objevit Ameriku v roce 1000, jak se píše v ságách, originálních textech uchovávaných na Islandu, které dokumentují vikingskou ústní tradici.
"Tehdy vyplul Leiv, ale zůstal dlouhou dobu pryč a našel země, o jejichž existenci dřív nevěděl. Tam rostla pole s obilím... a stromy podobné břízám, a z toho všeho přivezli ukázky," vypráví sága o Erikovi Rudém.

Sága Gróňanů nicméně vypráví, že to byl obchodník Bjarne Herjolvsson, kdo náhodou spatřil Ameriku, když se jeho loď ztratila uprostřed bouře. Vyprávění o jeho zážitcích podnítila Eirikssona, aby se vydal na západ až k oné neznámé zemi, kterou objevil kolem roku 1000.

Eiriksson dnešní Baffinův ostrov v severovýchodní Kanadě pokřtil Helluland čili země plochých kamenů, Labrador nazval Markland (země lesů) a pravděpodobně Novou zemi či Cape Cod pojmenoval Vinland, tedy země zelených luk.
Odborníci však nesouhlasí s tím, že by Eiriksson byl objevitelem Ameriky, že by se tak jmenoval a dokonce že by snad existoval. "Panuje vysoký stupeň nejistoty. Písemné prameny se na některých místech zmiňují o výpravách z let 1000 až 1030 ke kanadským břehům, ale byly sebrané až 300 let poté, co se odehrály," upozornil badatel. Ságy totiž "míchají evropskou kontinentální literaturu s vikingskými mýty a písněmi, a proto je nemožné vědět, které části jsou historicky věrné a které jsou legendy a folklór", dodal.

Přesto tyto příběhy "obsahují pravdivé jádro a konkrétní činy", prohlásil Keller. V roce 1961 se norští výzkumníci Helge a Anne-Stine Ingstadovi opřeli o popisy v ságách a v kanadské vesnici L'Anse aux Meadows našli první vikingské sídliště v Americe - i když museli čekat osm let, než to technické zkoušky potvrdily.
"Našli v Kanadě domy a nástroje stejné jako ty vikingské na Islandu a v Grónsku. Na seznamu byl ocelový kroužek, jehla a stopy po výrobě železa, což bylo pro severoamerické indiány naprosto neznámou věcí," připomněl norský odborník.
Mise tohoto skandinávského národa cestovaly do Ameriky v průběhu sta let a obchodovaly s domorodci, ale jinak v Novém světě své stopy nezanechaly - nepodařilo se jim jej kolonizovat tak, jak to o několik století později udělal Kryštof Kolumbus.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>