Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Kolumbijský ostrůvek je rájem potápěčů a ornitologů
 
      24. října - Malpelo (Kolumbie) - S letargickou grácií žralok s hlavou ve tvaru kladiva klouže modravým šerem. Občas mrskne hlavou do strany a přehlíží své podmořské panství s jistotou vědomí, že potravní řetězec dojde náhlého konce v jeho tlamě.

 
Žralok křižuje asi šest metrů pod potápěčem, který se pohybuje v neklidných vodách okolo tichomořského ostrůvku Malpelo, jejž Kolumbie vyhlásila za útočiště divokých živočichů a který se stal rájem pro potápěče.

Je všeobecně považován za jedno z nejvýznamnějších potápěčských míst na světě především díky srázným stěnám a jeskyním výjimečné přírodní krásy, uvedla OSN, když Malpelo letos vyhlašovala světovým dědictvím ve snaze zachovat jeho prospívající ekosystém.

Ostrůvek leží 506 kilometrů od kolumbijského pobřeží osamoceně v Tichém oceánu. Strmě stoupá z mořských vod a jeho nejvyšší bod dosahuje 376 metrů nad mořskou hladinou, zatímco jeho podvodní část se noří více jak tři kilometry na mořské dno.
Ve skutečnosti i označení ostrůvek je příliš honosné pro toto skalisko, jež má sotva 3,5 kilometru čtverečního. Mocné vlnobití narážející na pobřeží a pustý povrch, jehož vegetaci zlikvidovaly krabí legie, nepřipouští pochybnosti, proč kdysi neznámý námořník dal místu původně latinský název Malveolus, tedy nehostinný.

První zaznamenaná zmínka o ostrovu pochází od španělského dobyvatele Pedra Ciezy de León, který si v roce 1542 zapsal, že námořníci skálu nazvali Malpelo. Při hledání zlata a míst pro kolonizaci Cieza de León viděl jen pramalý důvod pro návštěvu odpudivého ostrůvku.
V těchto dnech však ostrov skýtá potěšení především ornitologům, protože je domovem šesti desítek druhů ptáků, mezi nimiž jsou jak stálí obyvatelé skaliska, tak i tací, kteří zde odpočívají na své pouti mezi kontinenty.
Úžasnou podívanou je kolonie 25.000 terejů tichomořských. Ptáci velikosti mořských racků, s černými líci a černě lemovanými křídly kontrastujícími se sněhobílým tělem zakrývají oblohu bez obav z několika lidských tvorů, kteří se courají jejich domovem.

Nicméně hlavní atrakce Malpela je mimo jeho pevnou část - jsou jí hejno více než 600 kladivounů a tisíce žraloků hedvábných, kteří obývají vody kolem ostrůvku.
Potápěči, kteří se na své loďce připravují na pobyt v hloubce mezi žraloky, si připomínají, jak kategoricky odborníci odmítají lidovou mytologii, která kladivouny zařazuje do obávané kategorie lidožravých žraloků.
Vlnící se paryby, které si přivlastňují vody kolem Malpela a jež mohou dorůstat délky přes čtyři metry, dávají ovšem přednost potravě v podobě malých ryb.
"Je to velmi bázlivý žralok, jehož potápěči mohou snadno vylekat," vysvětluje Sandra Bessudová, která vede soukromou nadaci Malpelo a mezi žraloky kolem ostrova se spouští už 17 let.
Možnost žraločího útoku, natož osudného, je velmi malá, zdůrazňuje i George Burgess, ředitel mezinárodního archivu žraločích útoků při Floridské univerzitě.
Za posledních 46 let jste mohli být spíš dvakrát zasaženi bleskem než se stát terčem žraločího útoku, upozorňuje Burgessův tým. Avšak vykládejte to někomu, kdo se právě chystá ponořit mezi dravce a je ovlivněn lidovou obrazotvorností. Po skoku do hlubiny potápěče obklopují stovky všemi barvami hýřících ryb a pravidelně kolem něj proplouvají rejnoci manty i delfíni.
Do pěti minut se pod mužem objevuje šestimetrový žralok. Křižuje podél podvodní skály ostrova, kde se v proudu vznášejí malé ryby a mořští ježci.

Ačkoliv turisté na samotný ostrůvek vystoupit nesmějí, mohou se kochat vodami v jeho bezprostředním okolí. Podle nadace Malpelo jich oblast loni navštívilo asi 600.
Rovněž v loňském roce kolumbijská vláda rozšířila pásmo kolem ostrova, kde je zakázán rybolov, na šířku 40 kilometrů. Cílem je ochránit prosperující mořský život. Žralok je sice pánem zdejších vod, ale s člověkem stále prohrává.
Během 30hodinové plavby zpět do hlavního tichomořského přístavu Kolumbie Buenaventury fregata kolumbijského námořnictva zastavila vratký rybářský člun; pašeráci drog často skrývají narkotika právě na rybářských lodích. Na šestimetrovém plavidle se ale tentokrát neukrývaly drogy. Námořníci na něm našli velké množství žraločích ploutví. Ploutve se prodávají 60.000 pesos (necelých 600 Kč) za kilogram a vyvážejí se do Asie, kde se z nich vaří polévka.
Bessudová vedla kampaň za moratorium na lov žraloků, protože by to mohlo vést k jejich vyhubení. Je však skeptická vzhledem k mohutnému odporu rybářského průmyslu. Vlastní fotografie i videa živých žraloků s uřezanými ploutvemi, jak jsou shazováni zpět do moře. Žraloci se beznadějně snaží plavat, ale potápějí se a z jejich ran prýští proudy krve.
Jeden z mužů na zadržené lodi Jackson Murillo tvrdí, že on se svou posádkou na lovu žraloků nebyli, ale že se jim zachytili v sítích. "Jsme chudí a pokud se tam chytne žralok, pak si ho vezmeme. Se všemi těmi obchodními rybářskými loděmi, které tu loví, s jejich velkými loděmi, je každý rok těžší ryby najít."

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>