Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Italský Milán chce obnovit historické vodní kanály
 
      8. října - Milán (Itálie) - Když se hovoří o Itálii a vodních kanálech, většině lidí okamžitě vyvstanou na mysli Benátky - přitom ale nepříliš vzdálený Milán na severu země se může pochlubit třikrát delším systémem plavebních cest.

 
Může za to zřejmě fakt, že 152 kilometrů milánských (či spíše lombardských) historických vodních kanálů, s jejichž vývinem pomáhal i renesanční génius Leonardo da Vinci, je už léta v dezolátním stavu. Experti si teď lámou hlavu, jak tuto celkem neznámou, ale o to významnější technickou pamětihodnost zachránit a vdechnout jí nový život.

Místní političtí představitelé zřejmě i pod vlivem oživování vodních cest v dalších evropských zemích sázejí na renovaci několik století starého systému, který kdysi umožnil vnitrozemskému Milánu, aby se zařadil mezi významné středomořské přístavy.
V budoucnu by se podle milánských radních měly obnovené vodní cesty stát vyhledávanou turistickou atrakcí. "Taková hustá síť kanálů spojující velké město s okolní krajinou je prostě světově jedinečná," tvrdí Emanuele Errico, šéf společnosti Navigli lombardi (Lombardské vodní cesty), která má na starosti správu pěti velkých plavebních kanálů na severu Itálie.

Errico doufá, že se jeho agentuře podaří shromáždit miliardu eur, tedy v přepočtu ke 30 miliardám korun, nezbytných na investice. Tři sta milionů eur by přitom mělo směřovat do obnovy hrází podél rýžových polí, jimiž kanály vedou, stejně jako kolem dalších 1100 historických míst.

V předcházejících třech desetiletích prošly kanály obdobím úpadku. Podle Errika je nezbytné opravit 70 procent délky vodních cest. Významnou úlohu by v tom měl sehrát soukromý kapitál. "Jsme teprve na začátku dlouhé a obtížné cesty," konstatuje Errico.
Z údajů, které shromáždilo mezinárodního sdružení příznivců obnovy kanálů Waterways International, vyplývá, že některé evropské země už urazily na této cestě pořádný kus - za uplynulé tři desítky let se jim podařilo revitalizovat přes 1000 kilometrů vodních kanálů.
Právě plavebním kanálům pocházejícím ze středověku může Milán vděčit za zrod svého bohatství. Velký kanál byl vykopán už ve 12. století a o 200 let později k němu přibyly další vodní cesty napojené na řeky Ticino a Adda, které město spojily s centrální Evropou a s mořem.

Město díky kanálům bohatlo a toto bohatství přilákalo i mnoho talentovaných osobností své doby, jako například proslulého umělce Leonarda da Vinciho. Kolem roku 1500 se tento génius, jemuž nechyběl ani technický talent, zapojil i do dozoru nad budováním kanálů, když pracoval na návrzích zdymadla.

Promyšlený systém plavebních cest přiměl v 19. století francouzského spisovatele Henriho Stendhala k výroku "Milán je mnohem krásnější než Benátky", s čímž by ovšem dnešní turisté určitě nesouhlasili.

Za postupný ústup lombardských kanálů ze slávy může nástup železnice a později i automobilové dopravy. Poslední lodní zásilka byla na milánském plavebním kanálu vypravena v roce 1979, pak nastal prudký úpadek.

"Z kanálů se mohlo stát nejpřitažlivější lákadlo Milána, místo toho se ale změnily v semeniště problémů," tvrdí urbanista Pietro Lembi, který rovněž napsal knihu věnovanou Milánu a jeho vodním cestám. Poslední nepříjemné překvapení připravily kanály městu letos v srpnu, kdy se poblíž opuštěného přístavu Darsena zhroutil tunel. "Jedno ze symbolických míst Milána se změnilo ve stoku," povzdechl si celostátní deník Corriere della Sera.
Najít řešení složité situace může znamenat pořádný bolehlav, protože záležitost kolem revitalizace vodních cest se netýká jen Milána, ale celé Lombardie a dalších 51 měst, jež v tomto regionu leží. K tomu je třeba přičíst i notoricky známou pomalou italskou byrokracii.

Plány na obnovu Darseny například skončily u ledu před třemi lety, když příslušné úřady rozhodly o zastavení prací, protože při budování garáží se narazilo na zbytky někdejšího římského osídlení.
Na některé úseky kanálů se ale přesto pomalu vracejí lodě s výletníky. "Je to skutečně nádherné, když si člověk může ve městě dopřát takový oddech," říká nadšeně Laura Gentileová, která už plavbu po kanále absolvovala.
"Je to správná cesta. A k tomu, aby kanály zase začaly žít, nechybí ani politická vůle," dodává optimisticky sedmdesátiletý lodivod Lino Guercilena, když vyráží se svou lodí na další plavbu.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>