Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Ropná skvrna pobřeží Norska nezasáhne
 
      14. prosince - Oslo - Ropná skvrna, kterou způsobil středeční únik suroviny z norské těžební plošiny v Severním moři, s největší pravděpodobností pobřeží Norska nezasáhne.

 
Špatné počasí podle nich sice neumožnilo začít s čištěním moře, ale severovýchodní větry, vysoké vlny a mořské proudy brání skvrně dlouhé deset a široké pět kilometrů dosáhnout až na norské pobřeží a navíc prý způsobí, že skvrna zmizí bez lidského zásahu.

Při přečerpávání surové ropy z norské vrtné plošiny Statfjord Alpha do tankeru uniklo nejméně 25.000 barelů suroviny. Podle prohlášení norského státního gigantu StatoilHydro, který plošinu provozuje, je v pohotovosti osm záchranných lodí, ale špatné počasí s až pětimetrovými vlnami jim nedovolilo začít přečerpávat rozlitou ropu.

Podle norských úřadů silné větry a vysoké vlny ale působí jako "velká centrifuga", která skvrnu rozkládá a rozpouští lehkou ropu na malé části, jež pak oceánský ekosystém lehčeji absorbuje.

"Během dvou dnů by se mělo 81 procent ropy rozpustit ve vodní mase a 16 procent by se mělo odpařit", sdělil mluvčí norské pobřežní správy. Společnost StatoilHydro také v reakci na to oznámila, že nenasadí chemické látky pomáhající skvrnu rozpustit.

I když se příroda sama postará o vyčištění moře, norské úřady zdůraznili, že StatoilHydro musí přesto zahájit čištění moře, jakmile se počasí zlepší.

Norští ekologové chtějí kvůli ropné skvrně na společnost podat žalobu.

Ropa unikla ve středu ráno z trhliny v potrubí mezi plošinou a nakládací bójí, kde zakotvil tanker Navion Britannica, aby zde načerpal ropu. Těžba na plošině nebyla přerušena.

Únik 3360 tun ropy je druhým největším v norské historii po havárii z roku 1977, kdy z plošiny Ekofisk Bravo vyteklo 10.000 tun této suroviny.

Statfjordská ropná pole, kde se nehoda odehrála, jsou jedněmi z největších v Norsku a nalézají se v moři asi 200 kilometrů západně od města Bergenu.

Incident také rozpoutal debatu o riskantnosti otevření nových pásů norských vod pro těžbu ropy a zemního plynu, zvláště pak v polárních vodách Norského a Barentsova moře, kde by skvrna měla na přírodu mnohem větší dopad.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>