Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Na Baltu u ostrova Rujána se pohybuje velryba, přitahuje turisty
 
      Berlín 11. srpna - Velryba, která koncem července zabloudila z Atlantiku do Baltského moře a nechá se často vidět u ostrova Rujána,

 
se stala pro Němce velkým lákadlem a vyvolala v zemi velkou vlnu "velrybářské turistiky". Ochránci zvířat již varovali, aby se k velrybě nepřibližovalo příliš mnoho lodí a člunů, protože kytovec by mohl být zraněn lodním šroubem, nebo by mohl být zahnán do oblastí, kde by neměl dostatek potravy.

"Nejlepší je vždy sledovat velrybu ze břehu," řekl Klaus Harder, odborník na velryby z Německého mořského muzea. "Právě vysoké břehy Rujány k tomu poskytují ty nejlepší podmínky," dodal.
Kapitánům baltských loděk navíc chybějí zkušenosti profesionálních amerických organizátorů turistických plaveb za velrybami, kteří poblíž zvířat vypínají motory a nechávají loď jen unášet proudem, aby velrybám neublížili. Kromě toho mají na palubě zkušené odborníky, kteří znají velrybí chování a lidem ho vysvětlují.

Biologové uvedli, že druhově jde o velrybu hrbatou, a již krátce po jejím prvním objevení před Rujánou 25. července neskrývali obavy o její život. Balt není příliš bohatý na ryby a jeho vody nejsou ani moc čisté. Objevovaly se názory, že pokud velryba rychle nenajde cestu kolem Dánska zpět do Atlantiku, zajde hlady. Zvláště východní část Baltu je prý z velrybího hlediska téměř "hladovou pouští".

To se ale mezitím nepotvrdilo. Velryba, která již v médiích i od veřejnosti dostala jméno Bucki (Hrbáček), se má čile k světu a zejména v zátokách Rujány nachází potravu. "V širokých zátokách Rujány je zřejmě dost malých rybiček, kterými se živí," řekl Harder. Byla už ale také spatřena u dánského ostrova Bornholm a u břehů Polska.

Bucki není první velryba, která byla spatřena na Baltu. Naposledy to ale bylo v roce 1978, tedy před 30 lety. Tehdejší návštěvník dostal jméno Ossi (Východňáček), protože v němčině se Balt jmenuje Ostsee, čili Východní moře.

Přesto se biologové včetně Hardera domnívají, že nakonec bude muset Bucki stejně najít cestu přes Dánské úžiny do Atlantiku, pokud nemá v Baltu zahynout. Ossimu se to před třiceti lety evidentně podařilo. Harder má jen obavy, aby Buckiho orientační smysly nepoškodily sonary vojenských lodí, které pracují na nízkých frekvencích. Běžné sonary civilních lodí prý ale velrybě neškodí.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>