Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Kanaďané chtějí najít 160 let staré vraky lodí arktické expedice
 
      Toronto 18. srpna - Kanada se pokusí najít dvě britské lodě, která zmizela před 160 lety při průzkumu Arktidy. Britské královské lodě Erebus a Terror se vydaly v polovině 19. století do nehostinných severních vod,

 
aby našly cestu mezi Atlantickým a Tichým oceánem. Kanada se snaží předejít tomu, aby po lodích začali pátrat jiní, protože tající ledovce usnadňují přístup do dříve zamrzlých oblastí, což láká i filmaře.

Pátrání povede archeolog specializovaný na podmořský výzkum Robert Grenier. Práci, která jej čeká, přirovnává k dobrodružství Indiana Jonese. "Bude to pátrání po ztracené podmořské hrobce. Pokusíme se vraky najít a ochránit, protože hrozí, že je objeví lidé, kteří nemají odborné znalosti a které nevede tentýž zájem jako nás," řekl. Hollywoodští producenti i další prý už nabídli místním eskymákům peníze za pomoc při hledání obou lodí.

Průzkumem Arktidy se v 19. století zabýval anglický námořní kapitán John Franklin. Po jeho druhé expedici zůstalo stále neprozkoumáno asi 500 kilometrů arktického pobřeží. Británie proto rozhodla vyslat tam další expedici a původně úkolem pověřila sira Jamese Rosse, který ale nabídku odmítl. Přijal ji však Franklin a 19. května 1845 se ve věku 59 let s asi 130 důstojníky a členy posádek vydal do Arktidy znovu.

Poslední Evropan, který Brity viděl, byl kapitán velrybářské lodě Prince of Wales, který spatřil kotvící plavidla u ledovce v průlivu Lancaster 26. července 1845.
Franklinova žena po dvou letech beze zpráv o manželovi požádala admiralitu o vyslání záchranné výpravy. Protože posádky s sebou vezly zásoby na tři roky, čekalo námořnictvo ještě rok, než vyhlásilo pátrání a vypsalo také odměnu 20.000 liber za nalezení expedice. Pátracích akcí v letech 1848 až 1859 se zúčastnili Britové i Američané a zahynulo při nich nakonec víc lidí, než členů posádek lodí Erebus a Terror. Podařilo se však díky nim objevit severní cestu mezi Atlantikem a Pacifikem.

Kanaďané se vydají po Franklinových lodích pátrat v pondělí. Nepodaří-li se jim vraky najít za šest týdnů, pokusí se o to znovu v příštích dvou letech opět v létě.
Při minulých expedicích byla z britské arktické expedice nalezena pouze těla tří členů posádek - roku 1986 anglického námořníka Johna Hartnella a člena královského námořnictva Williama Brainea, kteří zemřeli ve věku 25, respektive 33 let. V roce 1984 byly nalezeny velmi dobře zachovalé ostatky lodního mistra Johna Torringtona, jemuž bylo 20 let, když zemřel.

Místo, kde by mohly být vraky, zatím známo není. Někteří odborníci se domnívají, že se lodě dostaly do sevření ledu poblíž ostrova Krále Williama a tam se také někdy v roce 1948 potopily. Námořníci je zřejmě opustili a snažili se dostat do bezpečí.
Grenierův tým bude oblast prohledávat s pomocí sonarů a vyšle skupiny pátrat na okolní ostrovy. Pomáhat jim má také eskymácký odborník Louie Kamoukak, který prý Kanaďanům poskytne informace tradované mezi eskymáky o tragédii britské expedice od 19. století ústně.

Zajímá se o ně také spisovatelka Dorothy Harleyová Eberová, která připravuje knihu o hledání severní námořní cesty. Zjistila prý, že eskymáci viděli "hladovějící bělochy" v zimě roku 1850, takže je možné, že někdo z Franklinových lidí žil ještě v této době. Eskymáci také věří, že mastné skvrny na březích některých ostrovů jsou pozůstatek po Britech, kteří na těchto místech používali tulení tuk k vaření a zahřátí.

Severní cesta mezi oběma oceány byla pro objevitele lákadlem už v 15. století, od výprav Johna Cabota. Byli si jisti, že existuje, avšak pro praktické využití byla příliš na severu. Cabot zemřel při jejím hledání v roce 1498 a nepodařilo se ji najít ani jiným slavným objevitelům, jako byli Henry Hudson nebo Francis Drake. První, kdo proplul severní cestou, byl v letech 1903 až 1906 Nor Roald Amundsen.
Teď o ni začíná být znovu zájem, protože současné tání ledovců umožňuje její využití. Její trasa vede mezi kanadskými ostrovy, takže si Kanada dělá nárok i na tamní námořní vody. Některé země, mezi nimi také USA, jsou ale toho názoru, že vody jsou mezinárodní. Kanadská vláda se snaží posílit své nároky na severní oblasti, a proto loni rozhodla o investicích, které mají zlepšit její vojenské kapacity na severu. Na severním cípu Baffinova ostrova chce vybudovat přístav.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>