Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Lokální znečištění pomalu zabíjí korálové útesy světa
 
      Cancún (Mexiko) 21. října (ČTK/Reuters) - Divotvorná modrá ryba se elegantně mihne kolem korála připomínajícího losí parůžky.

 
Idylickou scénku nedaleko mexického Cancúnu však hyzdí hnědé skvrny signalizující vážné ohrožení jednoho z největších korálových útesů světa, píše agentura Reuters.

Části útesu Chitales ležícího v severním výběžku karibského korálového řetězce, jenž se táhne od Mexika k Hondurasu, již uhynuly a jejich místo zaujaly řasy, které se živí na splašcích vypouštěných z tohoto rychle se rozvíjejícího mexického letoviska.

Podle studie publikované loni v prosinci by emise uhlíku zvyšující teplotu vody v oceánech a její kyselost mohly do roku 2100 způsobit úplné vymření korálů.

Ale lokální ekologické problémy jako vypouštění odpadních vod či nadměrný rybolov mohou zničit většinu světových korálů několik desetiletí před tím, než to udělá globální oteplování, varuje Roberto Iglesias ze stanice mořské biologie Národní mexické autonomní univerzity (UNAM) poblíž Cancúnu.

"Celkový dopad místního znečištění je stejný nebo dokonce horší, než jsou následky globálního oteplování," upozorňuje Iglesias, spoluautor studie o účinku změn klimatu na korály, zveřejněné v časopise Science.

Hrozbou korálů jsou lidské výkaly, vytékající z cancúnských hotelů a nočních podniků, stejně jako příliš horlivé rybaření, které poškozuje stavy ryb, jež konzumují korálům nebezpečné řasy.

Útesy, které dokážou oslabit úder hurikánů na přímořská města a jsou klíčové pro rozmnožování ryb, budují drobní živočichové polypi koráloví (koráli) vyměšováním uhličitanu vápenatého.

Polypi rovněž dodávají útesům jejich oslnivé růžové a vínové odstíny, které lákají potápěče a podporují turistický ruch od australského Velkého bariérového útesu až po souostroví Florida Keys. Turistickému a rybářskému průmyslu útesy vydělávají miliardy dolarů ročně, uvádí organizace Global Coral Reef Monitoring Network.

V Tichém oceánu mezi Havají a Indonésií však v posledním čtvrtstoletí útesy ztrácejí jedno procento korálů ročně. Potápěčští instruktoři kolem Cancúnu se bojí, že přijdou o práci. Jorge Olivieri, který provádí turisty pod mořskou hladinou v oblasti 16 let, říká, že některé útesy jsou tak poškozené, že by je zkušeným potápěčům už neukazoval. "Pořád tu ještě jsou ryby a koráli, ale už to není takové jako dřív," prohlašuje.

Na sklonku 60. let byl Cancún řídce osídleným písčitým pásem u mexického poloostrova Yucatán, na němž hrstka místních rodin pečovala o kokosové háje. Pak ale mexičtí podnikatelé, hladoví po cizí měně a vyzbrojení statistikami o délce slunečního svitu, rozvinuli plán na přeměnu oblasti v turistickou zónu.

Dnes se do hotelů táhnoucích se po celé délce písečného pásu hrnou ročně miliony návštěvníků, včetně slunce, sexu a alkoholu chtivých Američanů, přitahovaných místními nevěstinci a soutěžemi o miss mokré tričko.

V městském ruchu Cancúnu, kde žijí zaměstnanci hotelů a barů, nestačí místní infrastruktura rostoucí populaci, která již nyní dosahuje půl milionu.

Laguna vedle řady hotelů je kalná a místy odporně páchne. Plavou v ní už jen krokodýli.

Také vzorky odebrané z moře kolem Cancúnu svědčí o tom, že množství chemikálií z lidských výkalů zde v posledním desetiletí konstantně roste, říká mořský biolog Jorge Herrera z výzkumného ústavu Cinvestav v nedaleké Méridě.

Zvyšující se hladina fosfátů porušuje citlivou chemickou rovnováhu, kterou koráli potřebují k životu, vysvětlují vědci. Fosfáty podporují růst řas, které vytlačují korálové kolonie na povrchu útesů a znemožňují jejich obnovu po bouřích či nemocech.

Rodrigo Hernández, představitel cancúnského úřadu pro životní prostředí, zdůrazňuje, že Cancún na rozdíl od většiny jiných mexických měst své odpadní vody čistí. Mořští biologové ale namítají, že cancúnské čističky vod nejsou dostatečně výkonné, aby zajistily korálům bezpečnou existenci. Zabíjejí sice bakterie, které mohou škodit lidem, ale neodstraňují chemikálie jako fosfáty. Městský odpad se navíc ukládá pod zem, odkud prosakuje pórovitou půdou do laguny i do oceánu.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>