Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Pokračuje dokumentování tradičních jadranských rybářských lodí
 
      Sdružení "Palagruža" z rybářského městečka Komiža na západním pobřeží ostrova Vis

 
usiluje od svého založení v roce 2012 o zdokumentování tradičních lodí, které kdysi tvořily flotilu komižských rybářských plavidel.

U zrodu tohoto záměru stála gajeta falkuša s názvem "Jaglica", která byla před deseti lety nalezena v Komiži. Do té doby se mělo za to, že poslední gajetou typu falkuša byla loď jménem Cicibela, která se v roce 1986 potopila v bouři u ostrůvku Biševo. Po důkladném pátrání členové sdružení našli na Jadranu ještě čtyři další lodě - původně dřevěné falkuše, které jsou však většinou zmodernizované - opatřené laminátovým povrchem. Také bylo objeveno mnoho originální dílů, např. vesla, stěžně, plachty a falky.

Komižská falkuša je nejatraktivnější chorvatská historická rybářská loď. Je to typ gajety, která se používala pro rybolov na otevřeném moři na ostrovech Vis, Palagruža a Korčula. Byla to štíhlá loď 9 metrů dlouhá s maximální rychlostí do 8 uzlů za hodinu, s nosností 5,5 tuny nákladu ryb. Měla jednu latinskou plachtu a dvě až čtyři vesla (veslovalo se vestoje). Posádku tvořilo až pět mužů. Aby se na loď vešlo více ryb, mohly se podle potřeby zvýšit boky lodi o bočnice - dřevěné desky tzv. falky (odtud název falkuša), jimiž se boky lodi zvýšily až o půl metru.

Falkuše byly běžně používanou rybářskou lodí v uvedené oblasti ještě ve druhé polovině 20. století, ale jejich zlatým obdobím bylo 18. století. Právě komižská gajeta - falkuša bývala jedinou lodí postavenou speciálně pro rybolov na otevřeném moři - komižští rybáři ji právě bočnicemi - falkami přizpůsobovali pro rybolov tažných ryb v oblasti Palagružské ostrovní skupiny.

Pro dokumentaci všech dochovaných gajet typu falkuša se používá 3D laserové skenování. Díky nejmodernější technologii se tak pro budoucnost zachovává do všech podrobností věrný a originální tvar lodě. Dokumentace pak slouží mimo jiné i ke stavbě replik, které byly zatím postaveny tři. Nejslavnější "Comeza Lisboa" z roku 1997, která byla vyrobena pro Světovou výstavu Expo 98 v Lisabonu. Pravidelně se účastní "Festivalu moře - Rota Palagruzona" v Komiži podrobněji:Obnovení historické regaty Rota Palagruzona na trase Komiža - Palagruža) i různých evropských setkání tradičních plavidel. Druhá je "Mikula", dílo betinského stavitele lodí Milana Jadrešiće, a třetí "Palagruža", která je projektem firmy "Vis Adventure" k obohacení kulturní a turistické nabídky ostrova Visu.

Připravuje se skenování další tradiční lodě z Komiže, a to leutu "Pruga Biševo", která leta zajišťovala spojení Visu s ostrovem Biševo, a dřevěných lodí z proslavených dílen v Betině na ostrově Murteru. Zájem však je i na dalších místech Jadranu. Sdružení Palagruža by v souvislosti s pořizováním této dokumentace chtěla získat podporu Evropských fondů.

K obnově Jaglice sdružení "Palagruža" přizvalo Mate Radovana z Lumbardy na Korčule, který je uznávaným meštrem či kalafatem, tedy tesařem řídícím stavbu lodí. Přípravy ani realizace nebyly jednoduché, protože záleží na každém nepatrném detailu a především na kvalitě všech materiálů. Staví se postaru, bez smůly. Základním materiálem je dřevo dubu cesmínovitého, nejlépe z ostrova Sveti Andrija (též Svetac), které je houževnaté, tvrdé a pevné - ideální pro žebra trupu. Dřevo z Korčuly je podstatně měkčí a hodí se na opláštění trupu lodi, ale je obtížné je najít zdravé. Na jednotlivé díly lodě jsou zase vhodné jiné druhy dřevin.

Jednoduché to není ani s termínem pokácení vybraného stromu. Má to být před začátkem podzimních dešťů, když má dřevo nejméně vody, poměrně snadno se pak suší a loď z něj zhotovená se pak nerozesychá. Také je důležité, aby dřevo nemělo suky. Je vždy lépe používat dřevo z jednoho velkého stromu, než se dvou malých, protože jejich kvalita se může lišit.

Sdružení "Palagruža" usiluje o propagaci starých řemesel a o vytvoření takové prezentace tradičních jadranských plavidel včetně elektronické dokumentace v digitálních médiích, která by byla dostupná kdekoli na světě.


Zdroj informací:
Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
www.chorvatsko.cz

redakce lode.cz

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>