Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Počasí na Jadranu
 
       Hodně členité Středozemní moře je obklopeno pevninou, a proto se zde mění počasí rychleji a nevypočitatelněji, nežli na otevřeném oceánu.Týká se to především Jaderského moře, kde je kontinentální vliv obzvláště silný. V létě sice na Jadranu panuje týdny trvale krásné počasí, ale s občasnými přeháňkami, bouřkami a bouřlivými větry musí sportovní jachty vždy počítat.

 
Počasí na Jadranu dovede být záludné...

Hodně členité Středozemní moře je obklopeno pevninou, a proto se zde mění počasí rychleji a nevypočitatelněji, nežli na otevřeném oceánu.Týká se to především Jaderského moře, kde je kontinentální vliv obzvláště silný. V létě sice na Jadranu panuje týdny trvale krásné počasí, ale s občasnými přeháňkami, bouřkami a bouřlivými větry musí sportovní jachty vždy počítat. Pravidelný poslech námořních zpráv s předpovědí počasí je proto velmi důležitý. K tomu jsou uvedeny informace na konci této kapitoly.

Teploty
V červenci a srpnu dosahují v pobřežní oblasti Jadranu teploty až 38°C, což mnozí špatně snášejí. Nejlepší měsíce, kdy se návštěvníci cítí nejlépe, jsou červen a září, na dalmatském pobřeží také květen a říjen. Na vnějších ostrovech jsou v létě teploty poněkud nižší a na jaře a na podzim zase o něco vyšší, než na pevninském pobřeží.

Srážky
V červenci a srpnu prší na Jadranu jen vzácně a krátce. Ale v květnu, červnu a září se mohou častěji vyskytnout prudké přeháňky, zvláště na velebitském pobřeží a na ostrovech Krk, Rab a Pag, ležících před ním. Přibližně od poloviny října je počasí v celém prostoru Jadranu převážně proměnlivé. Jen na vnějších ostrovech a v jižní Dalmácii se i v této době vyskytují období hezkého počasí.


Větry

Síla a četnost výskytu větrů
V létě se Jadran považuje za oblast se slabými větry. Statistika uvádí pro červenec níže uvedené údaje o síle a četnosti větru:

Bezvětří 10% 1-3Bf 65% 4-5 Bf 21% 6-7 Bf 3% 8-9 Bf 0,3%

Tato čísla se vztahují hlavně na otevřené moře a měla by se brát s rezervou, protože v blízkosti pobřeží jsou rozdíly podle denní doby veliké. Tak např. v Dubrovníku v červenci dopoledne po 60% času a odpoledne po 20% času bezvětří. Podél východního pobřeží Jadranu panují v letní sezóně při stabilní povětrnostní situaci nejčastěji následující podmínky: v noci a brzy dopoledne je bezvětří nebo vane slabá bríza. Přes den pak, zejména v oblasti vnějších ostrovů, vanou pro jachtaře příznivé větry, a to zejména od severozápadu (viz níže, maestrál). Méně příznivé jsou pro jachtaře podmínky podél východního pobřeží Istrie, podél pevninského pobřeží mezi Rijekou a Novigradskim morem, a také v blízkosti pevniny mezi Splitem a Ulcinjí. Podél těchto pobřeží převládá dlouho trvající bezvětří.

Maestrál ( denní bríza)

Vítr dobrého počasí
Od začátku června do poloviny září převládá na Jadranu severozápadní vítr nazývaný maestrál. Obvykle začíná foukat okolo desáté hodiny a odpoledne dosahuje síly 3 až 5 Bf. Při západu slunce opět ustává. Maestrál je považován za vítr dobrého počasí, protože udržuje bezmračnou, modrou oblohu a na moři příjemnou teplotu. Chybí-li v následujícím dni, může to ohlašovat zhoršení počasí.
V posledních letech se maestrál vyskytuje poněkud méně nežli dřív.

Jugo ( široko)

Vítr špatného počasí
Jugo vane z jižních směrů a to převážně z jihovýchodu, a neliší se od maestrálu jen směrem větru. Též počasí, které přináší na Jadran je jiné, protože je provázeno dusnem, zataženou oblohou a často také přeháňkami. Někdy, zvláště v zimní polovině roku, dosahuje jugo síly vichřice.

Mezi polovinou června a polovinou září se jugo vyskytuje jen vzácně. V létě trvá 2-3 dny a nedosahuje při tom téměř nikdy přes 7 Bf. Od října do května ale vane tento vítr podstatně častěji, déle a s větší silou až do 9 Bf. Protože jugo vane dlouhou vzdálenost přes moře, zvedne velké vlny, jejichž výška může dosáhnout 3-4 m, zvláště na severním Jadranu. Před severoitalským pobřežím pak vznikají nebezpečná místa, kde vlnění dosahuje až ke dnu. Jugu ale předcházejí zřetelné předzvěsti, takže je možné se na něj včas připravit. Existují dvě varianty juga. Nejčastější je cyklonální jugo.

Cyklonální jugo
Při tomto jugu se již 1-2 dny před začátkem silných jižních větrů vyskytují na modrém nebi ve velké výšce vláknité, občas hákovitě zahnuté řasy mraků typu cirrus. Později, 6-8 hodin před začátkem juga, se objevují středně vysoké vločkovité altocumuly ve velkých polích. Většinou se také oteplí, je dusněji a vytváří se kouřmo.. Barometr klesá, mraky houstnou. Vítr je zpočátku slabý, často se točí. Když se obrátí na jižní až jihovýchodní, postupně sílí a po 2-3 dnech dosahuje maxima, často s bouřkou. Krátce potom jugo s rostoucím tlakem vzduchu slábne.

Pozor při kotvení! Před opadnutím mění jugo často směr! Především na jižním Jadranu a na podzim se často stáčí na jihozápad, někdy dokonce na severozápad. Na severním Jadranu se cyklonální jugo nezřídka stáčí po krátkém zeslabení na severovýchod a změní se v bóru. K tomu dochází nejčastěji na jaře. Zpravidla tuto změnu směru větru ohlašuje blýskání na časy na severu nebo na východě.

Anticyklonální jugo
Druhá, mnohem vzácnější varianta anticyklonálního juga se vyskytuje hlavně v březnu a v říjnu. Nebe je při něm nad jižním a středním Jadranem téměř vždy mírně zatažené jednotlivými cumuly nebo straty. Srážky se při tomto větru vyskytují málokdy, a když, tak většinou na severním Jadranu ve formě krátkých přeháněk. Protože anticyklonální jugo fouká při poměrně vysokém tlaku vzduchu, nepředchází ho většinou také žádný výrazný pokles tlaku.

Povětrnostní situace při jugu
Jugo, ať cyklonální či anticyklonální, nezvedá jen velké vlny, ale na středním a severním Jadranu také zvedá hladinu vody. V některých přístavech dochází při dlou trvajících jižních větrech k záplavám. Mytí paluby v dešti při jugu často způsobí zklamání, a to tehdy, když se na palubě po namáhavém ručním drhnutí usadí jemný hnědý prach. Je to saharský písek, který vítr přináší často až nad Jadran a který se s deštěm snáší na loď.

Bóra
Bóra je specialitou východního pobřeží Jadranu a přestavuje v této oblasti nebezpečný vítr. Většinou při vysokém tlaku a za nejjasnější oblohy, tedy doslova z modrého nebe, začnou padat poryvy bouřlivého větru od severovýchodu na hladinu a zvedají závoje vodní pěny přes moře a ostrovy. Chorvatská pobřežní hlídka pak má pohotovost prvního stupně, protože tento vítr vede k většině havarijních zásahů.

Výskyt bóry je způsoben hlavně dinárskými horami, táhnoucími se rovnoběžně s východním pobřežím Jadranu. Tyto hory nejsou zcela přerušeny žádným hlubokým příčným údolím, kudy by mohl studený vzduch mezi horami proudit k moři. Dalším předpokladem pro vznik bóry je rozdíl tlaku vzduchu mezi vnitrozemím a Jadranem. Čím je rozdíl tlaků větší, tím pravděpodobnější a nebezpečnější bóra bude.

Jak vzniká bóra
Proudí-li při relativně vysokém tlaku poměrně chladný vzduch z pevniny k zadní straně dinárských hor, začne se za těmito horami vzduch hromadit, protože hory nemůže nikudy obejít, až se převalují přes horská sedla a začne padat z hor se stále narůstající rychlostí dolů na Jadran. Bóra- padající poryvový vítr začal foukat. V oblasti horských sedel jsou na Jadranu rychlosti větru největší. Někdy sviští bóra jen tam, zatímco se několik kilometrů na sever a na jih od těchto větrných dýz vzduch ani nehne. S přibývající vzdáleností od pobřeží ztrácí bóra sílu. Ale pozor! Kdo si myslí, že je za bóry na závětrné straně ostrovů v závětří, ten se mýlí. Od ostrova Cres, přes Kornaty až k ostrovu Mljet platí, že na západní straně všech Jadranských ostrovů mohou za bóry padat silné poryvy větru. Čím vyšší ostrov, tím méně působí pro bóru jako překážka. Naopak, dává tomuto poryvovému větru novou sílu. Přesto jsou závětrné strany ostrovů při bóře pro jachty výhodnější, protože je zde méně rozbouřené moře. Ale jachtaři, plující pod plachtami, musí dát pozor, aby jim je poryv větru neroztrhal.

Síla, četnost výskytu
Od května do října vane bóra, na rozdíl od zimy, nepříliš často a většinou silou 6 až 7 Bauforta. Jen na velebitském kanálu, u mysu Ploča, u Splitu, v oblasti zátoky Vrulja( severně od Makarské) a u Žuljany(poloostrov Pelješac) mohou poryvy bóry dosahovat i v létě síly 8 až 9 Bf. Letní bóra trvá zpravidla 1-3 dny, někdy také jen několik hodin. V červenci a v srpnu je velká pravděpodobnost několikatýdenního období bez bóry. Slabá bóra v létě působí také pozitivně, protože přináší čerstvý vzduch, příjemné teploty, dobou viditelnost a tím ideální podmínky pro výstupy na vrcholky ostrovů. Někdy je odtamtud vidět až k italskému pobřeží.
V zimě může bóra na severním a středním Jadranu trvat, s krátkými přestávkami, i mnoho týdnů. Velebitský kanál patří od listopadu do dubna k nejnebezpečnějším oblastem: poryvy větru, často o síle orkánu, padají velkou rychlostí z krasových hor na Jadran, zvedají ve vírech vodu z mořské hladiny až do výšky 100m a ženou ji přes jednotlivé ostrovy. Holé východní pobřeží Rabu a Pagu je potom živým obrazem této přírodní síly. Stejně jako jugo, i bóra se vyskytuje ve dvou variantách.

Povětrnostní situace při bóře
Anticyklonální bóra, jejímž průvodním znakem je hezké počasí, se vyskytuje daleko častěji, než cyklonální varianta, která je zpravidla doprovázena hustými mraky a příležitostnými a srážkami. Vzniká hlavně bezprostředně po jugu, a to především na severním Jadranu. Předzvěstí často bývá "blýskání na časy" na východě nebo na severu.
Včasné varování před bórou poskytuje spolehlivě vlastně jen námořní meteorologická služba Ale ani ta ne vždy, protože prostorově omezená, často jen několik hodin trvající bóra, může úzkou sítí pozorovacích meteorologických stanic nepozorovaně proklouznout. To se vztahuje především k výše uvedeným pobřežním oblastem.

Místní padající větry
Nejen za bóry, ale také při dalších větrech (maestrál, jugo), se mohou v závětří vysokého pobřeží vyskytovat padající poryvové větry. Dokonce za bezvětří mohou v noci, převážně po půlnoci, na západní straně vysokých hornatých břehů a ostrovů vznikat termicky podmíněné padající poryvové větry.

Bouřky
Četností a výskytem bouřek s hromy a blesky je Jadran v Evropě na předním místě. Hromy a blesky se zde objevují především v červenci, srpnu a září, a sice na severním Jadranu až 9 dní v měsíci, a v oblasti Dalmácie 4 dny. Bouřky provází obvykle bouřlivý, poryvový vítr. Proto je nutné být při příchodu bouřky obzvláště opatrný. Vítr se začne zvedat, když se tmavá stěny mraků bouřkové fronty dostane nad loď a dosahuje síly 6 až 8 Bf., ve spojení s garbinem dokonce síly až 11Bf. Tyto bouřky přicházejí většinou od západu a málokdy trvají déle, než jednu hodinu. Někdy ale bouřka může střídat bouřku.

Předpověď bouřek
Předpokladem pro vznik bouřky je labilní rozvrstvení vzduchu, které vzniká rychlým poklesem teploty ve výškách přes 3000m, na Jadranu většinou v souvislosti s ohřevem vzduchu u země. Meteorologové sice bouřkovou situaci včas rozeznají, ale přesně lokálně omezené a krátké bouřky své kousky předvedou, neumí spolehlivě předpovědět nikdo. Proto jsou varování před bouřkou často formulována poměrně vágně, např." atmosférické poruchy nad Jadranem". V příznivém případě je to " večer sklon k bouřkám na severním Jadranu". Vlastní předpověď tak nabývá na důležitosti, není ale zpravidla jednoduchá.

Předzvěst bouřky
Ve dne se dá při jasném počasí a při malé oblačnosti klasická předzvěst bouřky, vysoký kupovitý mrak podobný květáku, poznat snadno. Když se tento mrak začíná ve své horní části rozšiřovat, tzv. nalévat vodou a nabývá tvaru kovadliny, nebezpečí bouřky enormně narůstá. V noci, při silném oparu nebo při velké oblačnosti, upozorní včas na blížící se bouřku jen blesk a hřmění. Na vodě je hřmění slyšet už ze vzdálenosti 15 km as blesk je v noci, stejně jako blýskání na časy, vidět až na 80 km. Mrak, formující se v bezprostřední blízkosti, však za tmy nebo při špatné viditelnosti zůstává většinou lidskému zraku ukryt. V takovém případě může loď přepadnout poryvový vítr ještě před prvním zahřměním.
Kdo má na palubě barometr, nebo ještě lépe barograf, může poznat blížící se bouřku často podle pohybu tlaku vzduchu.

Garbin (Lebič)
Nebezpečné
Garbin je bouřlivý vítr foukající od jihozápadu nebo západu. Vzniká v létě, trvá jednu až dvě hodiny a dosahuje téměř vždy síly 8 Bf, někdy dokonce 11 Bf a víc. Tato krátce trvající vichřice přicházející téměř vždy současně s bouřkou, vzniká zpravidla tehdy, když nad jižním středomořím leží tlaková výše a přes střední Evropu nebo severní Itálii postupuje na východ rozsáhlá tlaková níže. Když studená fronta této tlakové níže dosáhne teplého Jadranu, vznik Garbinu je nevyhnutelný.

Garbin předcházejí zřetelná varování, ale jen těsně před jeho příchodem:
- barometrický tlak prudce klesá, vane slabý až mírný, převážně východní vítr
- z oparu nad západním obzorem se rychle vynořuje dole zřetelně ohraničená tmavá hradba mraků

Když tato hradba mraků, postupující rychlostí 15 až 20 uzlů, dorazí na loď, tak začne psí počasí s bouřlivými větrnými poryvy a prudkým deštěm. Při svém postupu přes Jadran zvedá Garbin velké vlny a často způsobuje značné škody. S pravděpodobností vzniku Garbinu se musí počítat v červnu, červenci a srpnu, ale také na jaře a na podzim, obzvláště na severním a středním Jadranu. Někdy se vytvoří v průběhu Garbinu také vodní smršť.


Vodní smrště
Životu nebezpečné
Vodní smrště jsou maloplošné, krátkodobé až nebezpečné vzdušné víry nad mořem. Vznikají v bouřkových mracích a vypadají jako sloní chobot nebo hadice táhnoucí se z mraku až k vodní hladině. První známkou vodní smrště je většinou válcovité nebo trychtýřovité vydutí na spodní straně mraku, které se pomalu protahuje směrem dolů. Ještě než dosáhne hadice z mraku na hladinu, vytrhne předbíhající vzdušný vír z moře rozprášenou pěnu.
Na Středozemním moři dosahuje průměr víru na hladině až 100 m. Rotující masy vzduchu mohou dosahovat uvnitř a na kraji víru rychlosti přes 200 km/h. Na vnějším okraji smrště proudí vzduch směrem nahoru, může zvedat vodní pěnu až do výše 100m. K ohrožení života dochází uvnitř a na okraji víru. Vodní smrště vznikají na Středozemním moři zpravidla bezprostředně po přechodu studené fronty, tedy tam, kde se poměrně suchý studený vzduch střetává s vlhkým teplým vzduchem a kde v důsledku toho dochází v atmosféře k labilnímu rozvrstvení vzduchu. Tento proces se projevuje rychlým vznikem bouřkových mraků. Jestli se z toho vyvine vodní smršť, záleží ale ještě na dalších, z části neznámých okolnostech. Povětrnostní situace se podobá situaci, popsané v odstavci "Garbin". Na Jadranu jsou vodní smrště velmi vzácným jevem. Vyskytují se hlavně v srpnu, září a říjnu, přičemž těžiště oblasti jejich výskytu se nachází u vnějších Kvarnerských ostrovů a u západního pobřeží Istrie. Trvají od 30 vteřin do 15 minut. Včas zpozorované vodní smršti se dá vyhnout odplutím kolmo od směru jejího tahu. Při tom je třeba si všímat, že:
- vodní smrště postupují s mraky, rychlost jejich pohybu je 8 ? 15 uzlů
- jejich dráha ? často od jihu k severu ? závisí na směru větru ve výšce, který se může od směru větru při povrchu země či moře lišit
- v blízkosti pobřeží se vodní smrště v závěrečné fázi často odchylují směrem k pevnině


Předpověď počasí pro Jadran

Příjem pomocí VHF
Kdo má na palubě VHF přijímač, může přijímat velmi dobré námořní předpovědi počasí pro Jadran v chorvatštině a angličtině z pobřežních vysílačů.
Rádio Rijeka: 07:35, 16:35 a 21:35 hod. - VHF kanál 24
Rádio Split: 07:45, 14:45 a 21:45 hod. - VHF kanál 07,21,23 a 81
Rádio Dubrovník: 08:25, 15:20 a 23:20 hod. ? VHF kanál 04, 07
Tyto stanice vysílají denně po celý rok.


Předpověď počasí nonstop
Níže uvedené pobřežní stanice vysílají vždy od 1. května do 1. října po celých 24 hodin a to chorvatsky, anglicky, italsky a většinou také německy. Opakování předpovědi je každých 10 minut a aktualizace probíhá denně v 7 hodin, 13 hod. a v 19 hod.
Pula: VHF kanál 73 ( pokrytá oblast západního pobřeží Istrie)
Rijeka: VHF kanál 69 ( Kvarnerský záliv a severní Dalmácie)
Split: VHF kanál 67 ( střední Dalmácie)
Dubrovník: VHF kanál 73 ( jižní Dalmácie)
Na těchto kanálech nevysílat!

Předpověď počasí telefonem
Aktuální předpověď počasí je na tel. 021 389376, 021 591033 ? Pomorski meteorološki centr Split.

Navtex
Chorvatsko má u Splitu moderní navtexový vysílač, který vždy v 00:40, 04:40, 08:40, 12:40, 16:40 a 20:40 hod. vysílá vedle nautických varovných zpráv také aktuální zprávy o počasí. Vysílač má označení "Q", dosah 400 Nm a pokrývá téměř celý Jadran.

Rádio ? krátké vlny
Deutsche Welle a Radio Österreich International vysílá v němčině denně na krátkých vlnách námořní předpověď počasí pro celé Středozemní moře.
Zprávy se dají poslouchat na normálním radiopřijímači.
Pro Jadran ale nejsou předpovědi příliš přesné.
Vysílací časy a frekvence:
Deutche Welle: 17:55 hod. na frekvenci 6075 kHz, 9545kHz a 13780 kHz
Radio Österreich International: 07:45 a 17:15 na frekvenci 6155 kHz a 13730 kHz


České zprávy
Každý den od 21.6. do 7.9. do 18:05 do 18.30 hod. vysílá rádio Split na VKV ? 101, 102 a 104,5 FM ve spolupráci s c.k. Vítkovice Tour a ČR1 Radiožurnálem rozhlasový servis pro české turisty v Dalmácii.

Všechny výše uvedené údaje jsou z roku 1999. Časy jsou letní, středoevropské.

Podle vydání Jachtařský průvodce Jadranem připravila

Iveta Zajíčková

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>