Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Pravda o 4.námořní rallye aneb jak to vskutku bylo.
 
      
Po přečtení článku Petra Zajíčka o poslední námořní rallye v Chorvatsku jsem musel, bohužel, konstatovat, že nenašel odvahu napsat, jak to opravdu na závodech bylo. Překvapilo mne to o to víc, že Petr Zajíček byl první, kdo veřejně zmínil existenci Kotvožroutů v Chorvatsku. A to přesto, že chorvatskými úřady bylo na veškeré informace o Kotvožroutech vyhlášeno přísné informační embargo.

 
Ale zpátky k závodu. Již před startem mezi účastníky závodu proběhla poplašná zpráva, že Kotvožrouti opět řádí. Závodní komise ignorovala poplašnou zprávu a závod odstartovala, i když věděla o nebezpečí, které ze strany Kotvožroutů hrozí. V komisi si totiž řekli, že jen blázen by kotvil někde za silných větrů, když může zajet do bezpečného přístavu.
Ale pár závodníků se rozhodlo vyzkoušet na vlastní pěst, zda Kotvožrouti v oblasti závodu operují. Asi 8 lodí vyplulo ještě před začátkem závodu z mariny a v nedaleké zátoce zakotvilo. Kotvožrouti, kteří se vždy shromažďují v oblasti větších koncentrací lodí, se okamžitě vrhli na kotvy a do jedné je sežrali. Většina posádek z Kotvožroutů přeci jen měla strach, a tak zakotvila jen na rezervní kotvě. Pouze loď pod vedením Martina Štikara spustila obě kotvy, protože každý přece ví, že víc kotev víc drží. A je to k vzteku, ale Kotvožrouti jim sežrali obě kotvy. Posádky se zdrceny vrátily do mariny, a pokusily se to utajit. Ale již během první a druhé etapy si závodní komise všimla, že na některých lodích chybí kotva a rozhodla se, že bude tyto lodě diskvalifikovat, protože pochopila, že jejich posádky si nechaly sežrat kotvy od Kotvožroutů. Většina posádek si však stačila obstarat velice rychle rezervní kotvy a v závodě mohla pokračovat. Pouze loď Martina Štikara, která přišla o obě kotvy, byla diskvalifikována z celého závodu.
Během závodu začala zcela pochopitelně nervozita Kotvožroutů stoupat, neboť nikdo nikde nekotvil, a Kotvožrouti začali být hladoví. Dokonce se ti nejhladovější Kotvožrouti začali motat mezi závodícími loďmi, což mělo za následek dvě kolize. Jedna z lodí, ve snaze vyhnout se Kotvožroutovi, který vystrčil tlamu těsně před její přídí, dokonce narazila na mělčinu a další loď se při vyhýbání Kotvožroutovi dokonce srazila s jinou lodí. Kvůli zvýšenému výskytu Kotvožroutů dokonce závodní komise musela jednou přeložit start etapy.
Organizátoři závodu po několika dnech pochopili, že když nenakrmí Kotvožrouty, skončí závody tragédií. Nakoupili proto asi 50 starých "Danfordek" a vysypali je do moře nedaleko ostrova Kaprije. Kotvožrouti se tam stáhli, nasytili se a zalezli do svých úkrytů, aby kotvy v klidu strávili.
Všem nehodám a diskvalifikacím se mohlo zabránit, kdyby organizátoři závodu dali na chorvatské jachtaře, kteří jim tvrdili, že před každým závodem se má Poseidonovi obětovat takových 50-60 kotev. Nyní asi již nikdo nebude tvrdit, že je to blbost.
Pokud někdo bude chtít znát další informace o Kotvožroutech, rád poskytnu výňatky z přísně tajné směrnice chorvatského Ministerstva pomorstva, prometa i vezu, která instruuje pracovníky ministerstva, jak se chovat ke Kotvožroutům a jak mlžit a bagatelizovat veškeré informace o Kotvožroutech, které proniknou na veřejnost. Otázkou a tajemstvím však nadále zůstává, kde se Kotvožrouti v Chorvatsku vzali a jak dlouho tam vlastně jsou. Pokud někdo zná odpověď na tuto otázku, budu mu vděčný za její zodpovězení.




Jiří Zindulka

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>