Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

Vaše plavby začínají u nás...

Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Legislativa


Užívání povrchových pro stání plavidel mimo vymezená a vyznačená místa.
 
      Snahou MD při návrhu nové vyhlášky bylo upravit podmínky týkající se vlastního provozování plavidel jen v zákoně o vnitrozemské plavbě a pravidlech plavebního provozu.

 
Na uživatele některých rekreačních plavidel jako muleta vyhlášky č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě (dále jen "vyhláška č. 46/2015 Sb.").Podle § 2 odst. 5 této vyhlášky mohou na stanovených povrchových vodách evidovaná plavidla stát mimo vyznačená místa pouze v době od východu do západu slunce. Jak a proč se toto ustanovení do vyhlášky dostalo? Pokusím se uvést některé skutečnosti, které širší plavecké veřejnosti nejsou asi zcela známé a objasnit, či vyvrátit některé nepřesné informace týkající se uvedeného ustanovení vyhlášky č. 46/2015 Sb.

Při přípravě novely zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, byla na Ministerstvu dopravy (dále jen "MD") přijata zásada, že plavba plavidel má být upravena především tímto zákonem a na něj navazujícími předpisy, například pravidly plavebního provozu. Byla proto navržena také úprava vyhlášky č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě (dále jen "vyhláška č. 241/2002 Sb."), která však není prováděcím předpisem k zákonu o vnitrozemské plavbě, ale k zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).Vyhláška č. 241/2002 Sb. měla upravovat užívání vod k plavbě, přesto však významně regulovala samotný provoz plavidel, zejména plavidel rekreačních. K vydání vyhlášky navazující na vodní zákon je sice podle tohoto zákona zmocněno MD, ale musí tak učinit v dohodě s Ministerstvem životního prostředí (dále jen "MŽP") ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství (dále jen "MZe"). Rozsah uvažovaných úprav nakonec na konec vedl k návrhu nové vyhlášky.

Snahou MD při návrhu nové vyhlášky bylo upravit podmínky týkající se vlastního provozování plavidel jen v zákoně o vnitrozemské plavbě a pravidlech plavebního provozu. Týkalo se to rychlosti plutí plavidel, provozování vodního lyžování, vodních skútrů apod. V této souvislosti MD také nezapracovalo do navrhované vyhlášky ustanovení § 5 z vyhlášky č. 241/2002 Sb.ve znění. "Malá plavidla podléhající evidenci mohou stát mimo vyznačená vývaziště a kotviště, pokud je plavidlo pod trvalým dohledem, nejvýše však 24 hodin vcelku." Uvedené ustanovení MD nezapracovalo do návrhu nové vyhlášky proto, že se jedná o povinnost, jejíž dodržování není možné prakticky kontrolovat a vymáhat.Nelze u konkrétního plavidla reálně jednoznačně prokázat počátek a konec stání ve 24 hodinového intervalu a jeho nepřetržité trvání, nelze tedy ani zkontrolovat, zda je stanovená povinnost dodržena či nikoli. Povinnosti či omezení uložené právním předpisem, které nelze reálně kontrolovat a vymáhat, zbytečně zaplevelují právní předpis, lze je snadno obcházet a jsou proto naprosto nefunkční a tudíž i zbytečné. Toto je zásada, která jednoznačně vyplývá z Legislativních pravidel vlády upravující tvorbu právních předpisů. Podmínka "trvalého dohledu" je navíc duplicitní k ustanovením o hlídce a dohledu uvedeným v zákoně o vnitrozemské plavbě a v pravidlech plavebního provozu. Takováto duplicita není z hlediska legislativních pravidel vhodná a přípustná.V žádné variantě návrhu nové vyhlášky předkládané MD k diskusi odborné veřejnosti proto nebylo ustanovení o stání plavidel uvedeno, a to až do září minulého roku, tj. do prvního jednání s MZe a MŽP před meziresortním připomínkovým řízením.
Na zmíněném jednání k návrhu vyhlášky zástupci podniků Povodí i MZe vznesli,jednoznačný požadavek zapracovat do nové vyhlášky ustanovení o stání malých plavidel jak bylo uvedeno v § 5 vyhlášky č. 241/2002 Sb. Výše zmíněné argumenty MD o nefunkčnosti a zbytečnosti takového ustanovení zástupci podniků Povodí a MZe odmítli přijmout a dále trvali na svém požadavku. Přidalo se k nim též MŽP. Návrh MD, aby se omezení stání vztahovalo pouze na účelové a nesledované vodní cesty, nikoli na vodní cesty dopravně významné,odmítli zástupci Povodí Vltavy a požadovali, aby omezení stání mimo vyznačená stanoviště platilo i pro nádrže vltavské kaskády. Argumentovali například tím, že jsou ponechávána stojící plavidla na nádržích bez hlídky a dohledu. MZe argumentovalo například ohrožením plavidel stojících mimo určená stanoviště ledem a manipulacemi na nádržích v zimním období. Námitka MD, že je toto dostatečně ošetřeno v § 23a odst. 3 a 4 a v § 29b odst. 1 písm. j) zákona o vnitrozemské plavbě, nebyla akceptována a podniky Povodí, MZe i MŽP nadále prosazovaly zachování omezení stání plavidel mimo určená stanoviště i v nové vyhlášce. Ve snaze dosáhnout kompromisu mezi vlastním stanoviskem a stanoviskem podniků Povodí, MZe a MŽP navrhlo MD po konzultaci s Povodími úpravu stání mimo vyznačená stanoviště, která je nyní po dalších legislativních úpravách uvedena ve vyhlášce č. 46/2015 Sb.

Tato úprava umožňuje kontrolovat dodržování stanoveného omezení pro stání plavidel vzhledem k jednoznačnému stanovení jeho počátku a konce.Omezené stání se uplatní pouze na těch povrchových vodách, na kterých jejich správci místa pro stání plavidel vymezí a vyznačí. Správce, který situaci na konkrétní nádrži či úseku vodního toku podrobně zná, má tak možnost, aby kvalifikovaně a odpovědně rozhodl,zda je zde potřebná a nutná regulace stání plavidel.Na rozdíl od předchozí právní úpravy se regulace stání podle vyhlášky č. 46/2015 Sb., nyní nevztahuje na dopravně významné vodní cesty Labe, Vltavu od Ttřebenic po Mělník a Baťuv kanál, včetně navazujících částí Moravy. Ve shodě s předchozí právní úpravou se regulace stání nadále vztahuje na evidovaná malá plavidla, byla však rozšířena i na evidovaná plavidla, která nejsou malými plavidly.Stejně jako podle dřívější právní úpravy se regulace stání podle vyhlášky 46/2015 Sb. nevztahuje na neevidovaná malá plavidla, například rybářské pramičky, některé plachetnice, kajaky, kanoe, rafty a podobně.
Zastával jsem a nadále zastávám názor, že plavba plavidel by měla být regulována pouze předpisy v gesci MD, tedy zákonem o vnitrozemské plavbě a na něj navazujícími prováděcími předpisy. Předpisy v gesci MZe a MŽP by měly řešit obecné podmínky pro užívání povrchových vod k plavbě, jako jednoho z mnoha způsobů jejich užívání, ochranu struktury vodních cest a životního prostředí a tyto předpisy by měly být odůvodněné a přiměřené. Avšak jak vědí jachtaři, proti větru se prostě někdy plout nedá a je třeba využít křižování i když to je obtížnější a delší.

Tomáš. Häckl
5.5.2015

redakce lode.cz

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>