Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Lodě


Pokračování historie plavidel tuzemské dopravy
 
      Remorkéry a motorové nákladní lodě
Zastaralý lodní park /čluny od roku 1902/ byl nahrazován v období 50.- 60.let minulého století čluny z rušené Oderské plavby.V této době byly převedeny též zadokolové parní remorkéry ?Libeň? a ?Žižkov?, tato plavidla však byla ve službě pouze krátce pro zastaralost. Z ?Libně? byl později zřízen přístavní můstek pro tanková plavidla.

 
Pohonné hmoty se stáčely na kose mezi Vltavou a přístavem.Čluny převedené z Odry byly stavěny v období 1948-50 Českou loděnicí v Libni. Na Odře byly označeny 7201-7252, jejich nosnost při plném ponoru byla 713 tun. Z těchto plavidel bylo na tuzemskou plavbu předáno 9 kusů. Označení bylo změněno na 0417-0426, na tuzemské plavbě byl z nautických důvodů omezen ponor a tudíž i nosnost snížena na 600 tun. K této době bylo na tuzemské plavbě 35 člunů různé tonáže a různého stáří, dále pomáhal remorkér Karviná parníku Ostrava zatáhnout vlek do spodního kanálu plavební komory v Lovosicích. Došlo k zavěšení lana s okem na obou stranách , lano v tahu nešlo vyhodit, remorkér Karviná se zadal a zalil se.

Soustavný nedostatek vlečné síly byl vyřešen výstavbou série dvoušroubových motorových remorkérů, které měly výkon 300 keff. Vlečné remorkéry, původně označené jmény byly přeznačeny na jednotné číselné značení. Plavidla jsou níže uvedena:
M.Aleš přeznačen na R1, ADvořák na R2,J.Fučík na R3, V.Nezval na R4,J.Neruda na R5,A.Smetana na R6,J.Šverma na R7

loď KarvináNa loděnici v Holešovicích byla zdárně dokončena přestavba přístavného bugsíru na vlečný remorkér? Odra? později M8. Do Holešovic byla přeřazena dílenská loď SL6 z Děčína. Vlečný park byl posílen zadokolovými remorkéry Vltava a Blaník. Dále byl park rozšířen o řadu motorových nákladních lodí s následujícím označením MNL 6201-6206. Každá z těchto lodí měla nosnost 500 tun.
Dále přibyla plavidla: Luňák přeznačen na MN 4305,Racek přeznačen na MN 4204,Ore přeznačen na MN 4201,Soko přeznačen na MN 4202. Tato plavidla mají tonáž při plném ponoru. Luňák 485 tun, ostatní plavidla 285 tun .

Palivovou záležitost Prahy pomáhala řešit tanková plavidla. Jednalo se o tankery označené TMIII a TMV, oba o nosnosti 600 tun. Koncem 60. let se v Hěvickém tankovacím přístavu stalo neštěstí. Při této tragické události se při plnění tanker TMV vzňal, byli tam tři mrtví a tři těžce popálení. TMIII přepravoval ještě asi rok a potom bylo provedeno potrubí do Benziny v Kyjích.

Jako přístavní servis pracovaly barkasy B2 a B12.
Na dopravu malých nákladů se používaly motorové nákladní pramice /MP182/ později i MP1 o nosnosti 69 tun, dále /MP183/ MP2 o nosnosti 67 tun. Jako třetí byla ?Šárka? později MP5 o nosnosti 167 tun, ta byla později přestavěna na zásobovací loď zahraniční plavby.

loď OpavaV této době se začalo pomalu přecházet na tlačnou plavbu, plavidla pro nás byla stavěna na různých loděnicích v Polsku. Na polských řekách se v této době již provozovala tlačná plavba a v Polsku měli se stavbou těchto plavidel zkušenosti. Výhodou tlačné plavby bylo snížení stavu posádek a zvětšení obratovosti plavidel.
Jako tlačné jednotky pracovaly tlačné remorkéry ?Tur? označené TL1 až TL4 o výkonu asi 300keff, byly osazeny dvoutaktnímy diesly, tyto motory měli již zastaralou koncepci z 30.let /individuální mazání, nutnost pravidelně kontrolovat venkovní tlumič, jinak hrozilo vznícení až 30m plameny./
Plavidla byla stavěna na loděnici v Tczewě. Dvě z těchto plavidel byly modernizovány osazením motorů 6L160 vratnou skříní. Tlačné pramice, které byly jednokoncové, měly nosnost 400tun, byly stavěny v Polsku především na loděnicích Kraków, Vroclav a v loděnici Dobrzeň v celkovém počtu 12 kusů.
loď OstravaV této době začali na loděnici na Mělníku konstruovat tlačné remorkéry naší konstrukce pod označením DTL 240, byl to remorkér téměř čtvercového půdorysu, katamarán avantgardní konstrukce, ale díky dvoutrupu se příliš nořil do vody. Tyto tlačné jednotky byly doplněny tlačnými vanami o nosnosti 1000tun, vany byly dvoukoncové a byly plně elektrifikovány.
Tlačné jednotky byly označeny TL ?5 až TJ-16, osazeny byly motory 6L160 o celkovém výkonu 240 keff. Plavidla byla na svou dobu poměrně moderně koncipována, ale v provozu se ukázala jako slabá. Za nepatrně větší vody musela mít pomoc nebo se schovávat do úplavu.

Na fotografiích lodě: Karviná v Lovosicích, Ostrava v Roztokách a Opava Holešovice

Jiří Zeis

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>