Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Plavby


Začátky naší mořeplavby ( z knihy Český doktor na moři)
 
      Československá námořní plavba (dále jen ČNP ), pod jejímž znakem naše lodě pluly, je dnes už historický pojem. To, že tato skvěle prosperující společnost zanikla, je neuvěřitelné a nebudu to raději rozebírat.

 
Snad právě proto si ale chci nad jejím uzavřeným osudem úsměvně zavzpomínat a připomenout nám všem její slavnou historii.
Když jsme v šedesátých letech s naší námořní dopravou začínali, neměli jsme ani moře, ani lodě a námořníky, a hlavně nám chyběly zkušenosti. Není tedy divu, že jsme se snažili spojit s někým, kdo dostatek zkušeností a námořní tradici měl.
Volba padla na Číňany. Vztahy s Čínou byly tehdy velmi
dobré, cesty do této země obchodně výhodné a vždy probíhaly ve velice přátelském ovzduší.
A tak vznikla československo-čínská obchodní společnost
původně dvanácti lodí, šest s kompletně čínskou a šest s čistě československou posádkou. Všechny se ovšem plavily pod naší vlajkou, což bylo oboustranně výhodné. My našli zkušeného partnera s dávnou námořní tradicí, Číňané zase mohli pod naší vlajkou vplouvat do všech přístavů světa. Tenkrát se totiž v OSN o uznání jejich vlajky teprve jednalo.
Číňané byli skutečně vynikající námořníci a přes všechno, čím se od nás tak výrazně odlišovali, i docela dobří parťáci na moři. Žil jsem s nimi na jedné palubě téměř půldruhého roku. V padesátičlenné posádce jsme však byli pouze čtyři z Československa. Čínská strana tehdy neměla dost elektrikářů ani lékařů a navíc se s námi plavil také český kuchař. Kdo se tomu podivuje, měl by poznat běžnou čínskou kuchyni, na kterou jsme nemohli být trvale odkázáni.
Prvním plavidlem ve svazku ČNP byla naše známá a slavná m/s (motor ship)Republika2. Ačkoli nevynikala přílišnou krásou, pohodlím ani rychlostí, byla svého času naší hrdostí a chloubou. Protože se na vodě hodně kolébala, vysloužila si přezdívku kachna, ale také se jí říkalo Dolarová princezna a nikdo z námořníků, kteří na ní sloužili, na ni dodnes nedá dopustit. Její první cesta měla být povzbudivým zasnoubením našich chlapců s mořem, byla ale vším možným, jen ne cestou svatební. Při této osudné plavbě totiž prodělala takový křest ohněm, lépe řečeno vodou, která už stála ve strojovně, že se málem potopila. O takových věcech se však nemá mluvit ani po letech, a na moři zvlášť ? stačí říct, že se pak v šanghajské loděnici téměř rok zotavovala z ran, které jí moře zasadilo. I po generálce však dosahovala rychlosti pouhých osmi uzlů a v bouři nebo silném protiproudu stála na místě, nebo dokonce plula dozadu. Proti věku není léku.
První nešťastná plavba Republiky se mohla stát osudnou jí, celé ČNP i naší námořní dopravě vůbec. Nakonec se ale podařilo existenci československé flotily uhájit a zakrátko se objevila řada lodí dalších. Nejslavnější z nich ale byla určitě první trojice: Republika, Lidice a Julius Fučík. Jejich jména jsou dodnes pro naše námořníky legendou.
S první lodí je to jako s první láskou, nikdy se na ni nezapomíná. Pro mne byl Julius Fučík pravý hrdina, dříč, dělník moře a fešák, panečku ? ani dlouhý, ani krátký, ani tlustý, ani tenký, marnotratný nebo skoupý?Nechci ale přehánět jako Kecal z Prodané nevěsty. Byla to zkrátka pěkná loď se šedivým trupem, zelenou palubou, širokým komínem s červenou hvězdou v bílém kruhu na modrém poli, znakem ČNP. Ve vzpomínkách asi ještě krásnější, než opravdu bývala.
Náš Fulda, jak jsme loď nazývali, už také nebyl žádný zelenáč, jeho pláty měly něco za sebou, inu paroloď, stará dobrá škola.Ovšem jankovitá jako kůň, houpala se a kolébala, i když byla uvázaná u mola, zato na moři letěla jako šipka a předháněla kdekoho. Však měla také požadavky jako ta nejnáročnější žena, spotřeba až čtyřiceti tun mazutu za den už jistě něco znamená!
Tajemství rychlosti našich devatenácti uzlů, což v té době dokázala vyvinou málokterá loď, bylo v šikmé hřídeli bývalého válečného veterána. Ta totiž zaručovala, že šroub ani při největších výkyvech zádi nesekal naprázdno do vzduchu, takže se náš Fulda i v těch nejhorších podmínkách valil vpřed rovnoměrnou rychlostí. Byla to pracovitá a spolehlivá loď. Jestliže jsme měli být podle plánu cesty tehdy a tehdy v Bombaji, Singapuru nebo třeba ve Wampoa na Perlové řece v Číně, zaručeně jsme tam také byli, cesta do Číny a zpátky trvala Fuldovi něco přes tři měsíce, ačkoli jich na to jiné lodě potřebovaly téměř pět!
Jeho nevýhodou byla poměrně malá stabilita. Podléhal jak příčným, tak podélným výkyvům i jejich nejobávanější kombinaci, pověstnému tanečku do osmičky. Tahle roztomilá námořní čtverylka s různými stupni mořské nemoci není pro Neptunem dosud nepokřtěné nováčky rozhodně žádným galantním vyzváním k tanci.

Uveřejněno s laskavým svolením vydavatelství Rybka Publishers.

Otakar Mlejnek

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>