Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Plavby


V německé vládě jsou kolem regulace Labe rozpory
 
      Srpnová povodeň na Labi zřejmě jen prohloubila pohledy uvnitř německé vlády na regulaci tohoto veletoku.

 
Sociálnědemokratický (SPD) ministr dopravy Kurt Bodewig sice připouští možnost upustit od staveb významnějších zdymadel na Labi i Dunaji, ale podpory lodní dopravy se odmítá vzdát. Ministr životního prostředí za Zelené Jürgen Trittin považuje další regulaci za hospodářsky nesmyslnou. "Když nebudeme přepravovat zboží po řekách, skončí se všemi ekologickými důsledky na silnicích," upozornil Bodewig v deníku Berliner Zeitung.

"Přehrazování nebo zabetonování" řeky ministr dopravy nechce, ale zastavit veškerá regulační opatření na Labi také ne. Vládní plány na přizpůsobení labského koryta lodní dopravě v Sasku-Anhaltsku a u Hamburku naopak považuje Trittin za zbytečné. V listu Süddeutsche Zeitung vidí možnosti pro lodní přepravu na kanálech, jimiž je sever Německa podle něj dostatečně protkán. Růst lodní dopravy na Labi údajně navíc ničí cestovní ruch jako určitý zdroj příjmů. V pozadí Bodewigova trvání na výstavbě Labe jako plavební tepny spatřuje týdeník Der Spiegel mocné frakce lodních přepravců a vodních správ, které jsou jeho ministerstvu podřízeny. O vodní cesty se po celém Německu stará kolem 18.000 zaměstnanců.

V první reakci po povodni spolková vláda signalizovala ochotu revidovat plány, které původně měly sloužit k lepší splavnosti Labe a dopravnímu využití řeky na německém území. Úpravy toku se mají zastavit do té doby, dokud se v příštích týdnech a měsících nezváží důsledky záplav a nutná protipovodňová opatření, včetně posílení protipovodňových hrází a rozšíření záplavových oblastí, kde by se tok mohl bez rizik rozlít. Na zlepšování splavnosti Labe mají obvykle zájem i čeští přepravci. Narozdíl od značně regulovaného toku v Čechách si řeka na německém území uchovává převážně přírodní ráz s poříčními nivami a je tak po značnou část roku nesplavná.

Odborníci doufají, že se spory o povodňovou ochranu v Německu uhladí po nadcházejících volbách. Emil Dister, vedoucí Ústavu pro výzkum lužních lesů, který spravuje světová ekologická organizace WWF v jihoněmeckém Rastattu, varuje před odkládáním opatření na pozdější dobu. "Vzhledem k rýsujícím se změnám klimatu a celosvětově rostoucího povodňového nebezpečí není labská povodeň ničím ojedinělým," řekl. Za varování považuje už moravské a polské povodně v roce 1997, záplavy na severomaďarské Tise v roce 2000 či na italském Pádu a polské Visle. Zcela předimenzovaná opatření proti záplavám ale na druhé straně jsou pochybná podle Inga Heinze z Ústavu ekologického výzkumu v Dortmundu. "Zodpovědné úřady nemohou předpovědět, zda vůbec někdy k nějaké katastrofě dojde a jaký rozsah bude mít. Zcela vyloučit povodně nějakými opatřeními by bylo prostě příliš drahé," konstatuje Heinz.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>