Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Plavby


Plnou parou vpřed - Joseph John Ruston
 
      10. července - Česká paroplavba má své počátky ve čtyřicátých letech 19. století.

 
První parník nesl jméno Bohemia a pro anglického podnikatele Johna Andrewse ho postavil jeho krajan Joseph John Ruston, který později proslul také jako ředitel a vlastník karlínské strojírny.

Na počátku 19. století byla lodní doprava mezi Mělníkem a Prahou velmi obtížná. Cesta vedla proti proudu, hladina byla nízká a neexistoval jiný pohon než vítr nebo veslování. Teprve vynález parního stroje a první pokusy mechanika Josefa Božka z roku 1817 ukázaly tomuto odvětví nové možnosti. Skutečným zakladatelem paroplavby v Čechách byl však až anglický podnikatel John Andrews, který roku 1839 získal císařské privilegium na provozování paroplavby po Vltavě a Labi.

Cesta z Prahy do Drážďan
Andrews měl v oboru paroplavby zkušenosti již z Vídně. V rove 1829 tam založil První dunajskou paroplavební společnost, pro kterou od roku 1832 pracoval také anglický lodní inženýr Joseph John Ruston. Po obdržení licence se oba muži přesunuli do Prahy. Andrews měl v úmyslu založit paroplavební akciovou společnost, ale pro nedostatek zájemců a nedůvěru úřadů mu tento záměr nevyšel. Rozhodl se tedy celý projekt financovat sám a Rustona pověřil stavbou prvního českého parníku, který dostal název Bohemia. Na vodu byla loď spuštěna 1. května 1841 a první zkušební plavby proběhly o dva týdny později za účasti mnoha novinářů i veřejných činitelů.
Jelikož byly všechny zkoušky úspěšné, vydala se Bohemia 23. května 1841 na svou první plavbu do Mělníka a dále do Obříství, které bylo vhodným mezipřistáním pro plavbu do Drážďan. Do sasské metropole loď dorazila 26. května večer a ihned slavila velký úspěch - protože německé parníky totiž měly větší ponor a pro nízký stav vody nemohly v té době vůbec plout.

Parníkům začala konkurovat železnice
Andrews s Rustonem se brzy rozhodli, že za výchozí bod svých plaveb do Drážďan zvolí až Obříství, protože se ukázalo, že Vltava není pro pravidelný lodní provoz způsobilá. Přestože tedy cestující z Prahy museli část cesty urazit bryčkou nebo dostavníkem, stala se paroplavba zanedlouho oblíbenou a podnikání se velmi dařilo. Parník Bohemia byl brzy rozšířen a roku 1846 byl do chodu uveden i druhý parník s názvem Germania.
O rok později John Adrews zemřel. Ruston se oženil s jeho vdovou a stal se majitelem celého podniku. Přikoupil v Sasku ještě třetí parník Saxonia, který překřtil na Constitution. Reagoval tím nejen na velký zájem veřejnosti o jízdy do Drážďan, ale také na zvýšený tlak sasské konkurence.
Podnikání v lodní dopravě však v roce 1851 ohrozila dostavba železnice z Prahy do Podmokel, pokračující dále do Saska. Ruston se rozhodl prodat všechny parníky Sasské paroplavební společnosti a nadále se věnoval své strojírně v Praze - Karlíně.

Pražská paroplavební společnost
Česká paroplavba však odchodem Rustona neskončila. V roce 1864 byla v Praze založena Česká akciová společnost pro paroplavbu na řece Vltavě. Jejím předsedou byl zvolen pozdější primátor František Dittrich. V roce 1865 vyjel na řeku první parník s názvem Praha a jeho úvodní cesta vedla do nedalekých Štěchovic, kam byla později zavedena pravidelná linka.
Zájem o paroplavbu nadále stoupal a firma, roku 1915 přejmenována na Pražskou paroplavební společnost, velmi prosperovala. Dříve poklidné městečko Štěchovice začalo žít turistickým ruchem, parníky tam ročně přivážely přes milion návštěvníků.
Úpadek nastal až ve 30. letech, když republiku zasáhla světová hospodářská krize. Roku 1936 odkoupil Pražskou paroplavební společnost stát a začlenil ji do Československé plavební společnosti labské, později labsko - oderské. V dobách socialismu pak nějaký čas patřila také pod Dopravní podnik hlavního města Prahy a teprve od roku 1992 je znovu soukromým podnikem. Současná Pražská paroplavební společnost vlastní parníky dva - Vltavu a Vyšehrad.

Ruston a spol.
Karlínská strojírna Ruston a spol. se mezitím věnovala stavbě lodí a různých železných konstrukcí. Měla pobočky u Vídně i v Budapešti, kde zaváděla výrobu řady moderních strojů a zařízení. Úspěchu dosáhla především proto, že intenzivně spolupracovala s Anglií. Joseph John Ruston podnik vedl do roku 1865, poté svůj podíl prodal a odstěhoval se do Vídně, kde také později zemřel.
Roku 1869 se firma změnila na akciovou společnost s názvem Pražská akciová strojírna, dříve Ruston a spol. Podílela se na stavbách vyšehradského železničního mostu, krovu pod Chrám svatého Víta a po povodních v roce 1870 také na opravě pražského Karlova mostu.
V roce 1907 získaly v karlínské strojírně majoritu Škodovy závody. Roku 1914 vznikla spojením výrobců strojů nezbrojního charakteru firma Spojení strojírny, a.s. dříve Škoda, Ruston, Bromovský a Ringhoffer.
V karlínské továrně se začaly vyrábět kolové konstrukce, nejdříve pro Prahu a od roku 1951 i pro ostatní československá města. Továrna byla několik desetiletí součástí dílen Dopravního podniku hlavního města Prahy a teprve v dubnu 1994 byla vyčleněna do samostatné dceřiné společnosti. Koleje a výhybkové systémy dnes firma vyrábí pod názvem Pražská strojírna, místní pamětníci však ctí tradici a karlínské továrně neřeknou jinak než "Rustonka".

Joseph John Ruston (1809-1895)
Konstruktér a plavební podnikatel Joseph John Ruston se narodil 3. Března 1809 v Londýně. Od roku 1832 pracoval ve Vídni pro paroplavebního průkopníka Johna Andrewse, se kterým přišel i do Čech. V roce 1841 pro něj postavil první český parník Bohemia a později ve svém závodě v Praze - Karlíně zkonstruoval i další lodě. Po Andrewsově smrti se v roce 1847 oženil s jeho vdovou, která však o rok později zemřela a Ruston získal českou paroplavbu mezi Obřístvím a Drážďany plně do svých rukou. Provozoval ji do roku 1851, kdy z obavy před železniční konkurencí všechny lodě prodal Sasské paroplavbě. Nadále se věnoval pouze vedení karlínské strojírny, ve které působil až do roku 1865. Poté svůj podíl prodal a odstěhoval se do Vídně, kde 2. března 1895 také zemřel.

John Andrews (1784-1847)
Anglický podnikatel John Andrews byl průkopníkem paroplavby v Rakousku - Uhersku.V roce 1829 založil ve Vídni první paroplavební společnost, ve které provozoval nákladní plavbu na středním a později i dolním toku Dunaje. Roku 1839 získal privilegium na paroplavbu po Vltavě a Labi. První kolesový parník Bohemia pro něj zkonstruoval Joseph John Ruston v roce 1841 a po úspěšných zkouškách byla zahájena paroplavba do Drážďan. Vltava byla v té době těžko splavná, proto byla za první přístav zvolena obec Obříství, kam se Andrews také přestěhoval. Zemřel 27. dubna 1847 a pohřben je ve Vídni.

www.profit.cz

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>