Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Plavby


Čínský mořeplavec nemá jen historickou zásluhu
 
      11.srpna - Čínský chrám Sam Po Kong v javánském přístavu Semarang je ověnčen girlandami lampionů. Už několik dní se zde oslavuje 600. výročí přistání nejslavnějšího čínského mořeplavce Čcheng Chua právě na tomto místě,

 
píše agentura AFP. "Obyvatelé Semarangu jej nazývají Sam Po Kong. Symbolizuje přátelství, obchod, kulturu, náboženství. Taoisté i buddhisté se tu modlí, muslimové sem pořádají pouti," vysvětluje průvodce chrámem Suratman Ajong. Od minulého týdne do Sam Po Kongu přicházejí tisíce návštěvníků, se zapálenými tyčinkami v ruce, uklánějí se před oltáři plnými obětin pod vyvýšenými okraji střech. Čínský objevitel Čcheng Chu, nazývaný též Čeng Che, zakotvil na místě dnešního chrámu v roce 1405. Na místě, které tehdy bylo ještě pokryté mořskou vodou, tuto historickou událost připomíná velká kamenná džunka (plavidlo). Vytesaný basreliéf vypráví o námořní epopeji, během níž navázal Čcheng Chu dobré vztahy i se Siamem (zhruba nynějším Thajskem) a Malajskem.

"Čcheng Chu je stejně slavný jako Kryštof Kolumbus," zdůrazňuje 38letá zaměstnankyně telekomunikační firmy Diana. Není Číňanka, ale raduje se z čínského příspěvku Indonésii, na němž má zásluhu právě mořeplavec z Číny. Čcheng Chu není tak známý jako Kolumbus, Vasco da Gama nebo Fernao de Magalhaes, ale podnikal své plavby mnohem dříve a v mnohem větším měřítku: na palubách jeho více než 200 ohromných džunek bylo téměř 28.000 lidí, námořníků, vojáků, učenců, tlumočníků a kartografů a byly vybaveny čínskými vynálezy: buzolami i kompasy, zadním kormidlem a ovladatelnými bambusovými plachtami. Nehledě na to, že například Čchengova velitelská loď byla pětkrát větší než Kolumbova Santa María.

Čcheng se narodil v rodině menšinových čínských muslimů v provincii Jün-nan na jihu Číny a jako eunuch přišel ke dvoru císaře Chung-wua, jehož důvěru si získal. V letech 1405 až 1433 podnikal dlouhé plavby, při nichž se dostal na Srí Lanku, do Indie, poznal pobřeží Siamu, Malajsie, Indonésii, doplul i do Arábie a východní Afriky - dnešního Zanzibaru, Somálska a Keni, kde dostal darem žirafu a přivezl ji svému panovníkovi. "Číňané přinesli mnoho nového v hrnčířství, textilu, lékařství," upozorňuje Ivan Haris Prikurnia, který je pověřen realizací televizního dokumentu o slavném Číňanovi. Jeho reportáž bude v Indonésii, kde z jejích 220 milionů obyvatel tvoří 90 procent muslimové, odvysílána v období ramadánu. Cílem je zdůraznit, že Čcheng Chu byl muslim a islám se na Jávě rozšířil v jeho stopách. Tohle je důležitý moment pro rozsáhlé souostroví, na němž se často ozývá tvrzení, že islám se na něj dostal přes provincii Aceh, jakousi verandu islámu na okraji Sumatry, západním výběžku Indonésie. "Do Indonésie přineslo islám devět mužů. Čtyři z nich byli Číňané," tvrdí Prikurnia, podle něhož se tato skutečnost ne všem líbí. Nicméně Čcheng Chu se zasloužil o rozšíření vlivu Číny a je původcem jakési synkrese: uctívají jej domorodci stejně jako muslimové i čínští přistěhovalci.

Úcta k mořeplavci se projevuje i jinak: v městě Surabaya je například pod sklem uchováván jako relikvie masivní kus dřeva, který údajně pochází z námořního plavidla. Čcheng Chu je také jakýmsi sjednocujícím prvkem v etnicko- náboženské mozaice Jávy. I mocné politické uskupení Golkar bývalého diktátora Suharta to pochopilo a uspořádalo o admirálovi kolokvium. "Chceme napřít naši pozornost na komunitu (čínských muslimů)," přiznal provinční vůdce Golkaru Bambang Sadono. Podle jeho odhadu je deset až dvacet procent Číňanů v provincii muslimského vyznání. Konsensus spojovaný s Čcheng Chuem se však ještě nezabydlel mezi Malajci a Číňany, kteří jsou v Indonésii ve značně menšině. Zejména Číňani, kteří mají statut občanů druhé kategorie ještě ze Suhartovy doby, se v roce 1998 stali terčem vlny násilností - mnoho se jich stalo oběťmi rabování a nemálo jich přišlo i o život.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>