Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Plavby


Tryzna k prvnímu výročí tragédie ponorky Kursk
 
      V severoruské námořní základně Vidjajevo nedaleko Murmansku začala dnes za účasti asi 300 pozůstalých po 118 námořnících jaderné ponorky Kursk

 
smuteční vzpomínková tryzna při příležitosti prvního výročí neštěstí tohoto vojenského plavidla, při němž všichni na palubě zahynuli. Ponorka se potopila právě před rokem, 12. srpna, a přestože již byly zahájeny práce na jejím vyprošťování, o příčinách výbuchu na palubě panují dosud stále jen dohady.
Pozůstalí v doprovodu nejvyšších důstojníků flotily v čele s velitelem ruského vojenského námořnictva Vladimirem Kurojedovem položili květiny a zachovali minutu ticha na přístavním molu v místě bývalého stálého kotviště Kursku, odkud také ponorka vyplula na svou poslední plavbu. Právě zde má být vybudován pomník se jmény všech zahynulých námořníků posádky Kursku. Ruské úřady letos nepovolily převoz pozůstalých na místo katastrofy na moři, jako tomu bylo loni nedlouho po katastrofě. Chtějí se tak vyhnout případným novým výbuchům emocí, protože loni se tři osoby z pozůstalých pokusily skočit z lodi do vody a ukončit tak život vedle svých blízkých. Celodenní tryzna pokračovala bohoslužbou v prostoru přilehlé vojenské základny. Vzpomínkové bohoslužby za posádku Kurska se dnes ostatně konají v mnoha kostelích po celém Rusku, zejména v přístavních městech a v rodných obcích zahynulých námořníků. Vrak s dvěma jadernými reaktory a nevybuchlými torpédy nyní leží v hloubce 108 metrů asi 150 kilometrů severovýchodně od přístavu Murmansk. Z potopeného plavidla již bylo při náročné operaci rusko-norského týmu loni v listopadu vyzvednuto 12 mrtvých těl, většina obětí je však stále na palubě. Snahy vyzvednout ponorku narážejí na odpor části rodin posádky, která tvrdí, že v souladu s námořnickými pravidly by mrtví měli být ponecháni na dně moře. Vyzdvižení ponorky by však mohlo objasnit příčinu katastrofy, obavy také panují z možného jaderného zamoření. Proto se ruské velení rozhodlo vyzdvihnout jen trup ponorky, kde jsou reaktory, ale bez poškozené přídě se zbylými torpédy. Oficiálně je to zdůvodňováno tím, že by při manipulování s přídí by mohlo dojít k dalším výbuchům a tedy i novým tragédiím. Někteří pozorovatelé však za takovým postupem vidí snahu vojáků nepustit k utajovaným zbrojním technologiím na přídi zahraniční odborníky, kteří se na vyprošťování podílejí. Na palubě Kursku byly totiž nejen velmi výkonné protiponorkové rakety Granit (SS-N-19), ale možná i nejnovější typ vysokorychlostních ruských torpéd Škval, odborníky považovaných za jednu z nejničivějších podmořských zbraní.

CTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>