Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Plavby


Noční dobrodružství imigrantů z Albánie do Itálie neustávají
 
      
Radary prohledávají pobřeží a hlídka na motorovém člunu se vydává do bezměsíčné noci v naději, že zachytí další lidský náklad na cestě za světlými zítřky v západní Evropě. Desítky gumových nafukovacích člunů odrážejí každý měsíc od albánských břehů, jež jsou důležitou baštou pro balkánské gangy pašující lidi, kteří touží po lepším životě, ale z nichž někteří skončí v sexuálním otroctví.

 
Čluny organizovaných band jsou možná chatrné, avšak mají jednu výhodu, ve které s nimi pobřežní hlídky nemohou soupeřit: lidským životům přikládají malou váhu. "Děláme, co můžeme, abychom je vrátili zpátky, ale oni na sebe berou obrovské riziko," říká poručík italské pobřežní stráže Michele Mazzaro. "Naší prioritou je, aby se nikomu nic nestalo, nemůžeme riskovat životy, takže někdy projdou." Tyto čluny nepřevážejí pouze nezákonné imigranty. Podle organizací na ochranu lidských práv je to také hlavní trasa pro tisíce žen, které byly zlákány nebo uneseny a poté prodány a donuceny k prostituci na Západě. Pašeráci prověřují své schopnosti a nervy mezi podmořskými útesy, skalnatými srázy a s pobřežními hlídkami v zádech. Ty ale nemohou dělat nic víc, než je pronásledovat a pokusit se zahnat je zpět ke břehům, kde (teoreticky, ale jen málokdy prakticky) číhá albánská policie. Pašeráci podnikají nebezpečné manévry, snaží se otočit na poslední chvíli a prorazit řadu motorových člunů pobřežní stráže. Někdy hodí nešťastné imigranty přes palubu, čímž se zbaví svých pronásledovatelů, kteří se vydají zachraňovat oběti, a uniknou. "Je to hra kočky s myší," tvrdí maršál Attilio Spampinato. Záliv u albánského přístavu Vlora brázdí každou noc dvě italské posádky, které mají základnu na nedalekém ostrově. Itálie má velký zájem na blokování pašeráků v oblasti: téměř všichni odtud totiž míří na dlouhé a nekryté italské pobřeží, vzdálené pouze 80 kilometrů. Za klidné noci se může motorový člun na této trase otočit třikrát, pokud se vyhne patrolám. Mnoho pašeráků vyklopí své pasažéry do moře blízko italských břehů, aby k nim doplavali sami, a rychle zmizí. Desítky lidí již utonuly, když se lehké nafukovací čluny, které jsou mnohem lépe ovladatelné a asi dvakrát rychlejší než těžší plavidla pobřežní stráže, převrátily v rozbouřených vodách. Italové jsou opatrní od té doby, co v roce 1997 při kolizi albánského plavidla s italskou námořní lodí zahynulo více než 80 lidí. Ti, kteří přežili, obvinili námořnictvo z toho, že loď s přistěhovalci byla napadena, avšak Itálie to popřela. Italská vláda chce přesto dát námořnictvu nové pravomoci, které mu umožní pronásledovat podezřelé lodi, vstupovat na jejich palubu a kontrolovat je. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se obává, že takový postup by si mohl vyžádat více obětí na životech. Impuls radaru zmizel a Mazzaro marně prohledává pobřeží dalekohledem s nočním viděním. Pokud tady pašeráci dnes v noci byli, zmizeli. Ale vrátí se. Příliv imigrantů, ochotných riskovat vše, aby se dostali na druhou stranu úžiny, se zdá být nekonečný, přestože v poslední době se zpomalil. Vrcholu dosahoval během násilností v Albánii v roce 1997 a během kosovské krize v letech 1998-99. Bezpečnost na italské straně se zlepšila po nátlaku ostatních zemí Evropské unie, kde mnoho z přistěhovalců skončí poté, co využijí Itálii jako přestupní stanici. Albánie také učinila pokroky - zatkla a vyhostila hlavní osoby podezřelé z pašování do Itálie a zmocnila se mnoha člunů využívaných zločinci. Jako jedna z nejchudších zemí Evropy však není v situaci, kdy by mohla odporovat finanční moci organizovaného zločinu. Podle diplomatů existují důvody domnívat se, že výnosnou činnost chrání korupce na vysokých vládních postech. Korupce je také považována za příčinu neúspěchu vyřešit tento problém. Silný mezinárodní tlak na albánské úřady, aby zakročily proti pašeráckým trasám, kterými do Evropy směřují také drogy, musí bojovat s osobními zájmy na všech úrovních hospodářství. Pašeráctví je jediným spolehlivým zdrojem příjmů pro mnoho lidí na albánském chudém pobřeží, kde 45 let špatného vládnutí za komunismu a bouřlivé desetiletí přechodu učinilo mnohé obyvatele závislými na vlastní zemědělské produkci. Investice do dobrého motorového člunu v hodnotě asi 60.000 eur se může vyplatit už po deseti cestách do Itálie a poté může podporovat celou vesnici, která by mohla vydělávat také poskytováním pozemní dopravy, přístřeší a jídla imigrantům čekajícím na přejezd přes moře. Každý z Albánců dá za cestu asi 400 eur, zatímco Kurdové, Íránci a další imigranti z východu mohou zaplatit až dvojnásobek, včetně provize pro zprostředkovatele. O výnosném obchodě svědčí mercedesy, vozy BMW, palmovníky a nové obytné domy, které lemují ulice přístavního města Vlora obklopeného chudými horami a křovinatými porosty. Dnešní noci pobřežní hlídka na nikoho nenarazila. Italové vypínají motory, zapalují si cigaretu, dopřávají šálek kávy a chystají se na další dlouhou noc v zálivu.

ČTK - jakékoliv další šíření informací ze zdrojů ČTK je zakázáno.

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>