Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

Vaše plavby začínají u nás...

Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Závodění


Několik vět (zainteresovaného jachtaře) aneb ohlédnutí za mistrovstvím republiky kajut. plachetnic
 
       Vyjádřit své pocity a postřehy účastníka závodu mistrovství republiky námořních plachetnic v Černé v Pošumaví se mi nejprve vůbec nechtělo. Ale vzhledem k tomu, že jsem v průběhu nekonečných diskusí a "přátelských" rozhovorů provázejících závod zaslechl spoustu rozumných názorů, realistické pohledy i nerealistické bludy, návrhy na kompromisní i "konečná" řešení (mezi nimi skutečné perly), a po více než týdnu jsem nikde žádné kvalifikované hodnocení průběhu závodů nenašel, rozhodl jsem se věci amatérsky ujmout. (Omlouvám se Petrovi Zajíčkovi za úmyslné přehlédnutí pěkné reportáže na Réčku, ale ta takovým zhodnocením závodů není.)

 
A aby to hned zkraje nevypadalo jako píchnutí do vosího hnízda, začnu klady.

  • Je více než potěšitelné, že v průběhu pěti let se počet sportovních a opravdových závodních regatových lodí zvýšil tak, že dohromady dokážou vytvořit téměř dvacetičlennou flotilu.
  • Je sympatické, že se rozhodčí a pořadatelé závodu s tímto faktem dokázali během jednoho týdne vyrovnat se ctí a našli odvahu k rozdělení celého startovního pole na turistickou a sportovní část. Zvýšila se tak atraktivita závodu i pro jeho pomalejší účastníky. Jen snad měli být důslednější a obě flotily pustit do závodu zvlášť, s odděleným startem, aby se nemuselo v cíli tak dlouho čekat.
  • Je obdivuhodné, jak dobře zvládl průběh závodu pořadatel, Yacht klub v Černé, a to i přes poněkud nervózní atmosféru.
  • Je nadějné, kolik jachtařsky dobrých a přitom vyrovnaných posádek jsme schopni v našich suchozemských podmínkách vytvořit. Vždyť v "prestižní" kategorii regatovek, která je hlavním ohniskem mého zájmu, mělo naději na stupně vítězů šest či sedm posádek (a to i v případě, že by se neprotestovalo).
  • Je, je, ?. jé, už mě nic nenapadá.


Protože se říká, že všechno zlé je k něčemu dobré, místo o záporech mistrovského závodu hovořme raději o problémech, které se tam ukázaly.

  • Poněkud přehlédnutým faktem je to, že mistrovský závod vypsaný jen na dva dny je velmi krátkou, a tudíž i neobjektivní soutěží. Čtyři závodní dny se mi zdají pro udržení sportovní úrovně odpovídající (v zahraničí zcela běžný stav). Ale nejen proto. Dalším důvodem pro prodloužení závodů je i to, že nás všechny stojí závodění na jachtách spoustu peněz, a když už někam přijedeme, chceme si to užít. Rádi zaplatíme za startovné více, ona se ta tisícovka v pořizovací ceně lodě už ztratí.
  • Závody jsou vypsány tak, že pro účastníky je připraveno málo cen. Nemyslím tím věcné ceny či vysoké finanční odměny pro vítěze, ale nedostatek pohárů a diplomů pramenící z nedostatku vypsaných kategorií. Pokud se počet spokojených jachtařů, kteří něco vyhráli, se zvýší, a zvýší se tím i jejich zájem závodit a bude nás více (a o to snad také jde). Rádi si ve formě startovného připlatíme i na poháry. Je samozřejmé, že prestižních cen či kategorií bude jen několik, ale snad se tím alespoň trochu otupí (spurná) urputná snaha nějaký pohár získat a druhého za každou cenu dostat ze závodu.
  • V okolním světě je nejprestižnějším závoděním na sportovních plachetnicích (nám dosažitelné velikosti) závodění v handicapu. Vítězství v absolutním pořadí je ceněno více snad jen v jednorázových závodech typu dálkových plaveb, tedy obdoby naší Modré stuhy. Nevím, proč by tomu u nás mělo být naopak. Dá se asi s vysokou pravděpodobností tvrdit, že jachtařsky zkušenější národy nezvolily špatnou cestu, proč se tedy neopičit.
  • Ukázala se nevhodnost u nás používaného handicapu. Yardstick je již v Evropě pro sportovní lodě dávno překonanou záležitostí, protože kromě jiného nedokáže správně postihnout dynamický rozvoj technického vybavení moderních sportovních lodí, zejména v oblasti vývoje oplachtění a stále častějšího používání moderních uhlíkových materiálů. I tady se přimlouvám za převzetí nějakého již fungujícího modelu (např. handicap SBR), než vymýšlení těžko funkčních originalit.
  • Objevily se snahy o vytvoření one-design tříd v kajutových plachetnicích (mluvím zejména o "cafíčkách"). Tato cesta mi připadá principiálně slepá, už z toho důvodu, že bez přímé účasti silného výrobce je vytvoření slušné flotily naprosto srovnatelných lodí nemyslitelné. Podobné pokusy neuspěly například ve Francii, těžko se to podaří u nás. Vždyť se stačí zamyslet nad kapacitou našeho trhu, a komu by se líbilo trvale závodit v pěti či šesti lodích. Opravdová lodní třída one-design Cafe 24 u nás bude fungovat obtížně už proto, že každá z doposud postavených lodí je jiná. To ale neznamená, že by se pro ně neměla vytvořit žádná lodní třída. Naopak měla. Ať mezi sebou soupeří o pohár pro nejrychlejší "cafe", ale v podstatě opět půjde o závodění přímo nesrovnatelných lodí. Přimlouvám se za to, aby se "cafíčkáři" z naší "velké" flotily sportovních plachetnic nevyčleňovali, ale závodilo se hlavně v handicapu.
  • Ukázalo se, že většinu problémů, ať už v podobě rozdílné technické úrovně lodí či chyb při řízení lodí lze úspěšně vyřešit protestem. Dokonce čas strávený protestováním výrazně přesáhl čas strávený závoděním na vodě. Proto by se snad mělo hovořit spíše o mistrovství v protestování. Je tedy dobře, že bylo více poražených než vítězů. Většina z nás, alespoň jak doufám, se těší z toho, jak si zajezdí, a ne na to, jak si zaprotestuje. A když už někdo do vás na bójce strčí, věříte, že to bylo spíše na základě chyby než ze zlého úmyslu. A chybu udělá každý z nás amatérů poměrně snadno. Jinak se na to dívají asi profíci, pokud takoví mezi námi jsou. Váhá-li někdo, zda patří do skupiny amatérů či profíků, doporučuji mu, aby se zúčastnil několika velkých regat obdobných sportovních lodí v Evropě. Odpověď najde poměrně snadno. Tolerance a velkorysosti je tam k vidění v každém případě více než letos v srpnu na Lipně, naší největší vodní ploše, kterou každý lepší pálkař dokáže najednou přestřelit basebalovým míčkem (To je nahrávka pro hnidopichy, kteří mi mohou začít nadávat, že přeháním).


P.S.: Mí kolegové z lodě Simsalabim i já jsme připraveni k jakékoli věcné diskusi, která pomůže zlepšit podmínky pro závody kajutovek v příštím roce.

Karel Bednář

<< Předchozí

Přehled článků