Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Názory odborníků na pronájem jsou odlišné. Jedni to považují za prozíravost, zatímco další za plýtvání státními penězi, píše dnes slovenský list Pravda. Slovenské ministerstvo zahraničí posílá každý rok 150.000 dolarů do Štětína, kde sídlí organizace Interoceanmetal. Jejími dalšími členy jsou Polsko, Česko, Rusko, Bulharsko a Kuba. Roční poplatek ve výši tři až čtyři tisíc dolarů inkasuje od Slovenska už deset let také Mezinárodní organizace pro mořské dno se sídlem v Kingstonu na Jamajce.

"Z prvního poplatku se financuje také průzkum slovenského úseku dna, z druhého provoz organizace na Jamajce, která nám ho přidělila," vysvětluje Jozef Franzen z ministerstva životního prostředí. Franzen zastupuje slovenskou vládu v Radě zplnomocněnců Interoceanmetalu. Z dalších peněz daňových poplatníků se financuje účast zástupců Slovenska na zasedáních zmíněných organizací. V březnu 2000 vyšlo najevo, že jedna cesta našeho delegáta na kongres v Kingstonu stojí 6000 dolarů. "To není mnoho vzhledem na to, že jednou budeme jako jedna z mála zemí těžit nerostné bohatství z mořského dna," řekl tehdy na obhajobu těchto nákladů ministr zahraničí Eduard Kukan. Také Franzen je přesvědčen, že je to výhodná investice do budoucna, protože na pronajatém úseku mořského dna se nacházejí zdroje užitkových kovů. Jejich celková hodnota v současných světových cenách se odhaduje na 25 miliard dolarů. Jde o takzvané polymetalické konkrece, útvary velikosti bramboru nebo květáku, které obsahují zejména mangan, měď, nikl a kobalt.

"Na jejich těžbě se Slovensko bude přednostně podílet, jen co bude k dispozici vhodná technika a jen co to bude ekonomicky výhodné," zdůrazňuje Franzen. Podle něj to bude nejdřív po roce 2012, ale nevylučuje, že až o dvacet nebo dokonce třicet let později. "Jednou však přijde den, kdy zásoby na pevnině zmizí a mořské dno bude najednou velkým šlágrem," dodává vzápětí Franzen. Na otázku, zda by Slovensko mohlo v případě krajní nouze svůj podíl v Interoceanmetalu zpeněžit už nyní, dává však zápornou odpověď. Náš úsek mořského dna se totiž jen zkoumá a zatím chybí technika, která by umožnila takovou těžbu. Franzen však připouští odprodej našeho podílu v budoucnu. Slovensko se jen musí dobře připravit, aby v okamžiku, když se objeví zájemce, mohlo svůj podíl výhodně odprodat.

"Jednou se jistě objeví, protože to není taková utopie, jako těžit suroviny na Měsíci," opakuje zplnomocněnec pro mořské dno. Opačný názor má ředitel Geologického ústavu Slovenské akademie věd Jozef Vozár, který připomíná, že Interoceanmetal je dědictvím reálného socialismu - proto je v něm také Kuba. Přední slovenský geolog nevylučuje, že členství malého suchozemského státu v Mezinárodní organizaci pro mořské dno může mít jistý geopolitický význam a stává se otázkou prestiže. "Jako zdroj nerostných surovin však pro nás v dohlednu nemá význam," říká Vozár. Přitom Interoceanmetal je jen jedním z dvanácti takzvaných pionýrských investorů, kteří zkoumají mořské dno v přidělené části Tichého oceánu. Zpravidla disponují mnohem větším kapitálem i výzkumnými a technickými kapacitami než štětínská organizace. Podle Vozára by Slovensko udělalo lépe, kdyby investovalo do průzkumu a těžby domácího surovinového bohatství. Především do velmi perspektivního ložiska mastku v Gemerské Polome, ale také do ložiska polymetalických rud v katastru obce Čucma u Rožňavy, z nichž je možné získat zejména stříbro a měď. "Už na to existuje potřebná technika i technologie, chybí pouze ty desítky milionů, které jsme již investovali do mořského dna," uzavírá Vozár.