Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
"Tyto ostrovy patřily mé rodině po generace a já jsem si je jen opětovně zaregistroval na mé jméno. Kdokoli si je může koupit - stačí jen zaplatit dva miliony eur za kus a obchod je hotový," říká Markov. Zatímco obchod se starými domy a vilami na jadranském pobřeží je na vzestupu, o prodeji celých ostrovů cizincům se zatím vážněji neuvažovalo. Avšak místní představitelé říkají, že časy se změnily a že první obchody mohou být uzavřeny brzy. Chorvatský turistický průmysl se obnovuje po deseti letech poklesu způsobeného válkou v letech 1991-95, která propukla po vyhlášení nezávislosti na komunistické Jugoslávii. Současný trh s nemovitostmi je však stále ještě daleko od rozkvětu. Podle dat ministerstva zahraničí, kde si musí lidé nechorvatské národnosti zaregistrovat nový majetek, bylo prodáno cizincům za poslední dva roky asi 1000 domů nebo stavebních parcel. Německé a britské noviny a televizní kanály ve snaze opětovně rozhoupat turistický ruch propagují slogany "Středomoří takové, jaké dříve bývalo" krásy Chorvatska, politickou stabilitu a dostupný trh s nemovitostmi.

"Naše úroveň roste, infrastruktura se zlepšuje, Chorvatsko směřuje k Evropské unii, turismus se vrací. Zájem o náš majetek, stejně jako ceny, postupně roste," řekl Nikša Kljenak z realitní kanceláře Globus. Jako jeden z indikátorů zájmu uvádí Ivica Vulić z Brokerské realitní kanceláře se sídlem ve Splitu na jadranském pobřeží, že jeho internetová stránka zaznamenává 5000 návštěv denně a on dostává až stovku přímých dotazů převážně od cizinců. "Cizinci jsou přitahováni nezničenou přírodou a čistým mořem, skutečností, že naše jídlo je zdravé - což je dáno našimi zastaralými zemědělskými technikami -, že voda z kohoutku je stále pitná," říká. Podle našich současných zákonů si mohou cizinci, včetně občanů Evropské unie a Spojených států, volně nakupovat majetek v Chorvatsku na základě reciprocity mezi příslušnými státy. Jednou věcí, které jdou na dračku, jsou staré kamenné domy, které jsou symbolem jadranského pobřeží a které často potřebují rekonstrukci.

"Je velký zájem mezi cizinci o tradiční dalmatské kamenné domy na pevnině nebo na ostrovech, avšak na trhu je jich stále méně a ty nejlepší domy jsou již pryč," říká Kljenak. Většina prodejů byla podle jeho slov v rozpětí od 50.000 eur do 250.000 eur, za což si můžete koupit cokoli od stavební parcely nebo nedokončeného jednopodlažního domu až po vily s několika apartmány. Někteří příslušníci společenské smetánky, jako například monacká princezna Caroline, šéf závodů Formule 1 Bernie Ecclestone, britský princ Charles nebo šéf Microsoftu Bill Gates, se často plaví v létě po Jadranu. David Bowie a ománský sultán také každoročně navštěvují tuto oblast. Avšak žádná z těchto celebrit si zde dosud nekoupila nemovitost. "Nejsou zde žádné urbanizační plány, žádné jasné zákony, co kde může být postaveno. To není ku prospěchu seriózním investicím, to musí vláda změnit," řekl Vulić. Problémem prodeje ostrovů je to, že nový vlastník nemůže získat svůj vlastní kus pláže nebo pobřeží, protože to je veřejný majetek a musí být odděleně pronajat do vlády. Zatím se neprodal žádný ostrov cizincům, avšak Vulić říká, že on v současné době již vede vážná jednání o koupi několika ostrovů. Souostroví Kornati, rozkládající se v křišťálově čistých vodách středního Jadranu, je stále více populární mezi jachtaři hledajícími místa k zakotvení, kde není nic jiného než čistá příroda všude okolo. Brzy však možná budou cílem pro ty, kteří v této oblasti hledají nemovitosti.

"Prodej ostrovů je nevyhnutelný vzhledem k růstu poptávky; tím nejmenším, co můžeme udělat, je vydat pravidla platící pro všechny, pro majitele, kupce, vládu, vedení národního parku," říká Ante Markov, poslanec a člen vládní koalice, která je u moci od roku 2000. Ostrov Klobucar a ostrov Gustace Markovceva - ty větší s asi 300.000 metry čtverečními - již neslouží ke svému tradičnímu účelu jako úkryt a pastviny pro ovce, a proto se staly zátěží, říká Jadranko Markov. "Mnoho vlastníků je s ostrovy spojeno emocionálně, avšak já říkám: z ovcí neplynou peníze, ani z národního parku, a tak prodejme, co máme a shrábněme peníze," řekl. Starosta Murteru Ivo Markušić uvedl, že první majitelé ostrovů byli registrováni, když se Chorvatsko stalo součástí rakousko-uherské monarchie před více než stovkou let. "Prodávání bylo tabu pro místní, avšak soukromí vlastníci si mohou dělat, co chtějí," řekl Markušić. Vláda provádí kroky k aktualizování seznamu majitelů půdy a záznamů o vlastnictví ostrovů. Připravuje též nové zákony s cílem zvýšit dotace pro pastevce ovcí a dosáhnout toho, aby podíl z příjmu národního parku šel místní samosprávě. Takže ponechá si Chorvatsko své staré způsoby nebo se stane dalším Toskánskem nebo Azurovým pobřežím ? "Nevíme, avšak co víme, je to, že nechceme 'španělský scénář', kde vše koupili cizinci a nyní to je všechno o umělé a masové turistice," řekl Ante Markov. "Musí tu být jasná pravidla, co a kolik toho může být prodáno."