Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Jednou za čtyři roky se sejde v anglickém přístavu Plymouth špička mezi jachtaři, aby vypluli na sólo plavbu přes Atlantik proti směru převládajících větrů a proudu. Závodníci se musejí nadále vyrovnat s rizikem srážky s ledovci, kterých se touto dobou vždy v těchto vodách vyskytuje značné množství. Existuje celkem 6 možných tras, jejich délka se značně liší a stejně tak i podmínky, jimž jsou závodníci vystaveni. Nejkratší je trasa po Ortodromě, která však vede přes pevninu ? Newfoundland, takže je potřeba ji rozdělit na dva úseky. Měří 2810 Nm a vyznačuje se však převládajícími nepříznivými západními větry.

Tradici závodu, který se jezdí jednou za čtyři roky vždy v roce konání olympiády, založili dva britští jachtaři v roce 1960, kdy se po dlouhých debatách se sponzory a jachetními kluby, stále váhajícími s podporou závodu, rozhodli sami mezi sebou závod uspořádat. V sázce byla tehdy ?half-crown?, půlkoruna, kterou nabídl Chichester Haslerovi. Závod nakonec přece jen podpořil RWYC v Plymouth a časopis The Observer. Na plavbu se nakonec vydalo jen pět závodníků. Nakonec vyhrál Chichester na Gipsy Moth III časem 40 dnů a 11 hodin.

Nejhorší počasí poznamenalo tento závod v roce 1968, kdy mohutná tlaková níže způsobila bouři s větrnými poryvy dosahujícími 60 uzlů. Tehdy se také poprvé ukázalo, jak významnou roli může hrát informovanost závodníků o aktuálním vývoji počasí. Jediný závodník, Williams, měl tehdy spojení rádiem s meteorology v Londýně, kteří mu včas varování před bouří předali. Díky němu se jí dokázal vyhnout a získal tak na své konkurenty náskok 300 mil, který mu v cíli zajistil pochybné vítězství, když neobeplul majákovou loď. Od té doby se vedly pochopitelně také diskuse o přijatelnosti takovéto konkurenční výhody, nakonec však zvítězil rozum a všechny lodě jsou dnes vybaveny moderními přístroji a závodníci jsou o počasí přesně informováni.

Čechy na tomto závodě důstojně reprezentoval Richard Konkolski v letech 1972 a 1976 na lodi Niké, kterou si sám postavil. Okolnosti, za kterých jeho sen o plavbě vznikl a poté jej také dokázal uskutečnit, popisuje velmi dobře ve svých knihách ?Dobrodružství křtěné mořem? a ?Sólo přes Atlantik?. V obou závodech si vedl s malou Niké velmi dobře. Chybělo mu jen trochu příslovečného štěstí k tomu, aby se v ročníku 76 stal vítězem v handicapu. Smutnou skutečností však zůstává, že přes tyto nesporně pozoruhodné sportovní výsledky byl komunistickým režimem zavrhován a nakonec dokonce účelově kriminalizován. Náš dnešní jachtařský svět si jej však již podle zásluh váží. Jeho loď Niké bude vystavena pro veřejnost v muzeu českého jachtingu.

Na start letošního ročníku se postaví 41 závodníků ve čtyřech kategoriích. Lodě dnes díky vyspělým technologiím dosahují téměř závratných rychlostí a zřejmě opět padne rekordní čas. Ovšem kdo zná moře, ví, že ale všechno může být také úplně jinak.. Zajímavá je i jistá dědičnost náklonnosti k závodu: francouzka Karin Fauconier, dcera slavného Yves Fauconier, vítěze ročníku 1984, se vydává na závod přesně dvacet let poté na palubě 60ti-stopého trimaranu Sergio Tacchini.
Start je naplánován na 31.4.

Související odkazy:

stránky závodu: www.thetransat.com
stránky R. Konkolského: www.sevenoceans.com