Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Válečný křižník, který byl potopen 16. srpna 1914, byl pro potápěče plný překvapení. "Asi nejvíc nás překvapilo, že loď byla zasažena z pravoboku, tedy anglickou flotilou, a ne z levoboku, jak se uvádí v dobových dokumentech. Loď taky ležela blíž k pobřeží, než jsme mysleli, takže jsme ji první den museli hledat," řekl ČTK vedoucí výpravy Zdeněk Partyngl. Celá expedice se už vrací domů.

Křižník upoutal pozornost českých potápěčů zejména svou minulostí - zhruba třísetčlennou posádku tvořili z jedné třetiny Češi. Kromě toho byly některé části lodi, například děla, vyrobeny v plzeňské Škodovce a ve Vítkovických železárnách. Poprvé vrak objevili místní potápěči v roce 2003; první česká expedice vyrazila na místo až nyní. Cílem výpravy bylo zmapovat stav vraku a natočit o něm dokument. Přichystán k vysílání by měl být příští rok.

"Provedli jsme asi dvacet ponorů. Nehledali jsme tam zlaté prsteny nebo nějaký poklad, ale ověřili jsme, že je to fakt Zenta. Je zachovalá, ale děla jsou obrostlá, takže jsme neviděli výrobní štítky," upřesnil člen výpravy Ilja Micha. "Každý potápěč chce mít nějakou trofej, tady bylo ale zakázáno cokoliv z vraku vyzvedávat. Loď je ale plná artefaktů - je tam zvon, části výzbroje, kompas," dodal Partyngl.

Zenta byla vyrobena v roce 1897 a o dva roky později začala sloužit rakousko-uherskému námořnictvu. Po vypuknutí první světové války plnil křižník důležitou roli při blokádě Černé Hory. Osudným se mu stal 16. srpen 1914, kdy ho potopila britsko- francouzská flotila. Z tehdejších 312 členů posádky zahynulo 180 námořníků. Jedním z nich byl i pětadvacetiletý Čech Josef Alinč, který týden před potopením poslal rodičům pohled: "Jsem doposavad zdráv, ale zítra nevím, jak bude." To podle historika expedice nasvědčuje tomu, že posádka věděla, jaká bitva ji čeká. Loď Zenta patřila ve své době k těm větším. Na délku měřila 96 metrů, na šířku 12, ponor byl 4,7 metru. Její maximální rychlost byla 20,5 uzlů.