Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Ministerstva dopravy a životního prostředí se dohodla na stavbě pouze jednoho jezu na místo dvou plavebních stupňů. Rejdaři by jez mohli podle Šimonovského využívat v roce 2009. Evropská unie podporuje lodní dopravu, proto podle Šimonovského by neměl být problém se získáním peněz na stavbu. Jeden jez ale nezaručí celoroční splavnost Labe.

Šimonovský připustil, že by se měla v průběhu stavby bavit ministerstva i o vybudování druhého jezu u Ústí nad Labem. Ředitelství vodních cest nyní předalo dokumentaci krajskému úřadu, který zahájil tento týden řízení k dopadům stavby na životního prostředí. Podle Šimonovského se musí podklady shromažďovat dvě vegetační období, tedy ještě v příštím roce.

V přístavu u budoucího jezu v Děčíně vzniká velké překladiště zboží. Podle jednatele firmy Česko-saské přístavy Jiřího Astera budou podnikatelé díky plavebnímu stupni moci využívat vodu alespoň před hranicemi s Německem. Šimonovský připomněl, že do Děčína míří čínský investor, který chce stavět v loděnicích velká námořní plavidla.

Labská vodní cesta má na území České republiky od státní hranice ve Hřensku po přístav ve Chvaleticích délku 211 kilometrů a v současné době je připravováno její prodloužení o 24 kilometrů do Pardubic. Splavnost úseku mezi státní hranicí a Ústím nad Labem je závislá na klimatických podmínkách. Náklady na stavbu jednoho jezu jsou podle Šimonovského zhruba 3,5 miliardy korun. Celoroční lodní doprava by podle Šimovského ulehčila silnicím v kraji. Jezy by měly umožnit, aby řeka byla splavná po celý rok pro lodě s ponorem 140 centimetrů. O jezy na dolním toku Labe se vedou spory již více než deset let. Proti jsou ekologové. Ústavní soud (ÚS) v červenci rozhodl, že stavbu jezů na Labi nelze zákonem označit za veřejný zájem. Soud zrušil část zákona o vnitrozemské lodní dopravě, jež jezy takto označila, což mělo zjednodušit jejich výstavbu.