Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Ministr Libor Ambrozek chce dokonce navrhnout vládě, aby Česko vypovědělo mezinárodní smlouvu o vodních cestách, ve které kanál figuruje. Ambrozek chce také zrušit územní ochranu plánované trasy kanálu. Ministr své stanovisko zdůvodnil závěry studie, kterou si nechal jeho úřad zpracovat. Podle materiálu by stavba mimo jiné způsobila nenapravitelné ekologické škody. Zastánci průplavu zřejmě vypracují ke studii oponenturu. Stavba kanálu by podle autorů studie narušila krajinný ráz a negativně by zasáhla migrační trasy živočichů. "Vedla by k přímému poškození evropsky významných chráněných území, říčních niv Moravy a Odry, které tvoří ekologickou páteř této země. V trase kanálu navíc vedou železniční koridory. Stavba není hodná realizace ani z ekonomických důvodů," řekl novinářům v Olomouci Ambrozek.

Územní ochrana plánované trasy kanálu brání podle ministra rozvoji obcí a realizaci protipovodňových opatření. "Nechám si zpracovat právní rozbor a v řádu několika měsíců předložím v této souvislosti vládě návrh, aby Česko vypovědělo mezinárodní dohodu o vodních cestách. Chceme ušetřit veřejné finance. Nemá smysl vynakládat na přípravu záměru další peníze, když k němu ministerstvo životního prostředí nedá souhlas," řekl Ambrozek. Občanské sdružení Porta Moravica, které podporuje stavbu průplavu, zřejmě vypracuje k materiálu MŽP oponentní studii. "Chci to nabídnout ministrovi. Nevím, zda se na výzkumu podílel někdo, kdo rozumí stránce dopravně-ekonomické. Nechceme, aby se pouštěly nějaké neprokázané věci do světa," řekl novinářům Jaroslav Kubec se sdružení Porta Moravica. Prohlásil, že průplav by napojil Česko na síť vodních cest EU, což by bylo výhodné. "Jsme jediný stát unie, který není ani u moře, ani u dokonalé vodní cesty. Kanál by měl také jistý vliv na posílení protipovodňové ochrany. Jestliže se udrží vodohospodářská bilance na Moravě, průplav přispěje k tomu, aby nevysychaly lužní lesy," míní Kubec.

Průplav podporují také vedení Jihomoravského a Zlínského kraje. Jejich představitelé si od zamýšleného průplavu slibují impulz pro další rozvoj kraje. Myšlenka na propojení tří významných evropských řek je stará minimálně čtyři století. Nejvíce se k realizaci přiblížila v první polovině 20. století, aktivity ale dvakrát přerušilo vypuknutí světového válečného konfliktu.