Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Jejich zjištění jsou znepokojivá vzhledem k současnému globálnímu oteplování, píše časopis Nature, který závěry studie zveřejnil.

Proudy hluboko v oceánu pohání chladnější, slanější voda na pólech klesající ke dnu oceánu. Nedávné studie naznačily, že by proudění u severního pólu mohlo zeslábnout přílivem vody z tajícího polárního ledu. Vzhledem k tomu, že tento vodní "dopravní pás" rovněž přináší teplejší vodu z tropů na sever, obávají se někteří vědci, že by velká změna proudů mohla do západní Evropy přinést dobu ledovou.

I když počítačové modely mohou předpovídat, jak budou mořské proudy reagovat na globální oteplování, mnozí vědci se raději poohlížejí po obdobných situacích v minulosti, aby zjistili, jak Země reagovala. Užitečným obdobím je teplotní maximum paleocén - eocén zhruba před 55 miliony let, kdy s průměrná teplota oceánů
skokově zvýšila o sedm až osm stupňů Celsia.

Flavia Nunesová a Richard Norris zjistili, jak se v tomto období změnily mořské proudy, s pomocí chemických údajů uložených v ulitách malých, fosilizovaných hlubokomořských živočichů zvaných foraminifera.
Z izotopů uhlíku v jejich ulitách zjistili,že atlantické proudy, které normálně plynou z jihu na sever, se během období teplotního maxima otočily. Obdobné změny se dají vysledovat i u dalších mořských proudů, uvádějí vědci. Zdůrazňují ale, že nejpodstatnější patrně je, jak rychle změna směru proudů nastala.

"Změna směru trvala jen pár tisíc let," říká Norris.
"Zpátky do původního směru se ale vracely 100.000 let," dodává. "Takže jestli se mořské proudy otočí i nyní, budeme s touto změnou žít hodně, hodně dlouho. Je to docela děsivé."

Měření před časem prokázala, že atlantické proudy jeví známky slábnutí, ale vědci se rozcházejí v názoru na to, zda moderní změny klimatu budou dost velké, aby zastavily nebo otočily mořské proudy.