Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Varuje před tím zpráva německé vlády, která byla dnes zveřejněna v Berlíně. Světová moře by mohla v dlouhodobém výhledu zaplavit pobřežní oblasti severní Evropy a ostrovní státy jako jsou Maledivy, upozornil podle agentury DPA ředitel postupimského Institutu pro výzkum klimatu Hans-Joachim Schellnhuber.

Postupimský vědec Stefan Rahmstorf tvrdí, že hladina moří by mohla do roku 2100 stoupnout až o metr. V tom případě by podle studie zaplavení ohrožovalo Benátky, Petrohrad, ale i části New Yorku.
Budoucí hurikány budou podle poradního orgánu německé vlády pro otázky globálních změn životního prostředí (WBGU) ještě mnohem ničivější než dnes. Pokračující okyselování moří oxidem uhličitým ohrožuje podle expertů stavy ryb. Emise skleníkových plynů by měly být více omezovány.

"Poprvé tu jsou uvedena ve vzájemném vztahu dvě ohrožení vyplývající z nadměrných emisí oxidu uhličitého, totiž skleníkový efekt a okyselení oceánů," uvedl Ulf Riebesell z Leibnizova institutu pro výzkum moří v severoněmeckém Kielu. Studie jeho týmu rovněž ukázaly, že organismy vytvářející vápenaté schránky jako jsou mořští mlži, plži a koráli trvale poškozují okyselování moří.

"V Grónsku a Antarktidě existují náznaky počínajícího rozpadu kontinentálních ledových mas, který by v příštích staletích mohl způsobit vzestup mořské hladiny o několik metrů," varují odborníci. Akutně ohrožena je většina tropických korálových útesů, které by mohly během 30 až 50 let zmizet.
Rozsáhlé oblasti podél břehů Evropy by mohly být zasaženy až za více stovek let. Vědci se ale obávají obrovské vlny uprchlíků, pokud budou vzestup hladin provázet hurikány a voda zaplaví pobřeží a malé ostrovní státy. Zhruba každý pátý obyvatel Země totiž žije v oblastech do 30 kilometrů od mořských břehů.
Experti požadují urychlená protiopatření. Emise skleníkových plynů musí být podle nich do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 sníženy zhruba na polovinu a růst teploty vzduchu musí být menší než o dva stupně Celsia ve srovnání s 19. stoletím, kdy byla průměrná teplota zhruba o 0,8 stupně nižší než dnes. Nadměrný rybolov v oceánech musí přestat a nejméně 20 až 30 procent plochy moří by mělo být prohlášeno chráněnými zónami.