Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Nejslavnější poklad prodal do Singapuru za 32 milionů dolarů (asi 703 milionů korun). Nyní se do oblasti opět vrací, napsala agentura Reuters.

Walterfang soudí, že mořské dno v jihovýchodní Asii je poseto spoustou vraků. To platí především o Malackém průlivu, jedné z nejrušnějších světových námořních tras. Průliv bývá kvůli svým zrádným útesům nazýván hřbitovem lodí.
"Malacký průliv je plný skalisek, útesů a drobných ostrůvků. Nikdo přesně neví, kolik ztroskotaných lodí tam leží, ale my to zjistíme," řekl devětačtyřicetiletý lovec pokladů.

Walterfang pracuje spolu s investory na plánu s rozpočtem 50 milionů dolarů (přibližně miliardou korun). Cílem projektu je vyzvednutí vraků z indonéských a vietnamských vod a zřízení muzeí a archeologických konzervačních center ve Vietnamu a na indonéském ostrově Bali.
Slibné dno Malackého průlivu láká spoustu lovců pokladů. Walterfang je jen jedním z nich, ale patrně tím nejúspěšnějším.
Jeho poslední nález z roku 1998 byl opravdovou senzací. Ve vraku arabské lodi našel 60.000 kusů porcelánu, zlata a stříbra z období čínské dynastie Tang (617 až 907). Loď patrně směřovala na velkou svatbu do Arábie.
Kromě Walterfangových počinů patří k významným rovněž nález holandské válečné lodi, která ztroskotala po bitvě s portugalským plavidlem u Malajsie před 400 lety. Experti z ní v roce 1995 zachránili bronzové dělo.

V roce 1993 byla objevena britská obchodní loď Diana, jež se potopila v Malackém průlivu v roce 1817. Na její palubě našli potápěči čínské talíře, misky, svícny a další předměty, které v dražbě v Amsterodamu vynesly 4,1 milionu dolarů (asi 90 milionů korun).
Podle odborníka na dějiny jihovýchodní Asie Johna Miksice z univerzity v Singapuru mohou ležet na dně oceánu další vraky s poklady beroucími dech. Bombastickým nálezem by mohlo být vyzvednutí pokladu z jedné z lodí flotily čínského admirála Čenga Che z dynastie Ming (1368-1644). Červenobílý porcelán z té doby je velmi cenný, připomněl Miskic.

Nejcennějším zdrojem informací pro hledače pokladů byli a jsou podle Walterfanga indonéští rybáři. Ti se potápějí bez kyslíkových přístrojů v mělkých vodách a občas narazí na poklad. Vzorky keramiky, které mu ukázali, vedly až k objevu plavidla Intan z 10. století u Jávy v roce 1997. Rok nato narazil Walterfang u Sumatry podobným způsobem na vrak lodi Maranei/Bakau z 15. století.
Intan ukrýval tisíce kousků čínského porcelánu, indonéské zlaté šperky, bronzové artefakty a arabské sklo. Maranei/Bakau nesl smíšený náklad z dynastie Ming.

Hodnotu pokladu z dynastie Tang, vyzvednutého v roce 1998, podle Walterfanga nejprve mnozí zpochybňovali. Mnoho cenností totiž bylo zrezivělých, pokrytých korálem a vápencem. Walterfang odmítl rady těch, kteří mu doporučovali okamžité vydražení pokladu, a celý náklad nechal převézt na Nový Zéland ke konzervaci. Nákladný proces trval šest let. Specialisté zachránili předměty chemickou injektáží, prováděnou milimetr po milimetru pod mikroskopem. Například konzervace jediné stříbrné lahve trvala čtyři roky a stála 350.000 dolarů (asi 7,5 milion korun).

Poklad z lodi Maranei/Bakau experti dosud konzervují na Novém Zélandu. Pak poputuje do budoucího námořního muzea na Bali. Poklad z Intanu byl vrácen Indonésii a brzy bude vystaven v jednom ze singapurských muzeí.