Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Pětasedmdesátiletý chirurg, který se kromě plachtění věnuje i výrobě netradičních strojů na měření času, hvězdářství či mykologii, každoročně bez cizí pomoci postaví novou loď. Na jaře chce na Lipenské nádrži poprvé napnout plachty experimentální lodi.

"Tento experiment vyvíjím už řádku let, dokonce jsem se dostal i do nějakého mezinárodního seznamu těch, kdo je vymýšlí. Jsem tam na 13. místě," řekl Jegorov. Na vývoji lodí, které se při určité rychlosti postaví na podvodních perutích a jejich trup se vznáší i několik metrů nad hladinou, přitom ve světě pracují celé týmy odborníků. První letošní zkoušky prototypu na Lipně lehce změnily Jegorovovy konstruktérské představy, a přes zimu tak má na okřídleném plavidle opět co vylepšovat.

Stěny lékařova domu zdobí jako u správného mořeplavce mapky, kotvy, pádla či druhy uzlů přilepené na dřevěné desce, kterou někdo vyhodil do popelnice. "My důchodci vybíráme popelnice, protože tam nacházíme spoustu zajímavostí," vysvětluje muž, který odmítá trávit penzi v bačkorách u televize. Většinu artefaktů, které jsou podle něj hodnotnější než obvyklé reprodukce obrazů, vylovil nikoli z odpadu, ale z hlubiny moře v Chorvatsku. "Bez přístroje deset metrů se potápí i moje manželka. U ženy se věk neříká, ale je o tři roky mladší," dodává Jegorov.

K plachtění svedla jednoho ze zakladatelů jachetního klubu v Černé v Pošumaví blízkost Lipenské nádrže. Jihočeské jezero ale brzy začalo být pro plány mořského vlka malé. S kajutovou lodí, již vytvořil před třemi roky podle historických plánů z roku 1905, podnikl cesty po evropských vodních kanálech. S manželkou se vypravili na tříměsíční dobrodružnou cestu z Prahy až do Paříže, cestou projeli šest vodních tunelů a přes 400 zdymadel. "Jsme zatím držiteli v Česku nejdelší kanálové plavby," zdůraznil Jegorov.

Nešťastná láska ho v 17 letech, kdy se rozhodl zanevřít na ženy, přivedla také ke hvězdám. Krátkodobé štěstí nalezl v astronomickém kroužku a sám si sestrojil hvězdářský dalekohled. Když odpor k ženám překonal, pomohl mu dalekohled nalézt manželku, se kterou je už 50 let. Pozoroval s ním totiž milence na vzdálené skále přes údolí. "Já jsem to, co konali, viděl dokonce se zvětšením," podotkl Jegorov. Jednou si všiml osamělé dívky, která se učila anglická slovíčka. Přeběhl pak údolí a sedl si na skálu deset metrů nad ní. "Říkal jsem, že ji z těch anglických slovíček vyzkouším, a ona, že to nemůžu poznat na těch deset metrů. Tak jsem jí řekl i název učebnice," popsal začátek životní lásky.

Astronomie ho postrčila i k další zálibě - sestrojování netradičních strojů na měření času. Sluneční hodiny orlojového typu vytvořil na svém domě, když se v roce 1967 přestěhoval do Českého Krumlova. "Letošní zimu jsem nestavěl loď, ale postavil jsem kamenné vodní hodiny," vysvětlil Jegorov. Podobných si všiml loni při návštěvě Německa. Mezi dvěma kamennými sloupy se silou vody kýve žulový kvádr, při každém pohybu se o jeden zub posune ručně pilované ozubené kolo. Ale ani letošní zimu nestráví jen konstrukcí své "létající" lodi. Nástroji v dílně už opracovává takzvané lihýřové hodiny, které jsou předchůdcem hodinových strojků s kyvadlem.