Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 

Prespanské jezero, druhé ze tří největších takových vodních ploch v Makedonii (společně s Ohridským a Dojranským), leží v nejjižnějším cípu této balkánské země, která se o něj dělí s Albánií a Řeckem. Právě tady se v cyklech několika staletí odehrávají přírodní jevy plnění a vyprazdňování, i když řeky žádnou vodu nemají.
Od konce 60. let minulého století probíhá proces vysušování, v jehož důsledku se do dneška ztratila téměř třetina z 274 kilometrů čtverečních plochy, jež má Prespanské jezero za normálních okolností. Díky odpaření vody "vypluly" na povrch prastaré loďky z neolitických sídlišť, které zůstávaly po staletí ukryté na jezerním dně.

Některé z těchto lodí, objevených zhruba před 30 lety, jsou vystaveny v prostorách Domu kultury nedalekého města Resen. Obyvatelé oblasti v posledních dvou letech upozornili archeology na další předměty podobající se těmto člunům, ale stát s tím nemůže kvůli nedostatku prostředků nic dělat.
"Jde o lodi z jednoho kusu dlouhé pět metrů. Byly vydlabány z kmenů jednoho vzácného stromu podobného stále zelené jedli, která se v oblasti vyskytuje i dnes," vysvětluje resenský archeolog Dimitar Mucevski.
Všechny pocházejí z oblasti vesnice Nakolec, jejíž obyvatelé upozornili zatím naposledy před několika měsíci také na to, že znovu narazili na části neolitických loděk.

Tahle klidná vesnička se třemi desítkami obyvatel leží pouhé tři nebo čtyři kilometry od hranice s Řeckem a žijí v ní převážně staří lidé. Mladí totiž odešli v posledních desítkách let do Spojených států za lepším životem.
Dříve býval Nakolec velmi zajímavé a hlavně živé sídliště. Staří je nazývali "makedonské Benátky". Domky rybářů byly vybudovány v jezeře na dřevěných kůlech a odtud také vznikl i název vesnice: "na kolec" znamená "na kůlech".
"Moje babička mi vyprávěla, jak jezdili z domu do domu na člunech a stejně tak museli veslovat, aby se dostali na liturgii do kostela svatého Dominika," vzpomíná padesátiletá Vera Tukšarová. Nic z toho ale nezůstalo, voda zmizela, lidi odešli, domy jsou v troskách, dodává.

"S tím, jak ustupovalo jezero, se objevovaly čluny z doby kamenné. Tam dole se jeden vynořil, ale nikdo z úřadů nepřišel," říká 34letý Risto, jeden z vesničanů, který o historii své vesnice ví hodně.
Brzy své vykonalo počasí. Velké vlhko a teplý vítr pokryly vyschlé dno jezera křovinami vysokými až čtyři metry a hady a teď už si kvůli změnám v krajině nikdo nepamatuje, kde lodě leží.
V hlavním městě Skopji pracuje známý archeolog a ředitel Správy ochrany kulturních pokladů Makedonie Pasko Kuzman, jenž před několika lety řídil archeologický projekt v makedonských jezerech.
"Potápěl jsem se s týmem pod vesnicí Nakolec. Měli jsme údaje, že tam je neolitické sídliště z doby před 7000 lety. Nenašli jsme nic, došli jsme k závěru, že voda ustoupila víc, než jsme si mysleli. Musíme hledat sídliště a nové čluny na zemi," vysvětluje vědec s dlouhou hřívou bílých vlasů.

Nakolec je mimořádná lokalita, ale bez peněz nelze udělat nic, zdůraznil Kuzman. Věří, že když se zemi podaří získat nějaké fondy z Evropské unie (Makedonie je od loňska kandidátem na vstup do EU), pak s těmito prostředky bude možné zahájit archeologický průzkum a pátrání.
Do té doby se nikdo nedozví, kolik lodí z doby kamenné čeká na vyschlém dně Prespanského jezera, jež pokryla vegetace.