Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Zatímco pro část místních rybářů se stal obří krab, jehož rozsah klepet dosahuje i více než půldruhého metru, vítaným zdrojem příjmů, jiní kritizují ničivý vliv tohoto vetřelce na ekosystém Barentsova a Norského moře a tamní rybí populaci. Norské ministerstvo rybolovu vydalo ve snaze o regulaci výskytu kraba kamčatského v červenci nový zákon, podle něhož smí každý obyvatel nejsevernější norské provincie Finnmarky bez žádosti o povolení ulovit až deset kusů tohoto korýše ročně.

Krab kamčatský, nebo také královský, jak se mu na severu Norska říká, pochází z Tichého oceánu, z oblasti kolem ruské Kamčatky. V Barentsově moři ho Rusové vysadili uměle v 60. letech minulého století. Krabům se začalo v regionu, kde nemají žádného přirozeného nepřítele, nebývale dařit, což způsobilo jeho šíření dále na jih podél norského pobřeží. V roce 1977 byl v norské zátoce Varangerfjord, při které leží kupříkladu města Vadso a Vardo, uloven první krab, jehož hmotnost může dosáhnout 14 kilogramů. V 90. letech už se hovoří o invazi "ruských" krabů, kteří decimují místní populaci ryb. V roce 1997 poprvé úřady povolují norským rybářům odchyt krabů, v nichž někteří místní obyvatelé objevují zlatý důl.

"V posledních letech mi stačí pracovat jeden měsíc v roce," chlubí se pětapadesátiletý rybář Tord nad sklenkou kvalitní whisky v jedné z hospod ve Vadso. "Za měsíc ulovím 1100 krabů, kteří mají v průměru kolem čtyř, pěti kilo. A za kilo dostanu 69 norských korun (235 korun českých)," vysvětluje.
Utržených 350.000 norských korun (1.190.000 korun českých) pokryje prý i v jedné z nejdražších zemí světa velkou část životních nákladů a nenutí Torda po zbytek roku vyjíždět příliš často na ryby, které byly donedávna jeho hlavním zdrojem příjmů. "Jak dlouho ale bude tahle situace trvat?" táže se sám sebe.

Podobně jako Tord loví prý ve Vadso kraby celkem 14 malých lodí. Nejlepší doba lovu je od září do února, kdy mají krabi nejvíce masa. Od září až do května se navíc tito korýši pohybují v mělkých vodách fjordu, takže za nimi není potřeba vyjíždět příliš daleko. "Letos v květnu je kluci chytali tady ve Vadso přímo z mola," tvrdí Anne-Lise, prodavačka v pekařství, které každé ráno nabízí bagety plněné čerstvým krabím masem. V zimě prostě stačí nechat na přílivových kamenech síť a při odlivu si dojít pro večeři," směje se.
Nový zákon z letošního července tyto aktivity místních obyvatel legalizuje. Úřady se tím podle svých slov snaží o další regulaci stavu krabů kamčatských v norských vodách, i když kritici to považují spíše za populistické gesto vlády, která chce údajně uchlácholit severonorské rybáře, kteří kvůli krabům trpí značným úbytkem ryb.

Otázkou totiž je, kolik obyvatel nejsevernější provincie Finnmarky skutečně využije svého práva a uloví si onu desítku krabů za rok. Profesionální podnikaví lovci tak zřejmě nemusejí mít ani v příštích letech strach o byznys, který již dnes vynáší severnímu Norsku více než 100 milionů norských korun ročně (340 milionů korun českých). A turisté se nemusejí obávat, že by z nabídek cestovních kanceláří vymizela krabí safari, při nichž se na rybářských lodích ve fjordech mohou stát svědky lovu krabů, které hned na palubě ochutnají vařené ve vodě smíchané se solí, pepřem a bobkovým listem a servírované s citronem, majonézou a toastovým chlebem.