Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Kapitán Lindsay May a jeho posádka se tak mohli radovat z prestižního titulu, i když ve vlnách strávili o půldruhého dne více než vítězové absolutního pořadí z Wild Oats.

Poprvé přitom Love & War ovládla handicapový závod už v roce 1973, hned po svém spuštění na vodu, podruhé se jí to podařilo o pět let později. Trojnásobnou vítězkou takzvaného Tattersalls Cupu je vedle ní už jen jachta Freya, jež vyhrávala bez přerušení mezi lety 1963 a 1965.
Vítězná loď Wild Oats byla v handicapovém pořadí jedenáctá, o polovinu menší Love & War skončila v absolutním pořadí na 31. místě. Do tasmánského přístavu míří ještě osm lodí, žádná z nich však už nemůže podle propočtů rozhodčích Love & War předstihnout.

May věnoval letošní vítězství bývalému majiteli lodi Peteru Kurtsovi, který byl při dvou předchozích triumfech zároveň kapitánem. Kurts zemřel loni v lednu a všichni členové posádky na jeho počest nastoupili v Sydney na loď s bílými klobouky, které někdejší majitel s oblibou nosil.

"Snažili jsme se vést loď ve stejném duchu, jako to dělával Kurtsie. Vypili jsme taky spoustu čaje, který měl tak rád," prohlásil May, který už na startu tušil, že jeho loď letos může vyhrát. "Chtělo to jen trochu horší počasí, aby závod pro ty nejrychlejší trval déle," doplnil.