Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Úřad včera získal kladný posudek v takzvaném procesu EIA, tedy že stavby v úseku mezi Hlubokou nad Vltavou a vodním dílem Hněvkovice nenaruší životní prostředí.

Aby mohly lodě plout z metropole až do Budějovic, bude muset stát vynaložit na úpravy toku nejméně 2,6 miliardy korun. O prodloužení vodní cesty usiluje především Jihočeský kraj.
"Cílem projektu je obnovení splavnosti Horní Vltavy v úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou pro rekreační plavbu," uvedl k dnes získanému posudku ředitel ŘVC Miroslav Šefara.
Celý projekt na "jihočeské" části řeky je rozdělen do tří úseků - z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou, z Hluboké k vodní nádrži Hněvkovice a odtud do Týna nad Vltavou. První úsek již kladný posudek získal předloni, zbývá tak stanovisko pro poslední část. První rekreační parník z Orlíku by se mohl v Budějovicích objevit do tří až čtyř let. Modernizace jezů nebo zprovoznění zatím nepoužívaných plavebních komor, hlavně od Týna nad Vltavou výše, si vyžádá 600 milionů korun.

Letos tak ŘVC plánuje modernizaci jezu v Českém Vrbném a prohloubení koryta ve zdrži jezu v Hluboké nad Vltavou. Na Hněvkovické přehradě upraví plavební komoru. "Po dokončení plavebních zařízení na Orlíku a Slapech pak vznikne souvislá vltavská vodní cesta, napojená díky Labi na rozsáhlou síť evropských vodních cest," uvedla Straková.

Termín výstavby zdvihadel ale není znám. Vše je teprve ve fázi investičních záměrů a dá se údajně předpokládat problém s procesem EIA. Podle Šefary se dají předpokládat protesty ekologických organizací, což celou stavbu může zpozdit.
Stavba lodního výtahu na Slapech bude stát minimálně 1,2 miliardy korun. Výtah se musí dodělat i na Orlické přehradě, kde je však z doby stavby hráze hotov betonový výtahový žlab. Náklady na jeho dokončení jsou spočteny na 800 milionů korun.

Obnovení splavnosti Vltavy není první akcí tohoto druhu v České republice. Pro účely rekreační plavby renovuje ŘVC i Baťův kanál mezi Otrokovicemi a Rohatcem na Zlínsku, který chátral od počátku 60. let. Stejně jako Zlínští si i Jihočeši slibují od lodní dopravy na Vltavě oživení cestovního ruchu; část turistů by mohla z Prahy nebo i z Německa do jihočeské metropole putovat po vodě.