Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Bylo to v roce 1715, kdy švédské námořnictvo naložilo na 20 svých největších lodí velké kamenné bloky. Na širém moři pak muži prorazili ve velkých plachetnicích díry a vyslali je k volné plavbě do mrazivého Baltského moře - jihovýchodně od Rujany zmizely lodě na dně Greifswaldské zátoky, napsal list Die Welt.
Dnes vypadá nejnepřístupnější evropská hráz už jen jako řetězec tmavých skvrn z minulosti, které - při pohledu z výšky - v délce zhruba jeden kilometr zatarasují přístup na pevninu. Svůj účel však potopené lodní kostry stále ještě spolehlivě plní. Vraky, které měly kdysi zastavit nepřátelskou dánskou flotilu, se nyní staly překážkou pro podmořský plynovod z Ruska do Německa, jehož stavba má začít nejpozději v roce 2010.

Evropské konsorcium Nord Stream, které projekt plynovodu připravuje, teď hledá mezeru v této vrakové barikádě. "Ještě letos v létě chceme poslat tam dolů k vrakům potápěče," říká vedoucí projektu Jens Lange, který je odpovědný za povolovací proces v Německu. Potápěči prý už brzy začnou s průzkumem historického řetězce vraků. Jejich zbytky byly znovuobjeveny v roce 1990, zaměřeny speciálním scannerem a nyní jsou památkově chráněny. Pravděpodobně v příštím roce bude jeden z vraků vyzdvižen, říká Lange. Tak vznikne proluka, do níž má být později uložen plynovod.

Aby se vyloučilo poškození vraků, které zůstanou ležet na mořském dně, budou nejvíce zpráchnivělé a nestabilní části lodí chráněny pytli s pískem. Tak se má podle listu Ostsee-Zeitung zabránit tomu, aby stavba plynovodu poškodila zbytky lodí staré 300 let.

Vyzdvižená loď bude nejprve prozkoumána na suchu, řekl tomuto listu archeolog Jens-Peter Schmidt. Pak najde své poslední, mokré místo odpočinku ve vytěženém štěrkovišti, jezeře v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde už leží tři jiné vraky. Vzniká tam první německé "podvodní muzeum", jehož návštěvníky mají být amatérští potápěči.

Archeologové pohlížejí na pozdní záchranu a průzkum vraků švédských lodí se zadostiučiněním. "Zajímají nás především detaily stavby těchto lodí," říká Schmidt.

Podvodní archeologové se snaží dostat do bezpečí mnohé kulturní poklady. Ochránit je chtějí nejen před bagry konsorcia Nord Stream, nýbrž především před amatérskými potápěči a hledači pokladů.

Severní a Baltské moře představují obrovské podvodní muzeum. Pod mořskou hladinou se zachovaly kulturní pozůstatky, které se podařilo objevit teprve s pomocí leteckých snímků. Velké části dnešního dna Baltského moře byly před 8000 let osídleny lidmi. Jejich životní prostor ale zaplavily tající ledovce. Objeveny už byly hroby, zbytky sloupů, střepy. Nejstarší nálezy řadí experti do mladší doby kamenné, zhruba 4000 let před naším letopočtem. Další by mohly pocházet z dob římského císařství a epochy Slovanů.