Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Deset let po sjednocení Německa se v rekonstruovaných a dnes nezřídka mondénních letoviscích v létě těžko shání volné lůžko, avšak Češi tam zaujímají už jen nepatrný zlomek klientely. "Češi a Slováci kdysi tvořili možná 10 až 15 procent návštěvníků," odhaduje předsedkyně okresního zastupitelstva Gesine Skrzepská na největším německém ostrově Rujaně.
Podrobné statistiky z tehdejší doby nemají turistické organizace k dispozici, ale ty z posledních let jsou výmluvné: Nejsevernější východoněmeckou spolkovou zemi Meklenbursko - Přední Pomořansko loni navštívily čtyři milióny turistů a Čechů mezi nimi bylo 2300 s více než 8000 noclehy. Jestliže některá vnitrozemská městečka na území bývalé NDR občas ještě skýtají neutěšený obraz, pro letoviska na Baltu to neplatí. Rozzářila se někdejší bělobou a světlými tóny pastelových barev, nabízejí hlavně pohodlí i luxus, a to za odpovídající ceny. Nadále hustá je však i síť skromnějších a levnějších, ale dobře vybavených kempů.
Nedostává se jen jediného - záruky na pěkné počasí. Poměrně vysoké ceny a koneckonců i nestabilní počasí způsobují, že turisté ze zemí bývalého východního bloku přijíždějí zřídka a spíše se ohlížejí po teplých krajích. Ačkoli loňské léto bylo chladné i vlhké, jezerní a přímořská krajina Meklenburska - Předního Pomořanska přesto zažila rekordní sezónu uplynulého desetiletí: 4,2 miliónu turistů a 18 miliónů noclehů představovaly zhruba 20procentní nárůst oproti roku 1999. Přitažlivá letoviska přitom stačí Němci vesměs zaplnit sami a zahraniční klientela vůbec je dost zanedbatelná. Nejvíce - 44.000 - loni přijelo baltských sousedů ze Švédska, za nimi následují Dánové, Nizozemci a Švýcaři. Zvlášť oblíbené jsou svými dlouhými a širokými písečnými plážemi oba největší německé ostrovy Rujana a Usedom, jakož i poloostrov Darss. Zachovány zůstaly četné nudistické pláže. Do někdejší secesní krásy se opět oděla na Usedomu bývalá císařská letoviska Ahlbeck, Heringsdorf a Bansin.
Narozdíl od dob NDR jsou dnes přístupná i historická místa nechvalně spojená s nacismem. Na západním cípu Usedomu stojí za návštěvu muzeum v areálu někdejšího technologického centra v Peenemünde, kde se vyvíjely a zkoušely hitlerovské střely V-2 odpalované za války hlavně na Anglii. Za existence NDR byl prostor uzavřen, protože přístav sloužil jako ponorková základna. Na Rujaně je zase u letoviska Binz přístupný čtyři kilometry dlouhý obytný komplex Prora, který se za nacistů podél pobřeží stavěl jako masová zotavovna pro 20.000 rekreantů. Po dokončení hrubé stavby byl projekt se zahájením druhé světové války roku 1939 zastaven. Jako kasárna ho po válce užívala východoněmecká armáda a nynější vlastník spolková vláda má problém, neboť investoři nemají o areál zájem, a tak jen z malé části slouží jako muzeum. Nedostatkem baltského pobřeží je stále ještě nedobudovaná dopravní infrastruktura hlavně směrem na ostrovy. Také pobřežní dálnice započatá po sjednocení Německa je hotova jen zčásti v oblasti přístavních měst Wismaru a Rostocku.