Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Letos se vrátil jako úspěšný závodník třídy Classe Mini, ověnčený vítězstvím v první regatě sezóny a pátou příčkou v celkovém pořadí. Po besedě s fanoušky a promítání snímků z letošních závodů si našel čas na rozhovor.

Jak jste spokojen s uplynulou sezónou?
Jsem doslova nadšený, že se nám povedlo odjet všechny naplánované závody a že loď vydržela. Během roku jsem postupně zjišťoval, jaký je v ní potenciál, odhaloval různé technické vymoženosti. Teprve v posledním závodě na Azory jsem zjistil, jaký je to neuvěřitelný stroj. Taky se ukázalo, že jsme se Zuzkou perfektní tým. Jsme ve Francii dva, a to je pro mě obrovská podpora. Byla to riskantní a po finanční stránce dost složitá sezóna, ale nakonec vyšla. Zjistili jsme, že můžeme konkurovat soupeřům navzdory obtížnějším podmínkám.

Jenže vaši soupeři mají daleko větší podporu. Stojí za nimi třeba i tým specialistů, takže se před závody mohou soustředit jen na meteo přípravu a strategii plavby.
Je to velký rozdíl. Zuzka chodí do práce, abychom měli za co žít, a já si na lodi musím udělat úplně všechno sám, takže jsem často vyčerpaný už na startu. Ale abych se stal profesionálem a z koníčka se mi stala práce, potřebuji sehnat sponzora.

To bylo i cílem vaší loňské prezentace na boat Brno, kde jste představil svou loď Follow Me. Jak to tehdy dopadlo?
Loňský boat Brno pro mě byl v tomto směru nad očekávání úspěšný. Na stánek za námi přišel pán, kterého jsme nikdy před tím neviděli, a pomohl nám téměř milionem korun. Tento sponzor, který nechce být jmenován, nám koupil nové plachty, a to ty nejlepší. Díky němu a také dalším sponzorům jsem mohl konkurovat soupeřům svým vybavením a zdárně dokončit sezónu.

V některých závodech vás zbrzdily technické problémy. Co se chystáte vylepšit, aby v příští sezóně k takovým situacím nedocházelo?
Hlavně systém ovládání kormidla, kde je potřeba robusnější a spolehlivější řešení. Při závodu na Azory a zpět se mi kormidlo vytrhlo ze zádi, čemuž se dalo snadno předejít, stačilo jen přidat trochu karbonu na správné místo. Bylo to mou nezkušeností, protože jsem nedokázal odhadnout, jak obrovské síly v tom místě mohou působit.
Druhou důležitou věcí je stěžeň. V brněnské firmě Compotech mi vyrobí profil z vysokomodulových karbonových vláken, materiálu dvakrát pevnějšího než klasický karbon, a z tohoto polotovaru si ve Francii udělám nový stěžeň. Už můj současný ohebný stěžeň je unikátní, protože jej mohu prohnout a měnit tak profil hlavní plachty. Dokonce o něj jeví zájem i další jachtaři, ale nový stěžeň bude ještě lepší. Bude o něco tužší, ale zároveň plošší a aerodynamičtější. Na tvaru pracovali odborníci z Leteckého ústavu VUT v Brně. Doufám že tímto novým stěžněm soupeřům uskočíme zase o kousek dál.
Dalším vylepšením, za kterým opět stojí už zmíněný anonymní sponzor, bude speciální, na míru ušitý kapsový systém pro ukládání věcí v lodi. Díky němu budu schopen jednoduše přeskládávat věci a měnit váhu v jednotlivých částech lodi, což je hodně důležité. Vylepším také elektroniku, s jejímž pořízením nám pomáhá firma Fulgur. Patří sem třeba aktivní echo, které vysílá signál a zesiluje ho na radaru velkých lodí, aby se o mně včas dozvěděli. To je důležité pro bezpečnost v době, kdy spím, nebo třeba v mlze a ve tmě, kdy velkou loď neuvidím. Potřebuji také náhradního autopilota a některé instrumenty, které jsem vytopil při závodě do Španělska a slaná voda je nevratně zničila. Část sezóny jsem jezdil bez nich, ale teď to vypadá, že se díky sponzorské podpoře opět dovybavíme.

Nicméně sponzory hledáte stále, protože vaše zázemí pro přípravu je pořád nedostatečné.
Nechci to zakřiknout, ale zdá se, že pro mě boat Brno bude opět úspěšný. Na přednášce jsem jednal s majitelem jedné firmy, který přijel na naše pozvání, a vypadá to, že jsme našli generálního sponzora pro příští sezónu. To je výborná zpráva po tom, co jsme si letos sáhli opravdu na dno. Třikrát byli úplně na nule a mysleli, že buď nepojedu další závod nebo pojedu s nepojištěnou lodí. Jestli to vyjde se sponzorem, chystáme se zaplatit i trenéra, abych mohl absolvovat profesionální zimní přípravu a zdokonal se v práci s elektronikou a v manévrech.

Jaké máte ambice pro příští rok, s už vylepšenou lodí?
Hlavně já budu mít více zkušeností, což hraje tu největší roli. Potkávám závodníky, kteří jezdí na starších lodích, ale jsou velmi rychlí právě díky svým závodním zkušenostem.
Pokud budeme mít lepší zázemí, myslím, že bych se příští rok v regatách mohl umísťovat do první pětky. Na Transatu to bude loterie, už teď vím, že na startu bude minimálně deset hodně dobrých kluků, kteří tam jedou s cílem vyhrát. Já se mezi ně nepočítám, ale myslím, že bych mohl zajet dobře. Výborný výsledek by byl do pátého místa. Je to i o náhodě, předpověď počasí neznáte a nemáte s kým ji konzultovat. Důležité bude co nejrychleji přejet rovníkové tišiny, potom by se pořadí už moc měnit nemělo.

Loni jste tady ukázal loď, která letos zůstala ve Francii, ale přijel jste do Brna alespoň s přednáškou...
Loni jsme hlavně chtěli veřejnosti předvést loď, která je unikátní svým designem. Dokonce i ve Francii budí pozornost a lidé ji obdivují. A proč jsem tady letos dělal besedu? Je to u nás jedno z mála míst, kde se scházejí lidé od lodí. A my jsme v Brně doma, takže je přirozené, že se chceme prezentovat právě tady. Lidé přišli, takže jsem spokojen.



Uvidíme v Brně ještě někdy Follow Me?
To záleží na tom, jestli po Transatu pro loď najdeme kupce, protože v tom případě by nejspíš zůstala ve Francii. Ale pokud naopak najdeme sponzora, který nás zajistí na další rok, určitě ji budeme chtít dovézt zpátky. Plánujeme zajímavé představení starých a nových technologií výroby lodí, takže by vedle sebe stály naše Follow Me a replika klasické dřevěné lodi staré přes sto let. Ten kontrast by veřejnost určitě zaujal. V úvahu to padá až na výstavě boat Brno 2012, protože na příští ročník se kvůli Transatu určitě vrátit nestihneme. Startuje se v polovině září, první etapa na Madeiru zpravidla trvá necelý týden a další přes Atlantik asi tři týdny.

Mluvíte o prodeji lodi. To opravdu uvažujete o tom, že příští rok skončíte?
Zatím nevíme. Ale víme jedno: tak, jak jsme to dělali letos, to dál dělat nechceme. Do Transatu to v každém případě dotáhneme, ale pak chceme žít zase jako lidé. Doufám, že se podaří, abych jachting dělal jako profesi za podmínek, jaké jsou v tomto sportu běžné.