Partneři - Lode.cz
Úvod > Co nového?
Nové plavební předpisy v Chorvatsku
V Chorvatsku s okamžitou platností platí nový právní předpis, který byste měli znát pro svou příští plavbu: "Nařízení o bezpečnosti námořní plavby ve vnitrozemských mořských vodách a na území Chorvatské republiky a o povaze a podmínkách dozoru a regulace provozu na moři" (SSVO), jak se nařízení nazývá v úředním jazyce, se týká především předpisů pro plavbu podél pobřeží a pláží určených ke koupání, jakož i kotvení a vyvazování lodí na pobřeží. SeaHelp představuje nejdůležitější změny.
Samotná plavba lodí podél pobřeží se nyní může prodražit, pokud provozovatel lodi nedodrží některé nové rámcové podmínky nového SSVO: Například článek 49 se jasně vyjadřuje k "plavbě podél pobřeží a oficiálním plážím ke koupání".
Podle tohoto článku se plavidla při plavbě ve vnitřních mořských vodách a teritoriálním moři Chorvatské republiky nesmějí přiblížit k pobřeží:
- plavidla o délce 30 metrů a více a hydroplány ne blíže než 300 metrů;
- plavidla o délce 15 metrů a více, ale méně než 30 metrů, ne blíže než 150 metrů;
- plavidla o délce méně než 15 metrů ne blíže než 50 metrů.
Nové nařízení upravuje plavbu podél pobřeží a plavbu na oficiální pláži ke koupání.
To, co platí pro plavbu podél pobřeží, se nyní vztahuje i na plavbu na "organizované pláži ke koupání". Konkrétně se vodní plavidla nesmějí přiblížit k bariéře organizované pláže ke koupání:
- plavidla o délce 30 metrů a více a hydroplány ne blíže než 300 metrů;
- plavidla o délce 15 metrů a více, ale méně než 30 metrů, ne blíže než 100 metrů;
- plavidla o délce méně než 15 metrů ne blíže než 50 metrů.
(V zásadě zde platí stejná pravidla plavby jako při plavbě při pobřeží, s tím rozdílem, že plavidla o délce 15 až 30 metrů se mohou přiblížit k pobřeží na 150 metrů, ale pro vzdálenost k organizované pláži ke koupání stačí 100 metrů. To by naopak znamenalo, že pokud se na pobřeží nachází také organizovaná pláž ke koupání (vzdálená 150 m), platí pravidlo o vzdálenosti 100 m. To se zdá nelogické, ale ve skutečnosti je to v textu nařízení uvedeno).
"Může se jednat o překlep v předpisech týkajících se vzdálenosti plavby," říká Marko Orlic z operačního střediska SeaHelp v chorvatském Punatu; pro ostatní kategorie platí stejná minimální vzdálenost od pobřeží jako od organizované pláže ke koupání, takže se dá předpokládat, že "pravděpodobně 150 metrů je správně".
Nový SSVO také definuje "organizovanou pláž ke koupání" na rozdíl od přírodní pláže ke koupání.
Organizovaná pláž ke koupání je v nařízení definována jako "pláž ke koupání s infrastrukturně a obsahově upraveným pozemkem, která je přímo spojena s mořem a je na mořské straně vymezena psychologickou bariérou (bójkovou linií)" (naproti tomu přírodní pláž ke koupání je "pláž ke koupání, která je v územním plánu územního samosprávného celku vymezena a označena jako přírodní mořská pláž").
Výše uvedené by však mělo platit pouze v době od západu do východu slunce (tj. v noci), neboť odstavec 4 stanoví přestupek povolení. Doslova se zde uvádí: "Osobní vodní skútry se mohou od východu do západu slunce (tj. ve dne) pohybovat bez omezení v prostoru do 300 metrů od pobřeží, s výjimkou prostoru organizované pláže ke koupání.
"Tato část článku se týká osobních vodních plavidel (kajak, kánoe, SUP atd.)," říká Marko Orlic; ta se mohou pohybovat pouze ve dne, protože nejsou vybavena navigačními světly. V této souvislosti stojí za zmínku, že článek 45 obsahuje definice, které "pokud vím, nebyly dosud použity". Jednou z těchto definic je pojem "osobní vodní plavidlo".
Novinkou je, že SSVO poprvé definuje pojem "osobní vodní plavidlo".
Podle něj je "osobní vodní plavidlo" "prostředek, přístroj nebo zařízení určené k plavbě po moři, pod mořem a na moři, bez ohledu na druh pohonu, pro které neplatí povinnost zápisu do lodního rejstříku, např. kánoe, kajak, gondola, šlapadlo, paddleboard, windsurfingové prkno, surfové prkno, kitesurfingové prkno, elektrické windsurfingové prkno, nafukovací matrace s elektrickým pohonem, podvodní skútr atd.").
Díky této definici bylo nyní poprvé vyjasněno, že taková plavidla nemusí být evidována, což je důležité, protože: dříve existovalo mnoho otázek ohledně takových předmětů, např. SUP, kajaků nebo kánoí, které jsou delší než 2,5 metru - a zda musí být evidovány, či nikoli. Orlic: "Nyní je poprvé jasně stanoveno, že se registrovat nemusí".
Čluny nebo tendry se mohou - pokud nejsou registrovány - pohybovat maximálně 500 metrů od mateřské lodi.
Odstavec 9 dále uvádí: "vodní plavidlo patřící k jinému námořnímu objektu a registrované nebo označené jako součást vybavení hlavního objektu se může pohybovat maximálně 500 metrů od námořního objektu, ke kterému patří, s výjimkou přepravy osob a věcí z námořního objektu k nejbližšímu kotvišti nebo mezi kotvištěm a přístavem, ke kterému patří".
"To se pravděpodobně týká člunu nebo tendru lodi či jachty," říká provozní manažer SeaHelp Orlic. Pokud není registrován, smí se pohybovat 500 metrů od mateřské lodi nebo k nejbližšímu místu, kde může vyložit lidi nebo věci; pokud je registrován, smí "volně plout".
A konečně plavidlo, které se nachází na jiném námořním objektu a je zapsáno v lodním rejstříku, může plout za účelem výkonu práce, sportu nebo rekreace bez omezení v souladu s povolenou plavební oblastí.
Vodní a osobní plavidla se nesmějí přiblížit na vzdálenost menší než 50 metrů od předepsané značky pro potápěče, pokud je nedoprovází potápěč, a vodní a osobní plavidla nesmějí kotvit u plavebně bezpečnostních zařízení a instalací, které nejsou určeny ke kotvení, ani se na nich pohybovat.
Nově je upraveno také kotvení a vyvazování na pobřeží, resp. jsou zpřísněny stávající předpisy.
To však není vše: SSVO v článku 53 upravuje také kotvení a vyvazování na pobřeží. Nařízení definuje "kotvení na pobřeží" jako "typ kotvení vodního plavidla, při kterém je plavidlo zakotveno na pobřeží a zajištěno jednou nebo dvěma kotvami".
Zdá se, že chorvatské orgány tímto článkem reagují zejména na sobecké (a přírodu ničící) chování některých skipperů, kteří v minulosti často natáhli desítky metrů kotevních lan přes celou zátoku, čímž znemožnili kotvení jiných lodí (které by ve skutečnosti měly stále dostatek místa).
Konkrétně článek 53 uvádí, že "při výběru místa pro kotvení nebo vyvazování na pobřeží musí osoba odpovědná za plavidlo věnovat pozornost místům, kde je kotvení nebo vyvazování zakázáno, a jiným již zakotveným nebo vyvazovaným plavidlům".
Osoba velící plavidlu musí rovněž "při plavbě, kotvení, vyvazování, odvazování a kotvení postupovat tak, aby tyto činnosti neohrožovala lidské životy, neznečišťovala moře a nezpůsobovala škody na vlastních nebo jiných námořních objektech v důsledku srážky, nárazu nebo zakotvení".
Podle nového SSVO může kapitanát zakázat nebo omezit kotvení nebo vyvazování.
Příslušnému kapitanátu je výslovně uděleno právo "zakázat nebo omezit kotvení a vyvazování na pobřeží v určité oblasti pro všechna nebo určitá plavidla v závislosti na délce plavidla a/nebo prostorové a časové organizaci provozu".
Tyto oblasti, v nichž je zakázáno nebo omezeno kotvení nebo vyvazování, však mají být "zveřejněny v oficiálních námořních mapách a publikacích a na internetových stránkách ministerstva" (zůstává nejasné, zda se tak musí stát před zákazem nebo omezením ze strany Kapetaneria).
Podle Marko Orlice je jasné, že loď a kotevní řetěz - tedy "vše, co k lodi patří" - musí být umístěno do těchto 50 metrů; "to automaticky vylučuje větší lodě, jachty atd., které mohou blokovat celé zátoky".
Podle odstavce 9 nového SSVO je kotvení rovněž zakázáno:
1. v mořské oblasti, kde je kotvení zakázáno v oficiálních publikacích a námořních mapách;
2. v mořské oblasti, kde bylo kotvení zakázáno nebo omezeno kapitanátem;
3. v blízkosti podmořského kabelu, potrubí nebo vývodu, pokud se plavidlo nachází kdekoli s nad ním;
4. pokud se plavidlo nachází kdekoli s pomyslným kotevním kruhem blíže než 50 metrů od bariéry organizované pláže ke koupání;
5. ve vzdálenosti menší než 150 metrů od pobřeží přírodní pláže ke koupání.
Článek 10 (odstavec 1) rovněž zakazuje kotvit na pobřeží "v mořské oblasti organizované nebo přírodní pláže ke koupání" a "v místě, kde do moře vede podvodní kabel, potrubí nebo vývod".
SeaHelp
V Chorvatsku s okamžitou platností platí nový právní předpis, který byste měli znát pro svou příští plavbu: "Nařízení o bezpečnosti námořní plavby ve vnitrozemských mořských vodách a na území Chorvatské republiky a o povaze a podmínkách dozoru a regulace provozu na moři" (SSVO), jak se nařízení nazývá v úředním jazyce, se týká především předpisů pro plavbu podél pobřeží a pláží určených ke koupání, jakož i kotvení a vyvazování lodí na pobřeží. SeaHelp představuje nejdůležitější změny.
Samotná plavba lodí podél pobřeží se nyní může prodražit, pokud provozovatel lodi nedodrží některé nové rámcové podmínky nového SSVO: Například článek 49 se jasně vyjadřuje k "plavbě podél pobřeží a oficiálním plážím ke koupání".
Podle tohoto článku se plavidla při plavbě ve vnitřních mořských vodách a teritoriálním moři Chorvatské republiky nesmějí přiblížit k pobřeží:
- plavidla o délce 30 metrů a více a hydroplány ne blíže než 300 metrů;
- plavidla o délce 15 metrů a více, ale méně než 30 metrů, ne blíže než 150 metrů;
- plavidla o délce méně než 15 metrů ne blíže než 50 metrů.
Nové nařízení upravuje plavbu podél pobřeží a plavbu na oficiální pláži ke koupání.
To, co platí pro plavbu podél pobřeží, se nyní vztahuje i na plavbu na "organizované pláži ke koupání". Konkrétně se vodní plavidla nesmějí přiblížit k bariéře organizované pláže ke koupání:
- plavidla o délce 30 metrů a více a hydroplány ne blíže než 300 metrů;
- plavidla o délce 15 metrů a více, ale méně než 30 metrů, ne blíže než 100 metrů;
- plavidla o délce méně než 15 metrů ne blíže než 50 metrů.
(V zásadě zde platí stejná pravidla plavby jako při plavbě při pobřeží, s tím rozdílem, že plavidla o délce 15 až 30 metrů se mohou přiblížit k pobřeží na 150 metrů, ale pro vzdálenost k organizované pláži ke koupání stačí 100 metrů. To by naopak znamenalo, že pokud se na pobřeží nachází také organizovaná pláž ke koupání (vzdálená 150 m), platí pravidlo o vzdálenosti 100 m. To se zdá nelogické, ale ve skutečnosti je to v textu nařízení uvedeno).
"Může se jednat o překlep v předpisech týkajících se vzdálenosti plavby," říká Marko Orlic z operačního střediska SeaHelp v chorvatském Punatu; pro ostatní kategorie platí stejná minimální vzdálenost od pobřeží jako od organizované pláže ke koupání, takže se dá předpokládat, že "pravděpodobně 150 metrů je správně".
Nový SSVO také definuje "organizovanou pláž ke koupání" na rozdíl od přírodní pláže ke koupání.
Organizovaná pláž ke koupání je v nařízení definována jako "pláž ke koupání s infrastrukturně a obsahově upraveným pozemkem, která je přímo spojena s mořem a je na mořské straně vymezena psychologickou bariérou (bójkovou linií)" (naproti tomu přírodní pláž ke koupání je "pláž ke koupání, která je v územním plánu územního samosprávného celku vymezena a označena jako přírodní mořská pláž").
Výše uvedené by však mělo platit pouze v době od západu do východu slunce (tj. v noci), neboť odstavec 4 stanoví přestupek povolení. Doslova se zde uvádí: "Osobní vodní skútry se mohou od východu do západu slunce (tj. ve dne) pohybovat bez omezení v prostoru do 300 metrů od pobřeží, s výjimkou prostoru organizované pláže ke koupání.
"Tato část článku se týká osobních vodních plavidel (kajak, kánoe, SUP atd.)," říká Marko Orlic; ta se mohou pohybovat pouze ve dne, protože nejsou vybavena navigačními světly. V této souvislosti stojí za zmínku, že článek 45 obsahuje definice, které "pokud vím, nebyly dosud použity". Jednou z těchto definic je pojem "osobní vodní plavidlo".
Novinkou je, že SSVO poprvé definuje pojem "osobní vodní plavidlo".
Podle něj je "osobní vodní plavidlo" "prostředek, přístroj nebo zařízení určené k plavbě po moři, pod mořem a na moři, bez ohledu na druh pohonu, pro které neplatí povinnost zápisu do lodního rejstříku, např. kánoe, kajak, gondola, šlapadlo, paddleboard, windsurfingové prkno, surfové prkno, kitesurfingové prkno, elektrické windsurfingové prkno, nafukovací matrace s elektrickým pohonem, podvodní skútr atd.").
Díky této definici bylo nyní poprvé vyjasněno, že taková plavidla nemusí být evidována, což je důležité, protože: dříve existovalo mnoho otázek ohledně takových předmětů, např. SUP, kajaků nebo kánoí, které jsou delší než 2,5 metru - a zda musí být evidovány, či nikoli. Orlic: "Nyní je poprvé jasně stanoveno, že se registrovat nemusí".
Čluny nebo tendry se mohou - pokud nejsou registrovány - pohybovat maximálně 500 metrů od mateřské lodi.
Odstavec 9 dále uvádí: "vodní plavidlo patřící k jinému námořnímu objektu a registrované nebo označené jako součást vybavení hlavního objektu se může pohybovat maximálně 500 metrů od námořního objektu, ke kterému patří, s výjimkou přepravy osob a věcí z námořního objektu k nejbližšímu kotvišti nebo mezi kotvištěm a přístavem, ke kterému patří".
"To se pravděpodobně týká člunu nebo tendru lodi či jachty," říká provozní manažer SeaHelp Orlic. Pokud není registrován, smí se pohybovat 500 metrů od mateřské lodi nebo k nejbližšímu místu, kde může vyložit lidi nebo věci; pokud je registrován, smí "volně plout".
A konečně plavidlo, které se nachází na jiném námořním objektu a je zapsáno v lodním rejstříku, může plout za účelem výkonu práce, sportu nebo rekreace bez omezení v souladu s povolenou plavební oblastí.
Vodní a osobní plavidla se nesmějí přiblížit na vzdálenost menší než 50 metrů od předepsané značky pro potápěče, pokud je nedoprovází potápěč, a vodní a osobní plavidla nesmějí kotvit u plavebně bezpečnostních zařízení a instalací, které nejsou určeny ke kotvení, ani se na nich pohybovat.
Nově je upraveno také kotvení a vyvazování na pobřeží, resp. jsou zpřísněny stávající předpisy.
To však není vše: SSVO v článku 53 upravuje také kotvení a vyvazování na pobřeží. Nařízení definuje "kotvení na pobřeží" jako "typ kotvení vodního plavidla, při kterém je plavidlo zakotveno na pobřeží a zajištěno jednou nebo dvěma kotvami".
Zdá se, že chorvatské orgány tímto článkem reagují zejména na sobecké (a přírodu ničící) chování některých skipperů, kteří v minulosti často natáhli desítky metrů kotevních lan přes celou zátoku, čímž znemožnili kotvení jiných lodí (které by ve skutečnosti měly stále dostatek místa).
Konkrétně článek 53 uvádí, že "při výběru místa pro kotvení nebo vyvazování na pobřeží musí osoba odpovědná za plavidlo věnovat pozornost místům, kde je kotvení nebo vyvazování zakázáno, a jiným již zakotveným nebo vyvazovaným plavidlům".
Osoba velící plavidlu musí rovněž "při plavbě, kotvení, vyvazování, odvazování a kotvení postupovat tak, aby tyto činnosti neohrožovala lidské životy, neznečišťovala moře a nezpůsobovala škody na vlastních nebo jiných námořních objektech v důsledku srážky, nárazu nebo zakotvení".
Podle nového SSVO může kapitanát zakázat nebo omezit kotvení nebo vyvazování.
Příslušnému kapitanátu je výslovně uděleno právo "zakázat nebo omezit kotvení a vyvazování na pobřeží v určité oblasti pro všechna nebo určitá plavidla v závislosti na délce plavidla a/nebo prostorové a časové organizaci provozu".
Tyto oblasti, v nichž je zakázáno nebo omezeno kotvení nebo vyvazování, však mají být "zveřejněny v oficiálních námořních mapách a publikacích a na internetových stránkách ministerstva" (zůstává nejasné, zda se tak musí stát před zákazem nebo omezením ze strany Kapetaneria).
Podle Marko Orlice je jasné, že loď a kotevní řetěz - tedy "vše, co k lodi patří" - musí být umístěno do těchto 50 metrů; "to automaticky vylučuje větší lodě, jachty atd., které mohou blokovat celé zátoky".
Podle odstavce 9 nového SSVO je kotvení rovněž zakázáno:
1. v mořské oblasti, kde je kotvení zakázáno v oficiálních publikacích a námořních mapách;
2. v mořské oblasti, kde bylo kotvení zakázáno nebo omezeno kapitanátem;
3. v blízkosti podmořského kabelu, potrubí nebo vývodu, pokud se plavidlo nachází kdekoli s nad ním;
4. pokud se plavidlo nachází kdekoli s pomyslným kotevním kruhem blíže než 50 metrů od bariéry organizované pláže ke koupání;
5. ve vzdálenosti menší než 150 metrů od pobřeží přírodní pláže ke koupání.
Článek 10 (odstavec 1) rovněž zakazuje kotvit na pobřeží "v mořské oblasti organizované nebo přírodní pláže ke koupání" a "v místě, kde do moře vede podvodní kabel, potrubí nebo vývod".
SeaHelp
redakce lode.cz + SeaHelp.eu
