Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Washington může také počítat s podporou 23.000 britských vojáků, kteří se tento měsíc zúčastní vojenského cvičení v Ománu. Pentagon zatím odmítá zveřejnit detaily přesunu amerických jednotek; většina údajů pochází z oficiálních prohlášeních ještě před útokem. Kromě počtu 30.000 přítomných vojáků Pentagon oznámil, že na základnách v oblasti se nachází 350 letadel, nespecifikovaný počet příslušníků elitních jednotek a v Indickém oceánu jsou již dvě letecko-námořní skupiny v čele s letadlovými loděmi Enterprise a Carl Vinson.
Od ukončení války v Perském zálivu v roce 1991 Spojené státy udržovaly v oblasti kontingent asi 20.000 mužů. Bylo zde rozmístěno asi 200 letadel, které se účastní monitorovacích letů nad tzv. bezletovými zónami v Iráku, a velké množství tanků a děl. Celkem měly Spojené státy podle oficiální zprávy Pentagonu z letošního března v oblastech severní Afriky, Blízkého východu a jižní Asie 33.000 vojáků. Z tohoto počtu 20.000 příslušníků americké armády bylo ve flotilách ve Středozemním moři a v Perském zálivu. Na cestě do oblasti je dále letecko-námořní skupina 14 plavidel vedených letadlovou lodí Theodore Roosevelt, která zahrnuje 80 letadel a 15.000 příslušníků námořní pěchoty. Roosevelt vyplul 19. září z Norfolku v americkém státě Virginie ke Středozemnímu moři, odkud má plout do Perského zálivu. Na cestě jsou ještě další dvě letadlové lodi, včetně Kitty Hawk, která opět vyplula se svou skupinou ze základny v Japonsku v pondělí. Skupina má na palubách necelých 80 letadel a 5500 námořníků, letců a příslušníků námořní pěchoty. Velká část amerických jednotek v oblasti je soustředěna v Saúdské Arábii a menších státech Perského zálivu, jako jsou Kuvajt a Bahrajn.
Podle oficiálních údajů před 11. zářím se v Saúdské Arábii nacházelo 5200 amerických vojáků a několik letadel. Země disponuje moderní leteckou základnou prince Sultána, ale o víkendu oznámila, že nepovolí USA využít základny na jejím území k útoku na Afghánistán. V Kuvajtu měla americká armáda 4800 mužů, na kuvajtských základnách se nachází i několik amerických letadel. V Bahrajnu měli Američané tisíc vojáků, v Ománu asi 200 mužů, zde ale nepočítají s větší logistickou podporou pro letecké akce. V Kataru je 50 a ve Spojených arabských emirátech 418 vojáků USA. Na základně Incirlik v Turecku je 2021 amerických vojáků, z toho 1775 příslušníků letectva. Tuto základnu na jihu země poskytla Ankara v roce 1991 spojencům pro letecké útoky na Irák. Od té doby z ní americké a britské letouny dohlížejí na bezletovou zónu na severu Iráku, kterou spojenci po válce v Perském zálivu vyhlásili. Na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu mají Američané 630 mužů. Na tento největší ostrov Britského území v Indickém oceánu se přesouvají obří bombardéry B-52. První smlouva o společném využívání ostrova k vojenským účelům byla uzavřena mezi USA a Velkou Británií v roce 1966 a poté byla několikrát rozšířena. V Turecku, na Kypru, v Bahrajnu, Saúdské Arábii, Ománu a Kuvajtu jsou navíc britští vojáci a britská letadla. Ke strategicky významným spojencům se přidaly i bývalé sovětské středoasijské republiky, které po dohodě s Moskvou přislíbily poskytnout USA svůj vzdušný prostor a letiště. S Afghánistánem mají společnou hranici tři z nich - Tádžikistán, Uzbekistán a Turkmenistán, který jako jediný slíbil poskytnout svůj vzdušný prostor pouze k humanitárním účelům. Některá letiště v Uzbekistánu využívala sovětská armáda při svém tažení v Afghánistánu. V neděli údajně přistálo podle ruské televize NTV na uzbeckém letišti Chanabad zhruba 200 kilometrů od afghánských hranic americké vojenské dopravní letadlo typu Hercules. Podle uzbeckých vojenských zdrojů již 22. září přistála v Uzbekistánu dvě americká vojenská letadla. Oficiální místa v Taškentu i ve Washingtonu však tuto informaci odmítla potvrdit.