Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Legislativa


ZÁKON O NÁMOŘNÍ PLAVBĚ
 
      

 
61/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. února 2000
o námořní plavbě

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Zákon upravuje
a) podmínky provozování námořní plavby námořními plavidly pod
státní vlajkou České republiky a práva a povinnosti právnických
a fyzických osob s tím spojené,
b) výkon státní správy ve věcech námořní plavby.

(2) Zákon se nevztahuje na námořní plavbu válečných lodí,
vodních skútrů, nafukovacích člunů a dále na námořní plavbu malých
plavidel, pokud jsou provozována podle právních předpisů
o vnitrozemské plavbě.1)
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona
č. 358/1999 Sb.

§ 2

Základní pojmy

(1) Námořní plavbou se rozumí provozování námořních plavidel
a rekreačních jachet na volném moři,2) ve výlučné ekonomické
zóně2) a v souostrovních vodách,2) v pobřežním moři2) a na úsecích
vnitrozemských vodních cest s pobřežním mořem spojených až po
přístav, který plní funkci přístavu pro námořní lodě a pobyt
námořních plavidel a rekreačních jachet v přístavech.2)

(2) Námořní plavidlo je námořní obchodní loď a námořní
jachta.

(3) Kabotážní plavbou se rozumí provozování námořních
plavidel výlučně v pobřežním moři mezi přístavy pobřežního státu
nebo pobřežních států.

(4) Námořní obchodní loď je námořní plavidlo s vlastním
pohonem určené k námořní plavbě za účelem přepravy nákladů nebo
cestujících nebo přepravy nákladu a cestujících (dále jen "loď").

(5) Námořní jachta je námořní plavidlo, jehož délka trupu
přesahuje 2,5 metru a nepřesahuje 24 metrů, vybavené plachtami
nebo motorem nebo obojím, určené k námořní plavbě pro cizí potřeby
za účelem zisku.

(6) Rekreační jachta je plavidlo, jehož délka trupu přesahuje
2,5 metru a nepřesahuje 24 metrů, vybavené plachtami nebo motorem
nebo obojím, určené k námořní plavbě pro sportovní nebo rekreační
účely pro vlastní potřeby.

(7) Trajektová loď je loď určená k přepravě silničních
a kolejových vozidel, vjíždějících na loď a vyjíždějících z lodě
po vlastní ose, a cestujících na pravidelné trase jako mořský
přívoz.

(8) Loď typu Ro/Ro je loď s odklopnou přídí, boky nebo zádí,
určená výhradně k přepravě vozidel a jiných nákladů na podvozcích
nebo podvalnících.

(9) Klasifikační společností pro účely tohoto zákona je
právnická osoba, která je členem mezinárodní asociace
klasifikačních společností (IACS), provádí klasifikaci námořních
plavidel a vydává o tom osvědčení. Klasifikační společnost může
být pověřena Námořním úřadem České republiky vystavovat statutární
osvědčení v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká
republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve
Sbírce mezinárodních smluv (dále jen "mezinárodní smlouvy, kterými
je Česká republika vázána").3)
------------------------------------------------------------------
2) Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu, uveřejněná
pod č. 240/1996 Sb.
3) Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na
moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Protokol 1978
k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři,
1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.

§ 3

Námořní úřad

Státní správu a státní dozor ve věcech námořní plavby
vykonává Ministerstvo dopravy a spojů. Ministerstvo dopravy
a spojů plní funkci Námořního úřadu (dále jen "Úřad") ve vztahu
k mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.

ČÁST DRUHÁ
PRÁVO VLAJKY A NÁMOŘNÍ REJSTŘÍK

Právo vlajky

§ 4

(1) Právo a povinnost plout pod státní vlajkou České
republiky vzniká zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku
České republiky (dále jen "námořní rejstřík") nebo na základě
rozhodnutí Úřadu o prozatímním povolení k plavbě pod státní
vlajkou České republiky (dále jen "prozatímní povolení k plavbě").

(2) Na námořním plavidle plujícím pod státní vlajkou České
republiky platí právní řád České republiky. V pobřežním moři nebo
na vnitrozemských vodních cestách s pobřežním mořem spojených
a v přístavu platí na námořním plavidle plujícím pod státní
vlajkou České republiky právní řád České republiky, pokud pobřežní
stát neuplatní svoje právo v souladu s mezinárodním právem.

(3) Zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku získává
námořní plavidlo státní příslušnost České republiky. Vlastník
námořního plavidla je povinen platit roční poplatek za právo plout
pod státní vlajkou České republiky.

(4) Výše ročního poplatku se stanoví v závislosti na druhu
námořního plavidla, jeho velikosti a oblasti námořní plavby.
Způsob placení a prokazování zaplacení poplatku stanoví vláda
nařízením.

§ 5

(1) Pod státní vlajkou České republiky lze provozovat námořní
plavbu s výjimkou námořní plavby za účelem provozování
a) rybolovu,
b) trajektové lodě nebo lodě typu Ro/Ro,
c) pravidelné přepravy cestujících osobní lodí.

(2) Kabotážní plavbu lze provozovat pod státní vlajkou České
republiky pouze se souhlasem pobřežních států, v jejichž pobřežním
moři se kabotážní plavba provozuje.

§ 6

(1) Vlastníkem námořního plavidla je právnická nebo fyzická
osoba, která při zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku
prokáže právní titul k vlastnictví námořního plavidla.

(2) Provozovatelem námořního plavidla se rozumí fyzická osoba
s trvalým pobytem v České republice nebo právnická osoba se sídlem
v České republice, která vlastním jménem provozuje námořní plavbu
pod státní vlajkou České republiky a je současně vlastníkem
námořního plavidla a nebo je vlastníkem námořního plavidla
zmocněna k provozování námořního plavidla vlastním jménem a na
vlastní odpovědnost.

(3) Osoba zmocněná k provozování námořního plavidla podle
odstavce 2 nesmí zmocnit k provozování tohoto plavidla další osobu
bez předchozího souhlasu vlastníka námořního plavidla.

Námořní rejstřík

§ 7

(1) Námořní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se
zapisují údaje o námořních plavidlech, jejich vlastnících a jejich
provozovatelích. Námořní rejstřík vede Úřad.

(2) Námořní plavidlo lze zapsat do námořního rejstříku pouze
na základě rozhodnutí Úřadu o zápisu námořního plavidla. Dnem
zápisu vzniká právo plout pod státní vlajkou České republiky.

(3) V námořním rejstříku jsou vedeny odděleně evidence lodí,
evidence jachet a evidence rozestavěných lodí.

(4) Do námořního rejstříku může každý nahlížet a pořizovat si
z něho výpisy a opisy.

(5) Za úkony spojené s vedením rejstříku se platí správní
poplatek.4)
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů.

§ 8

(1) Do námořního rejstříku se zapisují tyto údaje:
a) jméno námořního plavidla;
b) identifikační číslo lodě přidělené Mezinárodní námořní
organizací,5) nebo identifikační číslo trupu námořní jachty
přidělené výrobcem nebo klasifikační společností;
c) účel, pro který je námořní plavidlo určeno;
d) volací značka lodě;
e) vlastník námořního plavidla
1. u fyzické osoby se zapisují tyto údaje: jméno, příjmení,
datum narození, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu,
2. u právnické osoby se zapisují tyto údaje: obchodní jméno,
sídlo, právní forma, IČO, popřípadě místo podnikání, jméno
statutárního zástupce;
f) provozovatel námořního plavidla v případě, že se jedná
o odlišný subjekt (pro zápis údajů platí jejich rozsah shodně
jako u vlastníka námořního plavidla);
g) základní technické údaje o námořním plavidlu;
h) zástavní práva a práva zadržovací váznoucí na námořním plavidle
a další skutečnosti omezující nakládání s námořním plavidlem;
i) souběžná registrace lodě;
j) rozhodnutí o pozastavení registrace námořního plavidla;
k) důvod a datum výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku;
l) datum provedení zápisu námořního plavidla do námořního
rejstříku a podpis zapisovatele.

(2) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do námořního
rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis
neodpovídá skutečnosti.

(3) Způsob vedení evidence námořních plavidel, základní
technické údaje o námořních plavidlech a ostatní technické údaje,
které se zapisují do námořního rejstříku, stanoví prováděcí
předpis.
------------------------------------------------------------------
5) Úmluva o Mezinárodní námořní organizaci (IMO), 1948, oznámená
pod č. 105/1996 Sb.
Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři
(SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.

§ 9

Rozhodnutí o zápisu námořního plavidla

(1) Úřad rozhodne o zápisu námořního plavidla do námořního
rejstříku na základě písemné žádosti za těchto podmínek:
a) provozovatelem námořního plavidla je fyzická osoba, která
dosáhla věku 21 let, je způsobilá k právním úkonům a bezúhonná,
nebo právnická osoba, jejíž statutární orgán nebo členové
statutárního orgánu dosáhli věku 21 let, jsou způsobilí
k právním úkonům a bezúhonní,
b) námořní plavidlo má technickou způsobilost k plavbě,
c) námořní plavidlo není zapsáno v námořním rejstříku jiného státu
nebo v jiném plavebním rejstříku s výjimkou případu, kdy
registrace lodě v námořním rejstříku jiného státu nebo jiného
plavebního rejstříku je pozastavena z důvodu souběžné
registrace.

(2) Zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku získává
námořní plavidlo státní příslušnost České republiky. Zápis
námořního plavidla do námořního rejstříku osvědčuje vlastnictví
k námořnímu plavidlu.

(3) Zápis námořního plavidla do námořního rejstříku osvědčí
Úřad vystavením rejstříkového listu. Rejstříkový list lodě se
vystavuje na dobu neurčitou. Rejstříkový list námořní jachty se
vystavuje na dobu platnosti technické způsobilosti námořní jachty
k námořní plavbě.

§ 10

Bezúhonnost provozovatele námořního plavidla

Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo
nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata
souvisí s námořní plavbou, nebo ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen
pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí,
jako by nebyl odsouzen.

§ 11

Řízení o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku

(1) Žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku
podává vlastník námořního plavidla.

(2) Žádost o zápis do námořního rejstříku musí obsahovat
a) obchodní jméno a sídlo nebo název, sídlo a právní formu a dále
identifikační číslo právnické osoby, která je vlastníkem
námořního plavidla, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu
a rodné číslo fyzické osoby, která je vlastníkem námořního
plavidla,
b) obchodní jméno a sídlo nebo název, sídlo a právní formu a dále
identifikační číslo právnické osoby, která je vlastníkem
námořního plavidla oprávněna provozovat námořní plavidlo
vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, není-li vlastník
současně provozovatelem námořního plavidla, nebo jméno,
příjmení, místo trvalého pobytu a rodné číslo fyzické osoby,
která je vlastníkem námořního plavidla oprávněna provozovat
námořní plavidlo vlastním jménem a na vlastní odpovědnost,
není-li vlastník námořního plavidla současně jeho
provozovatelem,
c) základní technické údaje o námořním plavidle, které jsou
předmětem zápisu podle § 8 odst. 1.

(3) Žádost o zápis do námořního rejstříku musí být doložena
a) výpisem z evidence Rejstříku trestů fyzické osoby, je-li
žadatelem fyzická osoba, nebo výpisem z evidence Rejstříku
trestů všech členů statutárního orgánu, je-li žadatelem
právnická osoba; výpis z evidence Rejstříku trestů nesmí být
starší než 6 měsíců,
b) výpisem z obchodního rejstříku nebo jiného rejstříku, v němž
musí být zapsána, popřípadě pokud se nezapisuje, jiným dokladem
o vzniku právnické osoby,
c) dokladem osvědčujícím vlastnictví k námořnímu plavidlu,
d) dokladem osvědčujícím právní vztah provozovatele námořního
plavidla k námořnímu plavidlu,
e) doklady osvědčujícími technickou způsobilost námořního plavidla
k plavbě,
f) dokladem o výmazu námořního plavidla z předchozího námořního
rejstříku jiného státu nebo dokladem o pozastavení registrace
v předchozím námořním rejstříku jiného státu, jedná-li se
o souběžnou registraci lodě, nebo, jedná-li se o novostavbu
lodě, čestným prohlášením, že loď není zapsána v námořním
rejstříku jiného státu,
g) ověřeným stejnopisem dokladu o zástavním právu nebo zadržovacím
právu váznoucím na námořním plavidlu, bylo-li zřízeno, nebo
o další skutečnosti omezující nakládání s námořním plavidlem,
h) dokladem osvědčujícím identifikační číslo lodě přidělené
Mezinárodní námořní organizací3) nebo identifikační číslo trupu
námořní jachty přidělené výrobcem nebo klasifikační
společností,
i) dokladem prokazujícím splnění podmínky trvalého pobytu nebo
sídla provozovatele námořního plavidla v České republice podle
§ 6 odst. 2 tohoto zákona,
j) dokladem o zaplacení správního poplatku.4)

(4) Na zápis námořního plavidla do námořního rejstříku je
právní nárok.

(5) Náležitosti a vzor žádosti o zápis námořního plavidla do
námořního rejstříku a podrobnosti o dokladech, kterými musí být
žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku doložena,
stanoví prováděcí předpis.
------------------------------------------------------------------
3) Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na
moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Protokol 1978
k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři,
1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
4) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů.

Prokázání technické způsobilosti
námořního plavidla k plavbě

§ 12

(1) Technická způsobilost lodě k plavbě se prokazuje
a) osvědčením o klasifikační třídě lodě vystaveným klasifikační
společností,
b) osvědčeními o konstrukci lodě a jejím vybavení a výstroji (dále
jen "statutární osvědčení") vystavenými Úřadem pověřenou
klasifikační společností podle požadavků mezinárodní smlouvy,
kterou je Česká republika vázána.3)

(2) Jedná-li se o novostavbu lodě, prokazuje se technická
způsobilost lodě k plavbě kromě listin uvedených v odstavci 1 také
osvědčením o novostavbě lodě, které vystavuje stavitel lodě.
------------------------------------------------------------------
3) Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na
moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Protokol 1978
k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři,
1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.

§ 13

(1) Technická způsobilost námořní jachty, jejího vybavení
k námořní plavbě a oblast povolené námořní plavby námořní jachty
s omezením vzdálenosti námořní plavby námořní jachty od pevniny
nebo od pobřeží se prokazuje osvědčením o způsobilosti námořní
jachty k plavbě vystaveným klasifikační společností nebo jinou
osobou pověřenou Úřadem nebo Úřadem uznanou.

(2) Osvědčení o technické způsobilosti námořní jachty
k plavbě platí ode dne vystavení po dobu nejdéle pěti let.

(3) Požadované technické a záchranné vybavení námořní jachty
k námořní plavbě a vymezení oblastí povolené námořní plavby
námořní jachty s omezením vzdálenosti námořní plavby námořní
jachty od pevniny nebo od pobřeží stanoví prováděcí předpis.

§ 14

Zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku

(1) Do námořního rejstříku lze zapsat rozestavěnou loď.
Žádost o zápis rozestavěné lodě podává vlastník rozestavěné lodě.

(2) O zápisu rozestavěné lodě do námořního rejstříku
rozhoduje na žádost Úřad. Žádost o zápis musí obsahovat obchodní
jméno, sídlo nebo název, sídlo, právní formu a identifikační číslo
právnické osoby, která je vlastníkem rozestavěné lodě, nebo jméno,
příjmení, místo trvalého pobytu a rodné číslo fyzické osoby, která
je vlastníkem rozestavěné lodě.

(3) Žádost o zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku
musí být doložena
a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení
právnické osoby a u právnických osob zapsaných v obchodním
rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,
b) dokladem osvědčujícím vlastnictví k rozestavěné lodi,
c) dokladem o stavu rozestavěnosti lodě,
d) dokladem prokazujícím splnění podmínky trvalého pobytu nebo
sídla vlastníka rozestavěné lodě v České republice podle § 6
odst. 2 tohoto zákona,
e) dokladem o zaplacení správního poplatku.

(4) Zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku osvědčí
Úřad vydáním potvrzení.

(5) K zápisu novostavby lodě do námořního rejstříku musí být
podána nová žádost podle § 11 tohoto zákona.

Souběžná registrace lodě

§ 15

(1) Souběžná registrace lodě je registrace lodě v námořním
rejstříku jiného státu za předpokladu, že je původní registrace
v námořním rejstříku předchozího státu pozastavena. Souběžnou
registraci lze uskutečnit pouze tehdy, jestliže ji umožňují právní
řády obou států.

(2) Loď, která je registrována v námořním rejstříku jiného
státu a jejíž registrace byla v tomto státě pozastavena, může být
souběžně registrována v námořním rejstříku České republiky. Na
zápis takové lodě se vztahují ustanovení § 7 až 11.

(3) Úřad rozhodne o zápisu souběžné registrace lodě na
základě žádosti jejího vlastníka. Kromě dokladů, které se požadují
pro zápis lodě podle § 11 odst. 3, musí žadatel předložit
a) doklad o pozastavení registrace v námořním rejstříku jiného
státu,
b) potvrzení příslušného úřadu jiného státu o tom, že se souběžnou
registrací souhlasí a že právní řád jiného státu souběžnou
registraci umožňuje,
c) nájemní smlouvu mezi vlastníkem a provozovatelem lodě,6)
d) doklad o důvodu souběžné registrace,
e) výpis zástavních práv a jiných právních závad zapsaných
v předchozím námořním rejstříku jiného státu,
f) doklad o souhlasu případných věřitelů se souběžnou registrací.

(4) Provozovatel lodě souběžně registrované v námořním
rejstříku provozuje loď pod státní vlajkou České republiky a podle
právních předpisů České republiky, ale nesmí loď zatížit zástavním
právem ani ji nesmí prodat.

(5) Loď lze souběžně zaregistrovat pouze na dobu platnosti
nájemní smlouvy mezi jejím vlastníkem a provozovatelem. O skončení
souběžné registrace uvědomí Úřad původní námořní rejstřík.
------------------------------------------------------------------
6) Úmluva OSN o podmínkách registrace námořních lodí.

§ 16

(1) Na žádost vlastníka lodě může Úřad rozhodnout
o pozastavení registrace lodě v námořním rejstříku za účelem její
souběžné registrace v námořním rejstříku jiného státu.

(2) Vlastník lodě musí k žádosti o pozastavení její
registrace v námořním rejstříku předložit
a) potvrzení příslušného úřadu jiného státu o tom, že se souběžnou
registrací souhlasí a že právní řád jiného státu souběžnou
registraci umožňuje,
b) nájemní smlouvu mezi vlastníkem a provozovatelem lodě,6)
c) doklad o důvodu souběžné registrace,
d) doklad o souhlasu případných věřitelů se souběžnou registrací,
e) společné prohlášení vlastníka a provozovatele lodě o tom, že se
zavazují ve lhůtě do jednoho měsíce informovat námořní rejstřík
jiného státu o všech změnách jména a dalších údajů o lodi po
celou dobu souběžné registrace.

(3) Registrace lodě v námořním rejstříku může být pozastavena
nejdéle na dobu platnosti nájemní smlouvy6) mezi vlastníkem
a provozovatelem lodi.

(4) Rozhodne-li Úřad o pozastavení registrace lodě, musí její
vlastník neprodleně vrátit rejstříkový list, který Úřad uschová po
celou dobu pozastavení registrace lodě.

(5) Vlastník lodě musí zaplatit předem za celou dobu
pozastavení registrace poplatek předepsaný podle § 4 odst. 3.

(6) Po dobu souběžné registrace lodě je pozastavena
registrace v námořním rejstříku s výjimkou zápisů týkajících se
převodu vlastnictví lodě a změn, úprav nebo výmazů zástavních
práv, které lze provádět.

(7) Během doby, kdy je loď registrována v námořním rejstříku
jiného státu, nese vlajku tohoto státu.
------------------------------------------------------------------
6) Úmluva OSN o podmínkách registrace námořních lodí.

§ 17

Oznamovací povinnost

(1) Vlastník námořního plavidla zapsaného v námořním
rejstříku je povinen oznámit Úřadu všechny změny týkající se údajů
a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis
do námořního rejstříku podle § 11 tohoto zákona, a předložit
o nich doklady do 10 dnů od vzniku změn. Úřad podle okolností
případu provede změnu údajů v námořním rejstříku nebo rozhodne
o pozastavení platnosti rejstříkového listu podle § 18 tohoto
zákona.

(2) Soudy a správní úřady jsou povinny neprodleně oznamovat
Úřadu rozhodnutí, která se vztahují na zápis námořního plavidla
v námořním rejstříku.

§ 18

Pozastavení platnosti rejstříkového listu

(1) Úřad může rozhodnout o pozastavení platnosti
rejstříkového listu, došlo-li ke změně skutečností, na základě
kterých se rozhodovalo o zápisu námořního plavidla do námořního
rejstříku. Úřad podle potřeby a povahy změny uloží způsob a lhůtu
k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin.

(2) Pozastaví-li Úřad platnost rejstříkového listu, ztrácí
námořní plavidlo po dobu pozastavení registrace právo plout pod
státní vlajkou České republiky. Provozovatel námořního plavidla je
povinen neprodleně odevzdat Úřadu rejstříkový list. V případě
zrušení rozhodnutí o pozastavení platnosti rejstříkového listu
Úřad neprodleně vrátí rejstříkový list provozovateli námořního
plavidla.

§ 19

Zápis výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku

(1) O zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku
rozhodne Úřad na žádost vlastníka zapsaného námořního plavidla
nebo z vlastního podnětu.

(2) Úřad rozhodne o zápisu výmazu námořního plavidla
z námořního rejstříku z vlastního podnětu,
a) zjistí-li, že vlastník námořního plavidla uvedl při zápisu
nepravdivé údaje nebo zatajil důležité skutečnosti, které brání
tomu, aby námořní plavidlo mohlo plout pod státní vlajkou České
republiky,
b) přestal-li provozovatel námořního plavidla splňovat podmínky
pro zápis námořního plavidla do námořního rejstříku,
c) neprokáže-li právní nástupce provozovatele námořního plavidla
ve lhůtě stanovené Úřadem, že splňuje podmínky stanovené tímto
zákonem pro zápis námořního plavidla do námořního rejstříku,
d) dojde-li ke ztrátě námořního plavidla nebo je-li námořní
plavidlo trvale nezpůsobilé k plavbě.

(3) O provedeném zápisu výmazu námořního plavidla z námořního
rejstříku vyrozumí Úřad zástavního věřitele; provedl-li Úřad zápis
výmazu námořního plavidla z vlastního podnětu, vyrozumí také
provozovatele námořního plavidla, a není-li jeho provozovatel
současně vlastníkem námořního plavidla, i vlastníka námořního
plavidla.

(4) Rozhodne-li Úřad o zápisu výmazu námořního plavidla
z námořního rejstříku, ztrácí námořní plavidlo právo plout pod
státní vlajkou České republiky a provozovatel námořního plavidla
je povinen neprodleně vrátit Úřadu rejstříkový list.

§ 20

Prozatímní povolení k plavbě

(1) Do doby, než vlastník námořního plavidla splní všechny
podmínky potřebné k zápisu do námořního rejstříku, může námořní
plavidlo plout pod státní vlajkou České republiky na základě
prozatímního povolení k plavbě, které udělí Úřad námořnímu
plavidlu pro tento účel.

(2) Prozatímní povolení k plavbě Úřad udělí, lze-li důvodně
předpokládat, že námořní plavidlo vzhledem ke svému technickému
stavu splní v době, na kterou se prozatímní povolení k plavbě
uděluje, všechny podmínky zápisu námořního plavidla do námořního
rejstříku.

(3) Technická způsobilost lodě k plavbě se pro účely udělení
prozatímního povolení k plavbě prokazuje
a) osvědčením o klasifikační třídě lodě,
b) statutárními osvědčeními vystavenými klasifikační společností.

Jedná-li se o novostavbu lodě, prokazuje se technická způsobilost
lodě k plavbě také osvědčením stavitele lodě o novostavbě lodě.

(4) Technická způsobilost námořní jachty k plavbě se pro
účely udělení prozatímního povolení k plavbě prokazuje osvědčením
o způsobilosti námořní jachty k plavbě vystaveným klasifikační
společností. V případě novostavby námořní jachty se technická
způsobilost námořní jachty k plavbě prokazuje osvědčením výrobce
námořní jachty o novostavbě námořní jachty.

(5) Prozatímní povolení k plavbě může být námořnímu plavidlu
uděleno pouze jednou na dobu nejdéle šesti měsíců. Tuto lhůtu
nelze prodlužovat.

(6) Udělí-li Úřad prozatímní povolení k plavbě, vystaví pro
námořní plavidlo prozatímní rejstříkový list. Prozatímní
rejstříkový list osvědčuje právo námořního plavidla plout pod
státní vlajkou České republiky.

(7) Podrobnosti o udělování prozatímního povolení k plavbě
stanoví prováděcí předpis.

§ 21

Užívání státní vlajky České republiky

(1) Provozovatel námořního plavidla nebo rekreační jachty je
povinen zabezpečit, aby námořní plavidlo nebo rekreační jachta
neslo státní vlajku České republiky na nejlépe viditelném místě na
hlavním stožáru nebo na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku
České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při
použití dalších vlajek na námořním plavidle nebo rekreační jachtě
je nutné dbát toho, aby tyto vlajky nebyly větších rozměrů než
státní vlajka České republiky, která musí být s nimi současně
vztyčena.

(2) Způsob a důvod vyvěšování, umístění a velikost státní
vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním
plavidle nebo rekreační jachtě stanoví prováděcí předpis.

§ 22

Rejstříkový přístav
a označování námořního plavidla

(1) Rejstříkovým (domovským) přístavem námořního plavidla je
místo, kde je námořní plavidlo zapsáno do námořního rejstříku.

(2) Námořní plavidlo plující pod státní vlajkou České
republiky musí být označeno názvem rejstříkového přístavu "Praha".

(3) Loď musí být označena jménem. Jméno lodě musí být
zřetelně odlišné od jmen ostatních lodí zapsaných v námořním
rejstříku. Jméno lodě nesmí poškozovat vážnost České republiky.

(4) Námořní jachta musí být označena rejstříkovým číslem,
kterému se předřazují písmena "CZE".

(5) Jméno lodě a rejstříkové číslo námořní jachty a název
rejstříkového přístavu musí být umístěny na zádi. Loď musí být
označena jménem též na obou bocích přídě lodě. Označení námořního
plavidla musí být provedeno zřetelnými a čitelnými písmeny
a čísly.

§ 23

Právo vlastnické a zástavní k námořnímu plavidlu

(1) Pokud z tohoto zákona nevyplývá jinak, platí
o vlastnickém a zástavním právu k námořnímu plavidlu ustanovení
občanského zákoníku a obchodního zákoníku o vlastnickém
a zástavním právu k věcem movitým.

(2) Smlouvy o převodu vlastnického práva k námořnímu plavidlu
musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zřízení zástavního
práva k námořnímu plavidlu zapsanému do námořního rejstříku nabývá
účinnosti dnem zápisu do námořního rejstříku.

(3) K převodu vlastnictví zastaveného námořního plavidla je
zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.

(4) Smluvní zástavní právo k námořnímu plavidlu vzniká
provedením zápisu této skutečnosti do námořního rejstříku podle
pořadí došlých návrhů.

§ 24

Povinnosti provozovatele námořního plavidla

(1) Provozovatel námořního plavidla je povinen
a) provozovat námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky
pouze na základě zápisu do námořního rejstříku nebo rozhodnutí
o prozatímním povolení k plavbě,
b) provozovat námořní plavbu podle tohoto zákona,
c) zajistit po celou dobu provozování námořního plavidla jeho
technickou způsobilost k plavbě,
d) zajistit bezpečnou plavbu námořního plavidla jmenováním
velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke
kvalifikovanému vedení námořního plavidla,
e) zajistit, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v počtu
a složení odpovídajícím požadavkům mezinárodní smlouvy, kterou
je Česká republika vázána,7)
f) vybavit loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace
a označení, průběžně pečovat o tuto výstroj v souladu
s požadavky mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika
vázána,3)
g) zajistit průběžné zásobování lodi vodou a potravinami,
h) zajistit, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla
schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz
vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského
prostředí v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká
republika vázána,8)
i) neprodleně hlásit Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti
nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na
námořním plavidle,
j) neprodleně oznámit Úřadu účast námořního plavidla na námořní
nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200 000 Kč,
a zajistit dokumentaci stavu v době námořní nehody, včetně
důkazů a výpovědí svědků,
k) neprodleně oznámit Úřadu událost ovlivňující technickou
způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující
technický stav námořního plavidla,
l) mít po celou dobu provozování lodě sjednané pojištění
odpovědnosti za škody z provozu lodě a zaplacené pojistné.

(2) Provozovatel lodě v době válečného konfliktu, kterého se
Česká republika zúčastní, je dále povinen oznámit denně Úřadu
údaje o zeměpisné poloze lodě.

(3) Provozovatel námořního plavidla nesmí pod státní vlajkou
České republiky použít námořní plavidlo nebo umožnit jeho použití
k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní,
výbušnin nebo otroků.
------------------------------------------------------------------
3) Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na
moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Protokol 1978
k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři,
1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
7) Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní
služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.
8) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři
(SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského
života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování
z lodí (MARPOL), 1973, oznámený pod č. 71/1995 Sb.

Povinné listinné doklady námořního plavidla

§ 25

(1) Provozovatel lodě je povinen zabezpečit, aby při
provozování námořní plavby byly na lodi tyto listinné doklady:
a) rejstříkový list,
b) osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou,
c) povolení lodní stanice,
d) mezinárodní výměrný list,
e) osvědčení o klasifikační třídě,
f) statutární osvědčení,
g) deratizační osvědčení,
h) lodní deník,
i) strojní deník,
j) manévrový deník,
k) zdravotní deník,
l) rádiový deník,
m) radarový deník,
n) kniha záznamů o manipulacích s ropnými látkami,
o) kniha odpadků,
p) kniha nalodění,
r) technická dokumentace lodě,
s) jiné dokumenty podle mezinárodních smluv, kterými je Česká
republika vázána.9)

(2) Listinné doklady podle písmen h) až p) musí být Úřadem
schváleny před prvním zápisem do nich z hlediska jejich pravosti
a úplnosti. Schválení vyznačí Úřad na příslušném listinném
dokladu.

(3) Rejstříkový list, lodní deník, strojní deník, rádiový
deník, kniha nalodění mají povahu veřejné listiny.

(4) Listinné doklady uschovává provozovatel lodě tři roky ode
dne posledního zápisu do nich na lodi. Po uplynutí tří let ode dne
posledního zápisu do lodního deníku, strojního deníku, rádiového
deníku a knihy nalodění zajistí vlastník lodě předání těchto
listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.
------------------------------------------------------------------
9) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři
(SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského
života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování
z lodí (MARPOL), 1973, oznámený pod č. 71/1995 Sb.
Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní
služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.

§ 26

(1) Provozovatel námořní jachty je povinen zabezpečit, aby
při provozování námořní plavby byly na námořní jachtě tyto listiny
a deníky:
a) rejstříkový list,
b) lodní deník,
c) seznam osob na námořní jachtě,
d) seznam cestujících, pokud námořní jachta přepravuje cestující.

(2) Vlastník námořní jachty zajistí po uplynutí doby
platnosti rejstříkového listu jeho předání Úřadu.

(3) Vlastník námořní jachty zajistí úschovu lodního deníku po
dobu tří let ode dne posledního zápisu do tohoto deníku.

§ 27

(1) Povinné listinné doklady musí být na námořním plavidle
v originále.

(2) Druhy listinných dokladů a jejich náležitosti stanoví
prováděcí předpis.

ČÁST TŘETÍ
POSÁDKA NÁMOŘNÍHO PLAVIDLA

Posádka lodě

§ 28

(1) Fyzické osoby, které jsou zapsány do knihy nalodění
a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provozu lodě, jsou
posádkou lodě. Posádku lodě tvoří velitel lodě (kapitán),
důstojníci a lodní mužstvo. Lodní mužstvo tvoří členové strážní
služby a pomocný personál.

(2) Důstojníci jsou ti členové posádky lodě, kteří byli
naloděni do důstojnické funkce. Důstojnickými funkcemi jsou
a) první palubní důstojník,
b) palubní důstojník strážní služby,
c) první strojní důstojník,
d) druhý strojní důstojník,
e) strojní důstojník strážní služby,
f) radiodůstojník,
g) elektrodůstojník.

(3) Posádka lodě se pro účely zajištění strážní služby člení
na tyto úrovně:
a) velitelskou úroveň, do níž patří velitel lodě, první palubní
důstojník, první strojní důstojník a druhý strojní důstojník,
b) provozní úroveň, do níž patří palubní důstojník strážní služby,
strojní důstojník strážní služby, radiodůstojník
a elektrodůstojník,
c) pomocnou úroveň, do níž patří členové strážní služby.

(4) Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby velitelem lodě
byl občan České republiky.

(5) Na žádost provozovatele lodě může Úřad v mimořádných
situacích, které mají nebo mohou mít bezprostřední vliv na
bezpečnost plavby lodě, povolit jinou státní příslušnost velitele
lodě.

(6) Důstojníci a ostatní členové posádky lodě jsou do
jednotlivých funkcí naloďováni na základě pracovní smlouvy
s provozovatelem lodě.

§ 29

(1) Posádka lodě musí z hlediska jejího počtu a složení
zajišťovat bezpečnou námořní plavbu.

(2) Nejmenší počet členů posádky lodě a její složení stanoví
pro každou loď Úřad s přihlédnutím k druhu, typu, vybavení
a velikosti lodě a plavební oblasti při zápisu lodě do námořního
rejstříku a v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká
republika vázána.7) Úřad vydá osvědčení o bezpečném obsazení lodě
posádkou.
------------------------------------------------------------------
7) Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní
služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.

§ 30

Posádka námořní jachty a osoby na námořní jachtě

(1) Posádku námořní jachty tvoří velitel námořní jachty
a členové mužstva námořní jachty. Nejmenší počet a složení členů
mužstva námořní jachty z hlediska bezpečného provozování námořní
jachty stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do námořního
rejstříku podle velikosti, typu a strojního vybavení námořní
jachty.

(2) Největší počet osob na námořní jachtě, které se mohou
účastnit námořní plavby, stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do
námořního rejstříku podle velikosti a typu námořní jachty.

(3) Úřad zapíše bezpečné obsazení námořní jachty posádkou
a největší počet osob, které se mohou na námořní jachtě účastnit
námořní plavby do rejstříkového listu.

§ 31

Zaměstnávání cizinců a osob bez státní příslušnosti

K zaměstnávání cizinců nebo osob, které nejsou občany České
republiky, jako členů posádky námořního plavidla se nevyžaduje
povolení k pobytu na území České republiky10) a povolení
k zaměstnání11) podle zvláštních právních předpisů.
------------------------------------------------------------------
10) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů.
11) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 32

Velitel lodě a velitel námořní jachty

(1) Velitel lodě a velitel námořní jachty (dále jen "velitel
námořního plavidla") je oprávněn a povinen vykonávat velitelskou
pravomoc na námořním plavidle. Velitele námořního plavidla do
funkce jmenuje a z ní odvolává provozovatel námořního plavidla.

(2) Velitele lodě, který nemůže z jakýchkoliv důvodů
vykonávat svoji funkci, zastupuje první palubní důstojník.

(3) Velitel lodě a první palubní důstojník jsou povinni
složit před Úřadem kapitánský slib.

(4) Text kapitánského slibu stanoví prováděcí předpis.

§ 33

Základní povinnosti velitele námořního plavidla

(1) Velitel lodě je povinen
a) řídit loď a zajistit bezpečné nautické vedení lodě; k tomu je
oprávněn použít všech opatření nutných k bezpečnému průběhu
plavby, k udržení pořádku na lodi a k zajištění způsobilosti
lodě k plavbě, včetně způsobilosti posádky, v souladu s právním
řádem České republiky, ustanoveními mezinárodních smluv,
kterými je Česká republika vázána,12) a předpisy pobřežního
státu,
b) při vedení lodě dodržovat mezinárodní právo a zvyklosti
všeobecně přijaté a uznávané v námořní plavbě,
c) zajistit bezpečnost přepravovaných osob a posádky včetně
pravidelného organizování nácviku cvičných poplachů
a praktického cvičení nouzových situací v souladu s mezinárodní
smlouvou, kterou je Česká republika vázána;3) podrobnosti
o poplachové činnosti na lodi stanoví prováděcí předpis,
d) zajistit řádnou péči o svěřený náklad,
e) zajistit, aby na lodi byly povinné listinné doklady stanovené
tímto zákonem a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká
republika vázána,9) doklady předepsané tímto zákonem pro členy
posádky a příslušné doklady vztahující se k nákladu,
f) provést veškerá opatření nutná k odvrácení škody hrozící
osobám, lodi a nákladu,
g) informovat vlastníka a provozovatele lodě o účasti lodě na
námořní nehodě,
h) zabránit znečištění mořského prostředí,
i) poskytnout pomoc osobě, lodi nebo letadlu v nouzi, může-li tak
učinit bez vážného nebezpečí pro svou loď, její posádku
a přepravované osoby,
j) při srážce lodí oznámit jméno a název rejstříkového přístavu
jeho lodě a názvy míst, odkud a kam jeho loď pluje, veliteli
lodě, s níž došlo ke srážce,
k) přijímat stížnosti členů posádky lodě a přepravovaných osob,
sepsat o stížnosti zápis, zapsat o této skutečnosti stručnou
informaci do lodního deníku a provést potřebná opatření,
l) zajistit, aby se nakládalo se zvířaty na lodi přepravovanými
jako náklad v souladu se zvláštními právními předpisy,13)
m) zajistit dodržování pravidel bezpečnosti práce, které stanoví
prováděcí předpis, a pravidelné přezkušování členů posádky lodě
ze znalosti těchto pravidel,
n) vylodit člena posádky lodě, kterému skončila platnost dokladů
o odborné nebo zdravotní způsobilosti nebo u kterého došlo ke
ztrátě zdravotní způsobilosti.

(2) Velitel námořní jachty je povinen plnit povinnosti
uvedené v odstavci 1 přiměřeně k provozu námořní jachty.
------------------------------------------------------------------
9) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři
(SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského
života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování
z lodí (MARPOL), 1973, oznámený pod č. 71/1995 Sb.
Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní
služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.
12) Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na
moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského
života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní
služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.
Úmluva o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na
moři (COLREG), 1972, oznámená pod č. 263/1995 Sb.
13) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon).

§ 34

Oprávnění velitele námořního plavidla k osobám
na námořním plavidle

(1) Všechny osoby na námořním plavidle jsou povinny řídit se
příkazy velitele námořního plavidla vydanými v mezích jeho
pravomoci.

(2) Velitel námořního plavidla použije nezbytná opatření
proti osobě na námořním plavidle, která nesplnila jeho příkaz.
Ohrožuje-li taková osoba bezpečnost námořního plavidla, osob nebo
nákladu a nelze-li toto nebezpečí odvrátit jinak, je velitel
námořního plavidla oprávněn umístit tuto osobu na nezbytně nutnou
dobu ve zvláštním prostoru, nejdéle však po dobu plavby do
nejbližšího přístavu.

(3) O tomto opatření je velitel námořního plavidla povinen
sepsat zápis do lodního deníku a bezodkladně informovat
zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu, do
kterého loď nebo námořní jachta připluje. Jde-li o cizího státního
příslušníka, velitel námořního plavidla rovněž informuje nejbližší
policejní úřad. Dále je velitel námořního plavidla povinen
dohodnout se zastupitelským úřadem České republiky další postup
podle povahy věci.

§ 35

Ověření podpisu nebo opisu listiny velitelem lodě

(1) Velitel lodě je oprávněn, vyžaduje-li to naléhavý zájem
vlastníka lodě, provozovatele lodě, není-li vlastníkem lodě, člena
posádky lodě nebo jiné osoby na lodi, provést úřední ověření
pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou.

(2) Podmínky a způsob ověřování stanoví prováděcí předpis.

§ 36

Námořní protest

(1) Došlo-li nebo mohlo-li v souvislosti s provozem lodě
dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi, velitel
lodě podává o této skutečnosti písemnou zprávu (dále jen "námořní
protest").

(2) Námořní protest musí obsahovat úplné a přesné vylíčení
všech závažných okolností, v souvislosti s nimiž došlo nebo mohlo
dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi,
a opatření, jichž bylo použito k odvrácení nebo zmenšení škody.
Přílohou námořního protestu je výpis z lodního deníku a výpis ze
seznamu posádky.

(3) Velitel lodě podává námořní protest v nejbližším
přístavu, do kterého loď připluje, zastupitelskému úřadu České
republiky nebo notářství nebo námořnímu úřadu nebo soudu státu, do
jehož přístavu loď připlula.

(4) Velitel lodě je povinen podat námořní protest do 24 hodin
po připlutí lodě do přístavu.

(5) Došlo-li k události, o které se podává námořní protest,
v přístavu, je velitel lodě povinen podat námořní protest do
24 hodin od této události.

§ 37

Námořní nehoda

(1) Námořní nehodou se rozumí
a) ztráta námořního plavidla,
b) těžká újma na zdraví, smrt nebo nezvěstnost osoby přepravované
námořním plavidlem nebo těžká újma na zdraví, smrt nebo
nezvěstnost osoby související s provozem námořního plavidla,
c) poškození konstrukce námořního plavidla nebo jeho povinného
vybavení, které má za následek technickou nezpůsobilost
námořního plavidla k plavbě,
d) akt pirátství1) na námořním plavidle,
e) znečištění mořského prostředí,
f) srážka námořního plavidla s jiným námořním plavidlem nebo jiným
pevným předmětem,
g) požár na námořním plavidle,
h) najetí na mělčinu nebo břeh,

pokud k této nehodě došlo při námořní plavbě.

(2) Odborné zjišťování příčin námořních nehod provádí Úřad
a činí opatření k jejich předcházení.

§ 38

Opatření při neodvratné zkáze námořního plavidla

(1) Jestliže podle velitele námořního plavidla hrozí
námořnímu plavidlu neodvratná zkáza, musí velitel námořního
plavidla zajistit, aby byla učiněna všechna opatření k záchraně
přepravovaných osob, posádky a k záchraně povinných listinných
dokladů, cenností, map a pokladní hotovosti.

(2) Velitel námořního plavidla je povinen opustit námořní
plavidlo poslední.

§ 39

Opatření při spáchání trestného činu na námořním plavidle

(1) Má-li velitel námořního plavidla důvodné podezření, že na
námořním plavidle byl při námořní plavbě spáchán trestný čin, je
povinen
a) učinit neprodleně taková opatření, jež by zabránila pokračovat
v trestné činnosti nebo vyhnout se odpovědnosti,
b) vyslechnout osoby a provést další úkony, jichž je třeba
k zajištění důkazů,
c) o každém výslechu a jiném provedeném úkonu sepsat protokol,
který spolu s ním podepíše osoba, jíž se příslušný úkon týká.

(2) Protokoly uvedené v odstavci 1 písm. c) odevzdá velitel
námořního plavidla spolu s předměty majícími vztah k trestnému
činu zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže
přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje. Současně velitel
námořního plavidla dohodne se zastupitelským úřadem České
republiky způsob úředního předání pachatele.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje velitel
námořního plavidla při provádění úkonů uvedených v odstavcích
1 a 2 a v dalším řízení podle trestního řádu.14)
------------------------------------------------------------------
14) § 161 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

§ 40

Opatření při narození a úmrtí na námořním
plavidle, nezvěstnosti a pádu přes palubu

(1) O každém narození nebo úmrtí na námořním plavidle je
velitel námořního plavidla povinen sepsat zápis za účasti dvou
členů posádky lodě, jedná-li se o narození nebo úmrtí na lodi,
nebo za účasti dvou osob přítomných na námořní jachtě a informovat
o této skutečnosti zastupitelský úřad České republiky, který je
nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje,
a provozovatele námořního plavidla. Při úmrtí na námořním plavidle
se nepostupuje podle zvláštních právních předpisů.15)

(2) Došlo-li k úmrtí na námořním plavidle, provádí prohlídku
mrtvého lékař, pokud je členem posádky lodě nebo členem posádky
námořní jachty, nebo jiný lékař přítomný na námořním plavidle nebo
lékař, který byl k tomuto účelu prostřednictvím rádia nebo družice
na námořní plavidlo přivolán. Účelem prohlídky mrtvého je zjistit
úmrtí a jeho příčiny.

(3) Velitel námořního plavidla na základě dohody s lékařem
přítomným na námořním plavidle rozhodne o převozu mrtvého do
nejbližšího přístavu; ve výjimečných případech, kdy hrozí
nebezpečí infekce přepravovaných osob, rozhodne velitel námořního
plavidla po dohodě s lékařem o pohřbení mrtvého do moře. Velitel
námořního plavidla je vždy povinen zajistit převoz mrtvého do
nejbližšího přístavu, není-li na námořním plavidle přítomen lékař.

(4) Velitel námořního plavidla provede soupis veškerého
majetku, který měl zemřelý na námořním plavidle, a učiní opatření
pro úschovu tohoto majetku až do splnění úředního rozhodnutí
o jeho vydání určené osobě nebo určenému orgánu nebo do odevzdání
podle odstavce 5. Do lodního deníku provede zápis o této události.

(5) Zápis o narození a zápis o úmrtí na námořním plavidle
spolu s majetkem zemřelého a případnou závětí zemřelého odevzdá
velitel námořního plavidla zastupitelskému úřadu České republiky,
který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje.

(6) O každém případu nezvěstnosti nebo pádu přes palubu je
velitel námořního plavidla povinen provést podrobný zápis do
lodního deníku a podat zprávu provozovateli námořního plavidla.
------------------------------------------------------------------
15) Vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví.

§ 41

Použití lodivoda

(1) Velitel lodě je oprávněn najmout na loď lodivoda i pro ty
oblasti, kde použití lodivoda není povinné, pokládá-li to za nutné
pro bezpečnost plavby.

(2) Odpovědnost velitele lodě za řízení lodě v případě
najmutí lodivoda zůstává nedotčena s výjimkou oblastí, v nichž
podle místních předpisů lodivod přebírá odpovědnost za řízení
lodě.

§ 42

Způsobilost členů posádky lodě

(1) Každý člen posádky lodě musí být zdravotně a odborně
způsobilý k výkonu příslušné činnosti na lodi.

(2) Pokud je loď vybavena družicovým spojovacím zařízením
podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,7)
musí mít její velitel lodě a nejméně dva palubní důstojníci
osvědčení palubního operátora GMDSS vydané podle mezinárodní
smlouvy, kterou je Česká republika vázána.7)

(3) Pokud není na lodi lodní lékař, musí mít nejméně jeden
člen posádky lodě platný průkaz způsobilosti zdravotníka vydaný
úřadem členského státu Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle
mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.7)
------------------------------------------------------------------
7) Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní
služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.

§ 43

Průkazy způsobilosti člena posádky lodě

(1) Průkazy způsobilosti člena posádky lodě (dále jen
"průkazy způsobilosti") osvědčují
a) zdravotní a odbornou způsobilost držitele průkazu způsobilosti
k výkonu funkce na lodi,
b) kvalifikační atestaci držitele průkazu způsobilosti k výkonu
funkce na lodi.

(2) Průkazy způsobilosti vydává Úřad.

§ 44

Odborná způsobilost

(1) Odbornou způsobilost prokazuje žadatel
a) předepsanou praxí na lodi,
b) zkouškou ze znalostí požadovaných mezinárodní smlouvou, kterou
je Česká republika vázána,3)
c) zkouškou ze znalostí právního řádu České republiky v oblasti
námořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního,
občanského a obchodního práva, a ze znalostí anglického jazyka,
jedná-li se o odbornou způsobilost k výkonu funkce ve
velitelské úrovni.

(2) Zkoušky podle odstavce 1 se skládají před zkušební komisí
Úřadu. Ministr dopravy a spojů jmenuje podle mezinárodní smlouvy,
kterou je Česká republika vázána,7) osoby, které dohlíží na
činnost zkušebních komisí a způsobilost jejich členů.

(3) Podrobnosti o způsobu provádění zkoušek a jejich obsahu,
složení zkušební komise, způsobilost členů zkušební komise, způsob
ustavení zkušební komise a rozsah odborných způsobilostí pro výkon
jednotlivých činností členů posádek lodě stanoví prováděcí
předpis.
------------------------------------------------------------------
3) Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na
moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Protokol 1978
k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři,
1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
7) Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní
služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.

§ 45

Kvalifikační atestace

Kvalifikační atestaci prokazuje žadatel dokladem
o absolvování kurzu podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká
republika vázána,7) u právnické osoby pověřené nebo schválené
Úřadem. Úřad zveřejní seznam pověřených a schválených právnických
osob ve Věstníku dopravy.
------------------------------------------------------------------
7) Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní
služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.

§ 46

Průkazy způsobilosti

(1) Úřad vydá průkaz způsobilosti, kterým se osvědčuje
zdravotní a odborná způsobilost držitele k výkonu funkce,
prokáže-li žadatel zdravotní a odbornou způsobilost. Průkaz
způsobilosti se v tomto případě vydává na dobu neurčitou.

(2) Úřad vydá průkaz způsobilosti, kterým se osvědčuje
kvalifikační atestace držitele průkazu, prokáže-li žadatel úspěšné
absolvování kurzu podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká
republika vázána.7) Průkaz způsobilosti se v tomto případě vydává
na dobu určitou.

(3) Druh průkazu způsobilosti uvedený v odstavci 1 je pro
výkon funkce velitele lodě a důstojníka platný, pokud je opatřen
platnou doložkou, kterou se potvrzuje trvání zdravotní a odborné
způsobilosti, (dále jen "potvrzení průkazu způsobilosti").
Potvrzení průkazu způsobilosti vydává Úřad podle mezinárodní
smlouvy, kterou je Česká republika vázána,7) nejdéle na dobu pěti
let. Po uplynutí této doby lze vydat nové potvrzení průkazu
způsobilosti, pokud žadatel prokáže, že jeho zdravotní a odborná
způsobilost trvá.

(4) Druhy průkazů způsobilosti a podrobnosti o jejich
vydávání, délku požadované praxe na lodi, způsob prokázání praxe
na lodi, vzory průkazů a vzory potvrzení průkazů způsobilosti
stanoví prováděcí předpis.
------------------------------------------------------------------
7) Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní
služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.

§ 47

Uznání průkazů způsobilosti

(1) Úřad uzná průkazy způsobilosti vydané příslušným úřadem
členského státu Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle
mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,7) žadateli,
který prokázal zdravotní způsobilost, a pokud se jedná o výkon
funkce ve velitelské úrovni, který úspěšně vykonal zkoušku ze
znalosti právního řádu České republiky v oblasti námořní plavby,
včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního
práva, a ze znalosti anglického jazyka u Úřadu nebo u právnické
osoby pověřené Úřadem.

(2) Podrobnosti o uznávání průkazů způsobilosti stanoví
prováděcí předpis.
------------------------------------------------------------------
7) Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní
služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.

§ 48

Zdravotní způsobilost

(1) Člen posádky lodě musí prokázat, že je zdravotně
způsobilý. Zdravotní způsobilost se prokazuje osvědčením16)
o zdravotní způsobilosti a musí být ve lhůtách stanovených
prováděcím předpisem podle odstavce 6 pravidelně ověřována.

(2) Zdravotní způsobilost člena posádky lodě zjišťuje
a osvědčení o zdravotní způsobilosti vydává na základě výsledku
lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby
posuzující lékař pověřený Úřadem po dohodě s Ministerstvem
zdravotnictví podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika
vázána.7) Úřad zveřejní seznam pověřených lékařů ve Věstníku
dopravy.

(3) Osvědčení o zdravotní způsobilosti nesmí být v době
podání žádosti o vydání průkazu způsobilosti nebo o uznání průkazu
způsobilosti vydaného úřadem členského státu Mezinárodní námořní
organizace nebo o vydání potvrzení průkazu způsobilosti starší než
tři měsíce.

(4) Zjistí-li posuzující lékař, že zdravotní stav člena
posádky lodě neodpovídá zdravotním požadavkům pro výkon funkce,
kterou zastává, vyznačí tuto skutečnost v osvědčení o zdravotní
způsobilosti.

(5) Zjistí-li posuzující lékař u držitele osvědčení
o zdravotní způsobilosti v době jeho platnosti takovou změnu
zdravotního stavu, která má za následek změnu jeho zdravotní
způsobilosti, je povinen vydat nové osvědčení o zdravotní
způsobilosti a neprodleně je zaslat Úřadu.

(6) Druhy preventivních prohlídek, jejich obsah, včetně
odborných vyšetření, jejich lhůty, kritéria zdravotní
způsobilosti, náležitosti osvědčení o zdravotní způsobilosti, dobu
jeho platnosti a omezení doby platnosti osvědčení o zdravotní
způsobilosti, okruh osob, které mohou dát podnět k provedení
preventivní prohlídky, stanoví prováděcí předpis.
------------------------------------------------------------------
7) Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní
služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.
16) § 21 a 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve
znění pozdějších předpisů.

§ 49

Průkaz způsobilosti velitele námořní jachty

(1) Námořní jachtu smí vést při provozování námořní plavby
pouze osoba, která je starší 18 let a je držitelem průkazu
způsobilosti k vedení námořní jachty.

(2) Úřad vydá průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty,
prokáže-li žadatel zdravotní a odbornou způsobilost k vedení
námořní jachty. Průkaz způsobilosti se vydává na dobu určitou.

(3) Odbornou způsobilost k vedení námořní jachty v oblasti
povolené námořní plavby prokáže žadatel doložením předepsané praxe
a složením zkoušky před komisí složenou ze zkušebních komisařů
jmenovaných Úřadem.

(4) Zdravotní způsobilost velitele námořní jachty zjišťuje
a osvědčení o zdravotní způsobilosti vydává na základě výsledku
lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby
posuzující lékař pověřený Úřadem podle § 48 odst. 2. Osvědčení
o zdravotní způsobilosti nesmí být v době podání žádosti o vydání
průkazu způsobilosti nebo v době před vyplutím námořní jachty na
moře starší než tři měsíce.

(5) Podrobnosti o výcviku, způsobu prokazování praxe,
zkušební komisi a provádění zkoušek, požadavky na znalosti
žadatele, druhy, vzory, platnost, rozsah oprávnění průkazů
způsobilosti a podmínky jejich vydávání, jakož i platnost dříve
vydávaných průkazů způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

§ 50

Zadržení průkazu způsobilosti

(1) Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné
způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena posádky
námořního plavidla v případě, že člen posádky námořního plavidla
při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti,
ohrozil bezpečnost námořní plavby nebo vykazuje nedostatky, které
mohou ohrozit bezpečnost námořní plavby nebo jeho zdraví.

(2) Podle výsledku ověření odborné způsobilosti nebo
přezkoumání zdravotní způsobilosti posouzením zdravotního stavu
může Úřad činnost, k níž je člen posádky námořního plavidla
oprávněn, omezit nebo zakázat.

(3) V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme
nebo vydá rozhodnutí o zrušení uznání průkazu způsobilosti
a odejme potvrzení průkazu způsobilosti.

(4) Podrobnosti o důvodech zadržení nebo odebrání průkazu
způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

§ 51

Kniha nalodění

(1) Každá osoba, která se účastní námořní plavby na lodi,
musí být zapsána do knihy nalodění.

(2) Zápis členů posádky lodě do knihy nalodění osvědčuje
nástup služby na lodi (dále jen "nalodění") a výpis členů posádky
lodě z knihy nalodění osvědčuje skončení služby na lodi (dále jen
"vylodění").

(3) Zápis cestujících do knihy nalodění osvědčuje začátek
jejich pobytu na lodi a výpis cestujících z knihy nalodění
osvědčuje ukončení jejich pobytu na lodi.

(4) Zápisy do knihy nalodění provede velitel lodě
bezprostředně po nalodění. Při nalodění člena posádky lodě nebo
při jeho vylodění učiní velitel lodě o těchto skutečnostech zápis
do námořnické knížky člena posádky lodě.

§ 52

(1) Každá osoba, která se účastní námořní plavby na námořní
jachtě, musí být zapsána do lodního deníku.

(2) Zápis osob do lodního deníku provede velitel námořní
jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu. Velitel námořní
jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu vyhotoví také
seznam osob na námořní jachtě a seznam cestujících, pokud námořní
jachta přepravuje cestující.

§ 53

Člen posádky lodě je povinen prokázat se platnými průkazy
způsobilosti před každým naloděním. Průkazy způsobilosti musí být
platné po celou předpokládanou dobu trvání služby na lodi.

Námořnické knížky

§ 54

(1) Každý člen posádky lodě musí mít osobní doklad
námořníka.17) Osobním dokladem námořníka se rozumí námořnická
knížka. Bez námořnické knížky nemůže být námořník naloděn.

(2) Na žádost občana České republiky, který předloží doklad
o tom, že se stane členem posádky lodě nebo že byl členem posádky
lodě, Úřad rozhodne o vydání námořnické knížky. Na rozhodnutí,
kterým se vydává námořnická knížka, se nevztahuje § 47 správního
řádu,18) vyhoví-li se žádosti v plném rozsahu.

(3) Úřad může vydat námořnickou knížku občanovi České
republiky nejdéle na dobu deseti let.

(4) Člen posádky lodě, který není občanem České republiky,
musí mít námořnickou knížku jiného státu.

(5) Námořnická knížka, která je v držení člena posádky lodě,
je dokladem o jeho totožnosti, kvalifikaci a délce jeho nalodění.
Námořnická knížka, která byla vydána Úřadem a která je
registrována Ministerstvem vnitra České republiky, je cestovním
dokladem České republiky.19)

(6) Údaje zapisované do námořnické knížky a vzor námořnické
knížky stanoví prováděcí předpis.
------------------------------------------------------------------
17) Úmluva o dokladech totožnosti námořníků, 1958, oznámená pod
č. 232/1998 Sb. Mezinárodní úmluva o normách výcviku,
kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978, oznámená
pod č. 53/1995 Sb.
18) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve
znění zákona č. 29/2000 Sb.
19) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).

§ 55

(1) Úřad může na žádost fyzické osoby, která není občanem
České republiky, rozhodnout o vydání námořnické knížky podle § 54
odst. 2 tohoto zákona, pokud žadatel předloží Úřadu povolení
k trvalému pobytu v České republice,10) od jehož vydání uplynula
doba delší než pět let, a pokud žadatel prokáže, že konal službu
na lodi.

(2) Úřad může vydat námořnickou knížku fyzické osobě, která
není občanem České republiky, po splnění podmínek podle odstavce
1 nejdéle na dobu pěti let.
------------------------------------------------------------------
10) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů.

ČÁST ČTVRTÁ
REKREAČNÍ JACHTY

§ 56

Úřad může pověřit ověřováním technické způsobilosti
rekreačních jachet k námořní plavbě, způsobilosti jejich
provozovatelů, včetně evidence a vydávání příslušných dokladů,
právnickou osobu, která má sídlo na území České republiky a která
prokáže, že má pro uvedené činnosti odpovídající technické
vybavení a způsobilý personál.

§ 57

(1) Úřad nebo právnická osoba pověřená Úřadem
a) ověřuje technickou způsobilost rekreačních jachet a vydává
průkaz o způsobilosti rekreační jachty k námořní plavbě,
b) vede evidenci rekreačních jachet,
c) přiděluje rekreačním jachtám evidenční označení,
d) ověřuje způsobilost provozovatelů rekreačních jachet a vydává
průkazy způsobilosti k vedení rekreačních jachet,
e) vykonává dohled nad činností uživatelů rekreačních jachet.

(2) Podmínky technické způsobilosti rekreačních jachet,
přidělování evidenčního označování, vedení evidence rekreačních
jachet a podmínky pro vydávání průkazu způsobilosti k vedení
rekreačních jachet stanoví prováděcí předpis.

§ 58

(1) Provozovatel rekreační jachty může rekreační jachtu
užívat za těchto podmínek:
a) technická způsobilost rekreační jachty byla schválena a byl
vydán průkaz o způsobilosti rekreační jachty k námořní plavbě,
b) rekreační jachta odpovídá požadavkům bezpečnosti a ochrany
životního prostředí,
c) rekreační jachta je evidována u Úřadu nebo Úřadem pověřené
právnické osoby a bylo jí přiděleno evidenční označení,
d) provozovatel rekreační jachty je držitelem průkazu způsobilosti
k vedení rekreační jachty.

(2) V zájmu bezpečnosti námořní plavby nebo v jiném veřejném
zájmu může Úřad námořní plavbu určitého druhu nebo v určité
oblasti povolené námořní plavby omezit nebo zakázat.

ČÁST PÁTÁ
SLUŽBA NA LODI A PRACOVNĚPRÁVNÍ
VZTAHY ČLENŮ LODNÍCH POSÁDEK

§ 59

Služba na lodi

(1) Službu na lodi koná člen posádky lodě nepřetržitě od
okamžiku nalodění do okamžiku vylodění, není-li výkonu služby na
lodi zproštěn.

(2) Délka nepřetržité služby na lodi nesmí přesáhnout dvanáct
měsíců.

(3) Služba na lodi v době, kdy člen posádky lodě nevykonává
práci, se s výjimkou vycházky na pevninu považuje pro účely
náhrady škody za činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních
úkolů.

(4) Vycházkou na pevninu se rozumí doba od okamžiku vstupu
člena lodní posádky na pevnou zem do okamžiku opuštění pevné země.
Za vycházku se nepovažuje opuštění lodě za účelem plnění
služebních povinností nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení.

§ 60

Strážní služba

Strážní služba je plnění povinností ve stanoveném čase,
kterými vybraný člen posádky lodě zajišťuje bezpečný provoz lodě
a ochranu mořského prostředí. Strážní služba se vykonává jako
služba palubní a služba strojní. Palubní strážní služba se
vykonává na můstku lodě, na hlavní palubě lodě a v radiostanici
lodě. Strojní strážní služba se vykonává ve strojovně.

§ 61

Služební povinnosti člena posádky lodě

(1) Člen posádky lodě je po dobu služby na lodi povinen
a) plnit příkazy velitele lodě a služebně nadřízených členů
posádky lodě a zachovávat vůči veliteli lodě a služebně
nadřízeným členům posádky lodě úctu a zdvořilost,
b) ve vztahu k ostatním členům posádky lodě a přepravovaným osobám
dodržovat pravidla slušnosti a občanského soužití,
c) zachovávat námořní zvyklosti a zásady dobré námořní praxe,
dodržovat pravidla bezpečnosti a hygieny práce,
d) poskytnout pomoc při záchraně osob, lodě, nákladu nebo jiného
majetku,
e) podrobit se vyšetření za účelem zjištění, zda není pod vlivem
alkoholu nebo jiných omamných a psychotropních látek, jestliže
toto vyšetření nařídil velitel lodě, a to i v době, kdy člen
lodní posádky nevykonává práci, pokud je to potřebné ke
zjištění, zda nebude pod vlivem těchto látek při nástupu do
práce nebo při strážní službě; obdobně je povinen podrobit se
tomuto vyšetření, došlo-li na lodi k pracovnímu úrazu nebo
je-li podezření, že člen posádky lodě vykonával práci pod
vlivem alkoholu nebo jiných omamných a psychotropních látek.

(2) Během služby na lodi nesmí člen posádky lodě přechovávat
na lodi žádné omamné nebo psychotropní látky, střelné zbraně,
střelivo nebo výbušniny a chráněná zvířata ani nesmí v takové
činnosti pomáhat jinému. Přechovávání vlastních domácích zvířat
členů posádky lodě na lodi schvaluje velitel lodě.

§ 62

Pracovní poměr členů lodní posádky

(1) Službu na lodi může člen posádky vykonávat pouze na
základě pracovní smlouvy uzavřené s provozovatelem lodě.
V pracovní smlouvě musí být dohodnut den, hodina a místo každého
nalodění člena posádky lodě, druh vykonávané práce a údaje o lodi.

(2) Členem posádky lodě může být pouze osoba, která v den
nalodění dosáhla nejméně věku 18 let.

(3) V pracovní smlouvě nelze sjednat zkušební dobu.

(4) Člen posádky lodě nemůže vykonávat vedlejší činnost.

(5) Člen posádky lodě může být převeden na jinou práci také
v případě, rozhodl-li velitel lodě, že je ohrožena bezpečnost
osob, lodě nebo nákladu.

§ 63

Pracovní doba a doba odpočinku členů posádky lodě

(1) Stanovenou pracovní dobou se rozumí 40 hodin týdně, pokud
není vnitřním předpisem provozovatele lodě počet hodin pracovní
doby zkrácen, a to při zachování výše mzdy vztahující se na rozsah
40 hodin týdně.

(2) Se členem posádky lodě nelze dohodnout pracovní dobu
kratší, než je stanovená pracovní doba podle odstavce 1.

(3) Nedovoluje-li povaha práce nebo podmínky služby na lodi,
aby byla pracovní doba rozvržena rovnoměrně na jednotlivé týdny,
může velitel lodě rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně tak, aby
průměrná týdenní pracovní doba v určitém období, zpravidla
čtyřtýdenním, nepřesahovala hranici stanovenou pro týdenní
pracovní dobu.

(4) Nepřetržitá délka jedné směny nesmí přesáhnout, včetně
práce přesčas, 12 hodin. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
nesmí být kratší než 8 hodin. Toto ustanovení se nepoužije,
rozhodl-li velitel lodě, že je ohrožena bezpečnost osob, lodě nebo
nákladu. Celková doba odpočinku členů posádky lodě, kteří
vykonávají strážní službu, nesmí být kratší než 10 hodin během
každých 24 hodin a nesmí být dělena na více než dvě části, z nichž
jedna je alespoň 6 hodin.

(5) Velitel lodě je oprávněn nařídit pracovní pohotovost
v případě naléhavé provozní potřeby, nebo rozhodl-li, že je
ohrožena bezpečnost osob, lodě nebo nákladu.

(6) Nebrání-li tomu vážné provozní důvody, velitel lodě
poskytne členu posádky lodě přiměřeně delší odpočinek a na žádost
člena posádky lodě mu poskytne náhradní volno za práci přesčas
a ve svátek.

§ 64

Odstupné

Skončí-li pracovní poměr sjednaný na dobu určité plavby
v souvislosti se ztroskotáním, ztrátou lodě nebo pro její
nezpůsobilost k plavbě, náleží členům posádky lodě vedle
odstupného podle zákoníku práce další odstupné ve výši dvojnásobku
průměrného měsíčního výdělku.

§ 65

Repatriace členů posádky lodě

(1) Člen posádky lodě má právo být po vylodění dopraven do
místa sídla provozovatele nebo do místa, které bylo v pracovní
smlouvě dohodnuto, (dále jen "repatriace") v těchto případech:
a) v souvislosti se zánikem práva lodě plout pod státní vlajkou
České republiky,
b) v případě ztroskotání lodě,
c) po skončení pracovního poměru,
d) jestliže pro výkon práce na lodi pozbyl zdravotní způsobilost,
e) jestliže provozovatel lodě není schopen dostát svým finančním
závazkům vůči členům posádky lodě.

(2) Velitel lodě může nařídit repatriaci člena posádky lodě
v případě závažného porušení pracovní kázně nebo služebních
povinností, nebo je-li člen posádky lodě podezřelý ze spáchání
trestného činu.

(3) Náklady na repatriaci hradí provozovatel lodě s výjimkou
repatriace podle odstavce 2, kdy hradí náklady na repatriaci člen
posádky lodě, prokáže-li se odůvodněnost nařízení jeho repatriace.

(4) Člen posádky lodě se může dohodnout s provozovatelem lodě
na prodloužení pracovního poměru.

(5) Pro účely poskytování cestovních náhrad a zdravotní péče
se za dobu repatriace považuje doba od vylodění do příjezdu do
místa dohodnutého v pracovní smlouvě nebo jinak dohodnutého mimo
doby, po kterou člen lodní posádky repatriaci bez vážného důvodu
přerušil.

§ 66

Sociální podmínky a náhrady poskytované členům posádky
lodě po dobu služby na lodi

(1) Provozovatel lodě je povinen poskytovat členům posádky
lodě po dobu služby na lodi bezplatně ubytování, stravování,
pitnou a užitkovou vodu, ochranné pracovní pomůcky, předměty
základní osobní hygieny, úhradu bezprostřední a neodkladné
zdravotní péče, nemůže-li být poskytnuta lodním lékařem nebo
zdravotníkem podle § 67, a další sociální zařízení v souladu
s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.20)

(2) Loď musí být vybavena vhodnými ubytovacími a stravovacími
prostory, prostory a zařízením pro skladování a chlazení potravin
a pro přípravu jídel a nápojů, prostory s vybavením pro odpočinek
a volný čas, hygienickým a sanitárním zařízením, popřípadě
zvláštními prostory pro nemocné. Tyto prostory musí být dostatečně
větrány, vytápěny, osvětleny a musí v nich být udržována čistota.
Sociální zařízení a poskytované služby na lodi musí být přístupné
všem členům posádky lodě, mimo těch, které jsou určeny výhradně
cestujícím.

(3) Loď musí být zásobena pitnou vodou a potravinami
v množství odpovídajícím počtu členů posádky lodě, délce a povaze
námořní plavby.

(4) Počet osob společně ubytovaných musí být přiměřený určení
lodě a musí umožňovat dostatečný odpočinek.

(5) Velitel lodě nebo jím pověřený důstojník je povinen
pravidelně vykonávat kontrolu čistoty prostor uvedených
v předchozích ustanoveních. O průběhu a výsledku kontroly
a o přijatých opatřeních musí být učiněn zápis.

(6) Provozovatel lodě a velitel lodě jsou povinni zabezpečit
členům posádky lodě bezplatně běžné poštovní služby, umožnit jim
a jejich rodinným příslušníkům za úhradu vzniklých nákladů
v odůvodněných případech využívání komunikačních prostředků,
a nebrání-li tomu vážné provozní důvody, umožnit členům posádky
lodě setkání s jejich rodinnými příslušníky v přístavech,
popřípadě návštěvu rodinných příslušníků na palubě lodě.
------------------------------------------------------------------
20) Úmluva o sociální péči o námořníky na moři a v přístavech,
oznámená pod č. 432/1991 Sb.

§ 67

Zdravotní péče o členy posádky lodě

(1) Provozovatel lodě je povinen zajistit
a) aby loď odpovídala podmínkám zdravotní péče a hygienickým
požadavkům v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká
republika vázána,21)
b) vybavení lodě zdravotnickým materiálem, výstrojí, léky
a prostředky zdravotnické techniky v lodní lékárničce, které
stanoví prováděcí předpis, a jejich pravidelné doplňování,
c) členům posádky lodě návštěvu lékaře v přístavech, které loď
najíždí, za účelem nutného ošetření.

(2) Není-li na lodi lékař, je provozovatel lodě dále povinen
zajistit, aby jeden člen posádky lodě byl držitelem průkazu
způsobilosti zdravotníka k poskytování rozšířené první pomoci nad
rámec obecné povinnosti občanů22) (dále jen "průkaz způsobilosti
zdravotníka") a tuto rozšířenou první pomoc na lodi po dobu plavby
poskytoval. Pro účely poskytování nezbytné rozšířené první pomoci
je provozovatel lodě povinen umožnit držiteli průkazu způsobilosti
zdravotníka po dobu plavby porady s lékařem prostřednictvím rádia
nebo družice v kteroukoliv hodinu. Držitel průkazu způsobilosti
zdravotníka je oprávněn vydat léky a prostředky zdravotnické
techniky z lodní lékárničky, které stanoví prováděcí předpis,
pouze na základě rozhodnutí konzultujícího lékaře.

(3) Lodní lékař nebo držitel průkazu způsobilosti zdravotníka
je povinen vést evidenci ošetřených osob po dobu plavby. Lékař
sepisuje a vydává zdravotní zprávu o zdravotním stavu ošetřované
osoby. Držitel průkazu způsobilosti zdravotníka vyhotovuje záznam
o zdravotním stavu ošetřené osoby.

(4) Prováděcí předpis stanoví způsob udržování léků
a prostředků zdravotnické techniky v lodní lékárničce, hospodaření
s léky a prostředky zdravotnické techniky a systém jejich
kontroly, obsah kurzu rozšířené první pomoci, obsah evidence
ošetřených osob po dobu plavby.
------------------------------------------------------------------
21) Úmluva o ochraně zdraví a lékařské péči pro námořníky,
oznámená pod č. 445/1991 Sb.
22) § 9 odst. 4 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.

§ 68

Použití zákoníku práce

Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní
vztahy členů posádek námořních lodí zákoníkem práce.

ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ HAVÁRIE A ZÁCHRANA MAJETKU

§ 69

Společná havárie

(1) Jsou-li loď a náklad ve společném námořním nebezpečí,
může velitel lodě při přednostním zajištění bezpečnosti
přepravovaných osob rozhodnout o účelném a úmyslném způsobení
škody menší, aby se zabránilo vzniku škody větší. Společnou
havárií se rozumějí škody, které vzniknou úmyslným a účelným
způsobením škody pro záchranu majetkových hodnot ze společného
námořního nebezpečí.

(2) Společná havárie se rozvrhuje mezi loď, přepravné
a náklad poměrně podle jejich hodnoty na vrub provozovatele lodě
a vlastníka nákladu, kteří jsou povinni nést poměrnou část škody
ze společné havárie.

(3) Pokud ustanovení tohoto zákona o společné havárii
nestanoví jinak, vztahují se na společnou havárii podle povahy
věci předpisy práva občanského nebo předpisy práva obchodního
o náhradě škody. Nelze-li ji řešit ani podle těchto ustanovení,
posoudí se podle obchodních zvyklostí.

(4) Všechny škody, které utrpí loď nebo náklad a které nejsou
společnou havárií, jsou havárií zvláštní a vztahují se na ně podle
povahy věci předpisy práva občanského nebo předpisy práva
obchodního o náhradě škody.

§ 70

(1) K zajištění nároků ze společné havárie má provozovatel
lodě zástavní právo k nákladu, který je lodí přepravován.

(2) Velitel lodě nesmí vydat náklad, na kterém vázne poměrná
část škody ze společné havárie, dokud není poměrná část škody
zaplacena nebo dokud není provozovateli poskytnuta odpovídající
jistota složením přiměřené finanční částky, nedohodnou-li se
strany jinak.

(3) Provozovatel lodě je povinen na žádost ostatních osob, na
jejichž vrub se rozvrhuje společná havárie, poskytnout jistotu za
poměrnou část škody ze společné havárie, která připadá na loď,
a to před odplutím lodě z přístavu, v němž skončila plavba, při
níž došlo ke společné havárii.

§ 71

Řízení o společné havárii

(1) Jedná-li se o společnou havárii, provozovatel lodě
a) vyhlásí společnou havárii a seznámí s ní vlastníka nákladu
a další zúčastněné osoby,
b) učiní nutná opatření k vypracování rozvrhu společné havárie
(dále jen "dispaš"),
c) pověří dispašéra vyhotovením dispaše.

(2) Stanovení náhrad a rozvrh poměrných částí škody ze
společné havárie se provede v rejstříkovém přístavu lodě nebo
v přístavu, v němž skončila plavba po společné havárii, pokud není
účastníky dohodnuto jinak.

(3) Dispašér vyhotoví dispaš písemně, podepíše ji a opatří
svým razítkem. Oznámení o provedeném vyhotovení dispaše uveřejní
dispašér v Obchodním věstníku.23)

(4) Nepodá-li žádný z účastníků společné havárie do tří
měsíců ode dne uveřejnění oznámení žalobu na zrušení dispaše proti
jinému účastníku společné havárie, nabývá dispaš uplynutím této
lhůty účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně
vykonatelná.

(5) Zruší-li soud dispaš, je dispašér povinen vyhotovit novou
dispaš, při vyhotovení nové dispaše je dispašér vázán právním
názorem soudu.

(6) Zamítne-li soud žalobu na zrušení dispaše, stává se
dispaš vykonatelná dnem, kdy rozsudek nabyl právní moci.

(7) Ustanovení o společné havárii s výjimkou řízení
o společné havárii se nepoužijí, pokud se účastníci společné
havárie dohodli o použití mezinárodních zvyklostí týkajících se
společné havárie.
------------------------------------------------------------------
23) Nařízení vlády č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku.

§ 72

(1) Dispašéra jmenuje a odvolává Hospodářská komora České
republiky.24) Podmínkou jmenování dispašéra je složení zkoušky ze
znalostí právních předpisů týkajících se společné havárie a ze
znalostí příslušných mezinárodních zvyklostí.

(2) Osoba, která složila zkoušku, obdrží vysvědčení. Dispašér
užívá razítka s nápisem "Dispašér Hospodářské komory České
republiky".
------------------------------------------------------------------
24) Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky
a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 73

Záchrana majetku

(1) Podmínky provádění záchrany lodě a dalších hodnot na lodi
a způsob vypořádání mezi zachráncem a zachraňovaným se řídí
mezinárodními zvyklostmi.

(2) Za provedenou záchranu lodě a dalších hodnot na lodi se
poskytuje zachránci odměna přiměřená stupni ohrožení
zachraňovaných hodnot, ohrožení zachránce, jeho úsilí a úspěšnosti
záchrany.

(3) Odměnu poskytuje provozovatel lodě, jíž byla poskytnuta
pomoc. Provozovatel této lodě má nárok na poskytnutí podílu
náhrady od vlastníků dalších hodnot na lodi, kteří měli užitek
z úspěšné záchrany.

§ 74

Námořní zástavní právo

Na zajištění odměny za záchranu lodě a dalších hodnot na lodi
a vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti se záchranou lodě
a dalších hodnot na lodi nebo s poskytnutím pomoci lodi, letadlu
nebo jinému majetku při námořní plavbě má ten, kdo zachránil loď
a další hodnoty na lodi nebo poskytl pomoc lodi, letadlu nebo
jinému majetku, zákonné námořní zástavní právo k lodi, letadlu
nebo jinému majetku, který byl zachráněn nebo kterému byla pomoc
poskytnuta. Toto zákonné námořní zástavní právo má přednost před
jinými zástavními právy.

ČÁST SEDMÁ
STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR V OBLASTI NÁMOŘNÍ PLAVBY

§ 75

Úřad je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům námořních
plavidel a ostatním osobám zúčastněným na námořní plavbě
k zajištění bezpečnosti námořní plavby.

§ 76

Státní dozor

(1) Státní dozor v námořní plavbě vykonává v rozsahu své
působnosti Úřad, který pověří k jeho výkonu své zaměstnance (dále
jen "pověřená osoba"). Doklad o pověření obsahuje jméno a příjmení
pověřené osoby, její rodné číslo a fotografii, věcný a územní
rozsah oprávnění a dobu platnosti.

(2) Pověřená osoba dozírá, zda osoba, které ukládá tento
zákon povinnosti, (dále jen "povinná osoba") tyto povinnosti řádně
plní a zda dodržuje podmínky stanovené v rozhodnutích vydaných
Úřadem. Povinná osoba musí pověřené osobě umožnit výkon jejího
oprávnění. Povinná osoba poté, co se pověřená osoba Úřadu prokáže
dokladem o pověření vydaným Úřadem, umožní přístup pověřené osobě
do všech objektů a ke všem dokladům, dále jí v této souvislosti
umožní bezplatný pobyt na námořním plavidle, včetně pobytu za
plavby, použití telefonního a rádiového zařízení námořního
plavidla a dalších potřebných věcí.

(3) Zjistí-li pověřená osoba při výkonu státního dozoru
porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona, podle povahy
zjištěných nedostatků stanoví způsob a lhůtu k odstranění
nedostatků a jejich příčin. O výsledku provedeného šetření je
pověřená osoba povinna neprodleně vyhotovit písemný záznam, jeho
opis předat povinné osobě a Úřadu. Povinná osoba ve stanovené
lhůtě zajistí odstranění nedostatků zjištěných při výkonu státního
dozoru. Přijatá opatření k odstranění nedostatků sdělí povinná
osoba Úřadu. Ostatní práva a povinnosti pověřených osob při výkonu
státního dozoru jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.25)

(4) Je-li bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob na
námořním plavidle, bezpečnost námořní plavby nebo bezpečná
přeprava nákladu, je pověřená osoba oprávněna nařídit zastavení
činnosti a zadržet doklady vztahující se k této činnosti.
Neprodleně o tom vyrozumí Úřad. O podmínkách navrácení těchto
dokladů rozhodne Úřad. Na vydávání tohoto opatření se nevztahují
obecné právní předpisy o správním řízení. Úřad zahájí do deseti
dnů od doručení vyrozumění správní řízení ve věci odejmutí
příslušných dokladů nebo zákazu činnosti.
------------------------------------------------------------------
25) § 2 písm. d) a § 8 až 20 zákona č. 552/1991 Sb., o státní
kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

§ 77

Zajištění bezpečnosti námořní plavby

Provozovatel námořního plavidla a ostatní fyzické a právnické
osoby zúčastněné na provozování námořní plavby podle tohoto zákona
jsou povinni dodržovat rozhodnutí Úřadu vydané k zajištění
bezpečnosti námořní plavby a rezoluce a doporučení Mezinárodní
námořní organizace o provozu lodí na moři, o vybavení a technické
způsobilosti lodí a ochraně mořského prostředí, vydané podle
mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,3) ve znění
přijatém Českou republikou zastoupenou Úřadem. Rezoluce
a doporučení jsou k dispozici na Úřadu a rezoluce a doporučení,
které Česká republika přijala, jsou uváděny ve znění uveřejněném
ve Věstníku dopravy.
------------------------------------------------------------------
3) Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na
moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Protokol 1978
k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři,
1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.

§ 78

Pokuty

(1) Úřad uloží pokutu až do výše 2 000 000 Kč právnické nebo
fyzické osobě, která porušila povinnost tím, že
a) provozovala námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky
bez platného rejstříkového listu nebo za jiným účelem, než je
uvedeno v rejstříkovém listu,
b) nezajistila udržování námořního plavidla ve stavu způsobilém
k námořní plavbě,
c) nezajistila pravidelné technické prohlídky námořního plavidla
podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,
d) nezajistila bezpečné obsazení námořního plavidla posádkou.

(2) Úřad uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč právnické nebo
fyzické osobě, která porušila povinnost tím, že
a) při námořní plavbě neměla na námořním plavidle zákonem
požadované povinné listinné doklady nebo doklad o zaplacení
ročního poplatku za právo plout pod státní vlajkou České
republiky,
b) nezajistila, aby velitel lodě byl občan České republiky,
nebyla-li povolena výjimka,
c) nezajistila, aby výkon služby prováděly pouze osoby zdravotně
a odborně způsobilé s platnými průkazy způsobilosti,
d) nezajistila neprodleně hlášení účasti námořního plavidla na
námořní nehodě nebo událostí ovlivňujících způsobilost
námořního plavidla k námořní plavbě, případně jinak
ovlivňujících technický stav námořního plavidla Úřadu, včetně
zajištění důkazů a výpovědí svědků,
e) neměla sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě
a zaplaceno pojistné,
f) bez zbytečného odkladu nevrátila Úřadu rejstříkový list,
byl-li proveden zápis výmazu námořního plavidla z námořního
rejstříku nebo byla-li jeho registrace pozastavena.

(3) Úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč právnické nebo
fyzické osobě, která porušila povinnost tím, že
a) povinné listinné doklady neuschovávala po dobu tří let ode dne
posledního zápisu do nich,
b) nezajistila předání vybraných listinných dokladů do archivu
Úřadu,
c) nepodala Úřadu neprodleně hlášení případů narození, úmrtí
a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,
d) bezodkladně neoznámila Úřadu změny skutečností, které se
zapisují do námořního rejstříku,
e) nezajistila označení námořního plavidla,
f) ztěžovala výkon státního dozoru v námořní plavbě nebo výkonu
tohoto dozoru bránila nebo neprovedla opatření uložené osobou
pověřenou k výkonu státního dozoru v námořní plavbě.

(4) Úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč veliteli
námořního plavidla, který
a) narušil svým jednáním způsobilost námořního plavidla k plavbě,
b) nezajistil, aby zařízení umístěná na námořním plavidle
vyhovovala právním předpisům o bezpečnosti a ochraně zdraví,
c) nezajistil řádnou péči o osoby a svěřený náklad,
d) nezajistil, aby na námořním plavidle byly předepsané listiny
a doklady,
e) dopustil, aby osoba, která provádí výkon strážní služby, byla
pod vlivem alkoholu nebo omamných prostředků,
f) zavinil znečištění životního prostředí námořním plavidlem, nebo
g) nezajistil, aby osoba, která provádí výkon strážní služby, měla
odpovídající kvalifikaci.

(5) Úřad uloží pokutu až do výše 200 000 Kč fyzické osobě,
která nesplnila příkazy velitele námořního plavidla vydané v rámci
velitelské pravomoci.

(6) Horní hranice pokut, které může Úřad uložit v souvislosti
s provozem námořní jachty, je 50 % z částek stanovených
v odstavcích 1 až 3.

§ 79

(1) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se Úřad
o protiprávním jednání dozvěděl, nejpozději však do pěti let od
doby, kdy k němu došlo.

(2) Vybírání a vymáhání pokut se provádí podle zvláštního
právního předpisu.26) Pokutu vybírá a vymáhá Úřad.

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti a době
trvání protiprávního jednání a k rozsahu jeho následků.

(4) Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona jsou příjmem
státního rozpočtu.
------------------------------------------------------------------
26) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.

ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 80

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje
podle obecných právních předpisů o správním řízení, pokud tento
zákon nestanoví jinak.

§ 81

Pro plovoucí stroj nebo plovoucí zařízení určené pro průzkum
a využívání přírodního bohatství v moři, na a pod mořským dnem
platí přiměřeně ustanovení části druhé tohoto zákona.

§ 82

(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud
mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo obecně
uznávaná pravidla mezinárodního práva nestanoví jinak.

(2) Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika
vázána,27) nestanoví jinak, použije se ve věcech námořní přepravy
ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o přepravě.
------------------------------------------------------------------
27) Například Úmluva Organizace spojených národů o námořní
přepravě zboží, 1978, oznámená pod č. 193/1996 Sb.

§ 83

Přechodná ustanovení

(1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní
vztahy a práva vzniklá podle právních předpisů platných do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Pokuty podle tohoto zákona lze uložit pouze za
protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona.

(3) Vlastníci námořních plavidel, která plují pod státní
vlajkou České republiky, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti
tohoto zákona požádat Úřad o zápis námořního plavidla do námořního
rejstříku. Do doby rozhodnutí Úřadu se provozovatelé námořních
plavidel plujících pod státní vlajkou České republiky považují za
osoby oprávněné plout pod státní vlajkou České republiky.

§ 84

Podpora státu

(1) Ministerstvo dopravy a spojů může poskytnout na žádost
vlastníku lodě státní podporu k provozování námořní plavby.

(2) Občanu České republiky, který studuje námořnické povolání
v zahraničí v zařízení uznaném Ministerstvem dopravy a spojů, může
Ministerstvo dopravy a spojů na jeho žádost poskytnout pro tento
účel finanční příspěvek.

(3) Podmínky a výši poskytování státní podpory k provozování
námořní plavby a podmínky poskytování finančního příspěvku ke
studiu námořnického povolání v zahraničí stanoví prováděcí
předpis.

§ 85

(1) Ministerstvo dopravy a spojů vydá vyhlášku k provedení
§ 8 odst. 3, § 11 odst. 5, § 13 odst. 3, § 20 odst. 7, § 21
odst. 2, § 27 odst. 2, § 32 odst. 4, § 33 odst. 1 písm. c) a m),
§ 35 odst. 2, § 44 odst. 3, § 46 odst. 4, § 47 odst. 2, § 48
odst. 6, § 49 odst. 5, § 50 odst. 4, § 54 odst. 6, § 57 odst. 2,
§ 67 odst. 2 a 4 a § 84 odst. 3.

(2) Vláda vydá nařízení k provedení § 4 odst. 4.

§ 86

Zrušují se

1. zákon č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona
č. 42/1980 Sb.,

2. nařízení ministra dopravy č. 75/1953 Sb., kterým se provádějí
některá ustanovení zákona o námořní plavbě,

3. nařízení ministra dopravy č. 39/1955 Sb., o omezení
odpovědnosti provozovatele námořní lodě, ve znění zákona
č. 513/1991 Sb.,

4. vyhláška Ministerstva dopravy č. 86/1955 Ú. l., o společné
havárii v námořní dopravě,

5. vyhláška Ministerstva dopravy č. 160/1956 Ú. l., o podmínkách
přepravy nákladů po moři, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.,

6. vyhláška Ministerstva dopravy č. 65/1967 Sb., o plaveckých
a námořnických knížkách,

7. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 89/1985 Sb.,
o úpravě některých práv a povinností vyplývajících
z pracovněprávních vztahů posádek československých námořních
lodí,

8. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 7210/75-25
o poplachové činnosti na československých námořních lodích,
registrovaný v částce 11/1975 Sb.,

9. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 328/1990 Sb.,
o odborné způsobilosti a oprávnění k výkonu funkce členů
lodních posádek československých námořních lodí, registrovaný
v částce 52/1990 Sb.,

10. výnos Federálního ministerstva dopravy a spojů č. 19
404/1988-0320 o odměňování posádek československých námořních
lodí, registrovaný v částce 14/1989 Sb.,

11. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 562/1990 Sb., kterým
se mění výnos o odměňování posádek československých námořních
lodí, registrovaný v částce 90/1990 Sb.,

12. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 343/1990 Sb.,
o tonážní značce na československých námořních lodích,
registrovaný v částce 54/1990 Sb.,

13. směrnice č. 49/1967 Věstníku MZ ČSR o posuzování zdravotní
způsobilosti k práci, ve znění směrnice č. 17/1970 Věstníku MZ
ČSR a vyhlášky č. 31/1993 Sb., v § 14 odst. 2 a příloze č. 3,
týkající se členů posádek námořní lodě.

§ 87

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.

Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>