Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Lodě


DPA: Zkáza parníku Gustloff - opomíjená katastrofa
 
      29. ledna - Margarethe Lenseová se cítila jako dítě štěstěny, když se dostala na palubu. Dlouhé dny putovala tato 35letá žena, v devátém měsíci těhotenství, v lednu 1945 promrzlým Pomořanskem.

 
Teď měla konečně začít poslední a nejlehčí etapa jejího útěku na západ, píše agentura DPA. S velkou námahou získala místo na uprchlickém parníku, který ji měl přepravit přes Baltské moře dál na západ. Byla to však plavba, která vedla do katastrofy - před 60 lety byl parník Wilhelm Gustloff potopen. Byla to největší lodní katastrofa všech dob. I když byl o osudu potopené lodi natočen film již v roce 1959, zůstala katastrofa v hlavách Němců jen neštěstím druhé třídy. Příliš těžké bylo závaží viny za genocidu a rozpoutání světové války ve svědomí národa a téma vyhnání bylo navíc velmi háklivé. Teprve před třemi lety spisovatel Günter Grass, který pochází z Gdaňsku, nastolil toto téma znovu svým románem Račím postupem. Až potom následovaly početné dokumenty. Kdo chtěl, dozvěděl se o 30. lednu 1945, kdy Wilhelm Gustloff v poledne zvedl v Gdaňském zálivu své kotvy. Někdejší nacistická loď snů, která měla původně dopravovat režimu oddané pracovníky na dovolenou, byla přeplněna více než deseti tisíci uprchlíků. Byly to především ženy a děti, ale na palubě byli také zranění a vojáci jedné divize válečného námořnictva. Komu se podařilo na palubu dostat, ten už se cítil v bezpečí. Jenže Gustloffa pronásledovala sovětská ponorka S-13.

Její velitel Alexander Marinesko potřeboval vykázat úspěchy. Jen pro velký nedostatek důstojníků nebyl navzdory řadě disciplinárních přestupků degradován. Potopení lodi o výtlaku 25.000 tun mu mělo přinést vytoužené pocty. Kolem deváté hodiny večerní otřásla lodí exploze. Následovaly dva další zásahy torpéd. Parník se potopil za necelou hodinu. Z přeplněné lodi se zachránilo jen minimum pasažérů. Komu se podařilo dostat z podpalubí, ten zemřel v ledových vodách moře. Mnoha dětem se staly osudnými i záchranné vesty, které pro ně byly příliš velké, jejich tělíčka převrátily a hlavy jim tlačily pod vodu. Předpokládá se, že tehdy zahynulo více než 9000 lidí. Přesné číslo nebude již nikdy zjištěno.

Totéž platí i pro lodi Steuben a Goya, které přepravovaly rovněž tisíce uprchlíků a byly také potopeny. Loď Goya potopila rovněž Marineskova ponorka S-13. Uznání se však velitel nedočkal, po roce 1945 se Moskva zahalila do mlčení. Až do roku 1990. Tehdy - 27 let poté, co zemřel ve vězeňském táboře, kam byl odsouzen za krádež - byl Marineskovi udělen titul Hrdina Sovětského svazu a byl mu postaven pomník. Margarethe Lenseové bylo tehdy už přes osmdesát. Námořníci ji v roce 1945 vytáhli z vody do jednoho z mála záchranných člunů. Jiná loď ji odvezla do Dánska, kde byla dva roky internována. Tam se narodil i její syn Eberhard a spolu se v roce 1947 přestěhovali do Pinnowa u Schwerinu. Tady v Meklenbursku se kruh uzavřel.

Ve Schwerinu se 30. ledna 1895 narodil Wilhelm Gustloff. Inteligentní, ale churavý mladík se v roce 1917 přestěhoval do Švýcarska a později se tam, s malým úspěchem, pokoušel založit švýcarskou odbočku nacistické strany NSDAP. V Davosu pak byl 4. února 1936 zastřelen; podle titulků v nacistickém tisku "zákeřně odpraven židovským vrahem". Vůdce měl svého mučedníka. V den 38. narozenin Gustloffa uchvátili nacisté v Berlíně moc. A v den jeho nedožitých padesátin se potopila po něm pojmenovaná loď. Zahynuly při tom tisíce lidí, což ale byla jen epizoda v šestiletém vraždění. Margarethe Lenseová byla ale skutečně dítětem štěstěny. "Až do své smrti často vyprávěla o nejdůležitější noci svého života," říká její syn. Navzdory hrůznému zážitku se jí však nikdy hlas nezachvěl. "Její hlas byl vždycky pevný a hrdý. Byla hrdá na své zachránce, kteří ji vytáhli z ledové vody. A byla hrdá sama na sebe, že to všechno přežila."

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>