Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Lodě


Pokračování o plavidlech tuzemské plavby
 
      Tlačné remorkéry měly téměř čtvercový půdorys. Nástavba byla členěna tak, že středová část byla pevně spojena s lodním tělesem, krajní jádra byla snímatelná z důvodu přístupu k motorům v případě větších oprav nebo výměny.

 
Pohon byl proveden dvěma čtyřlistými šrouby umístěnými v pevných Kortovo dýzách. Kormidlo systému Fletner mělo přenos síly z pevné kormidelny pomocí mechanického vedení. Vstup do strojoven byl poklopy v každém katamaránu. Pramice měly nosnost 600t, byly elektrifikovány 110V =(kotevní manévr).

Remorkéry označené TL - 1 až TL ? 4 byla plavidla s menším výkonem, postavená na loděnici v Tczewie v Polsku, spřahovala se s pramicemi, které byly jednokoncové, měly nosnost 400t. Dva z těchto remorkérů byly později modernizovány osazením motorů československé výroby (61160/900), místo původních dvoutaktů diezlů.

Dalšími plavidly, která si vyžádala náročná situace v přepravě sypkých substrátů, byla plavidla řady TR ? 500 ( relace uhlí Chvaletická elektrárna), výkon 500 koňských sil v počtu 64 kusů.
Tatáž plavidla mírně modifikovaná, řady TR ? 400 ( relace tuzemské plavby), výkon 400kW, lodě jsou označeny TR ? 401 až TR ? 443. Lodě označené TR ? 401 až TR ? 404 byly stavěny na loděnici v Holandsku, ostatní na loděnici v Mělníce, a to v celkovém počtu 42 kusů.
Tlačné remorkéry s označením TR ? 500 až TR ? 564 byly provozovány na chvaletické uhelné relaci. Jednalo se o zásobování uhlím Chvaletické elektrárny.

Tyto tlačné remorkéry přepravovaly uhlí v tlačných pramicích o kapacitě 900t, označení TČ ? 1 v celkovém počtu asi 80 kusů.Na relaci tuzemské plavby byly provozovány remorkéry označené TR ? 401 až TR ? 443, k nim byly disponovány tlačné pramice označené TČ ? 9, v počtu asi 42 kusů.

Remorkéry byly vybaveny na tehdejší dobu moderně koncipovanými vznětovými motory s typovým označením 6L150, výrobek továrny v Hořovicích. Motor byl čtyřventilový šestiválec se středotlakým přeplňováním pomocí turbodmychadla. Z motoru byla poháněna vratná redukční skříň VSR ? 6 na pohon lodního šroubu. Dále byl odvozen pohon dynama a hydraulického čerpadla. Takto byly osazeny oba motory. Vysokotlaký hydraulický systém byl použit pro ovládání kormidel a zdvih kormidelny ( spouštěla se kvůli průjezdné výšce). Nevýhodou bylo, že levé kormidelní zařízení se muselo vypínat při manipulaci s kormidelnou.
Palubní elektrická síť 24V ? napájená třemi sadami baterií o kapacitě 540Ah. Tyto baterie byly dobíjeny za jízdy z dynam, na úvazu z usměrňovačů napájených sítí ze břehu. Ovládání plavidla se provádělo z kormidelny, která se dala spouštět pod úroveň nejvyššího pevného bodu či zdvihnout až 3metry nad nástavbu (viditelnost). Výměna motorů nebo větší opravy se prováděly snímacími částmi nástavby.

v pozadí tlačný remorkér polské výroby TL - 2 Tato plavidla pracovala v plném nasazení do začátku 90. let. Rozhodnutím ministerstva došlo ke změně způsobu zásobování a tím i k útlumu lodní dopravy. K útlumu došlo nejen na Chvaletické trati, ale i na tuzemské. Tuzemská plavidla byla odstavena v Holešovickém přístavu, v Libeňském rameni, v Podbabském kanále a v přístavu Smíchov. Firma, která je provozovala, byla restrukturisována a letos vyhlásila konkurs.
Malé množství těchto plavidel bylo pronajato, zlomek odprodán. Tak skončil jeden z nejlacinějších způsobů dopravy v naší republice. Tím končí seriál o říční plavbě.

Jiří Zais

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>