Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Plavby


Přežití na moři - část třetí
 
      Pokud se snažíte dosáhnout břehu plaváním ponechte si každopádně jednu vrstvu oblečení a obuv. Plavte prsa nebo ouško, tak si zachováte nejlepší přehled o tom kterým místům je radno se vyhnout a šetříte si potřebnou energii.

 
Ocitnete-li se oblasti hustého porostu mořských řas snažte se dostat do jejich zákrytu kde bývá voda klidnější. Při cestě polem hustého vodního rostlinstva neplavete a ani se o to nesnažte, posouvejte se přitahováním za jednotlivé rostliny. Plaváním riskujete zamotání končetin do plovoucích stvolů. Při plavání k pobřeží využívejte hřebenů menších vln a snažte se plavat na nich. Při výrazně vysokých vlnách plavte naopak v údolích mezi jednotlivými vlnami. Ponořte se když prochází hřeben velké vlny a plavte opět až s dalším údolím. Když vás zachytí spodní tah velké vlny nechte vlnu přejít a buď se odrazte ode dna nebo na hloubce plavte k hladině. Když plavete nebo přistáváte u skalnatého pobřeží vyberte si místo kde vlny a voda vyjíždějí vysoko a daleko nahoru do skal, zde se dá předpokládat volnější průchod do útesů bez překážek do kterých by jste mohli narazit. Vysoká vlna vás sem vynese a při zpáteční cestě máte šanci se zachytit na skále. Vyhnete se místům kde se vlny prudce tříští s vysoko stoupající bílou pěnou. K přiblížení ke břehu využívejte postup za velkou vlnou. Čelem k pobřeží a nohama napřed. Nohy tak utlumí první nárazy a případné kontakty se skalami pod vodou, tím ochráníte tělo před zraněním. Když se nedostanete na břeh s vybranou vlnou vyrovnávejte pouze tempy rukou polohu vsedě a vyčkejte další velké vlny která vás vysadí na břeh.

Pokud nejste v dosahu pevniny musíte spoléhat pouze na setkání s plavidlem. Bohužel v mlze a v noci je pro vás další plavidlo spíše rizikem než jen spásou. Proto je potřeba udržovat hlídky za všech možných okolností. Celá posádka musí být seznámena s použitím signalizace.Aby v případě možného kontaktu nebyl promarněn vzácný čas chaotickým konáním. U morálně odolné posádky se vyplatí vše secvičit formou planého poplachu. Nejjednodušší je mávání kusy oděvů a křik, vybavené záchranné sety obsahují rakety, světlice a barevné značkovače. Předem si připravte pro rychlou potřebu způsoby signalizace. V noci jsou použitelné světlice, které však musíte pečlivě uchovávat suché a nepoškozené. Při střelbě se musí mířit vzhůru. Světlicemi šetřete a používejte je pouze v případě kdy je reálná šance, že budou spatřeny. Ve dne se dají použít i barevné značkovače které podle podmínek vydrží i několik hodin rozptýlené na vodě v okolí plavidla. Klasickým způsobem s dobrou účinností je zrcátko za slunečného počasí, lze suplovat lesklými a chromovými předměty.

Nejčastějším problémem pro trosečníky na moři je nedostatek pitné vody. Pokud na záchranném plavidle vodu máte musíte od začátku zavést přísný systém dávkování a ten do okamžiku záchrany důsledně dodržovat. Nevíte jak dlouho s vodou budete muset vystačit. Doporučené dávky jsou:
1. den: Nepřiděluje se žádná voda. Tělo musí užívat vlastních zásob. Výjimkou jsou zranění, podchlazení a v šoku se nacházející trosečníci.
2. až 4. den: Přidělte 400 cl na osobu a den
5. a další dny: Přidělujte 50 až 220 cl na osobu a den v závislosti na počasí, teplotě, stavu posádky, množství zásob vody a pravděpodobné délce nuceného pobytu. Po celou dobu se snažte snižovat tělesnou potřebu a ztráty tekutin. Nemáte-li vodu nejezte. V horkém a slunečném počasí se snažte co nejméně pohybovat a omezit tak pocení. Otírejte se a suchým způsobem oprašujte z těla zaschlou sůl. Snažte se co nejvíce spát a odpočívat.

V palčivém slunci se snažte zpomalit tělesné pochody absolutním klidem a přeneste aktivitu do duševní roviny. Můžete se v krajním případě ochladit namočením oděvů ve vodě, ty pak vyždímejte a oblékněte. Snažte se ale činit co nejméně, protože dlouhotrvající kontakt mořské vody a pokožky přináší nebezpečné a velmi bolestivé poškození kůže. Vzdorujte mořské nemoci, dávení a zvracení vás připravuje o tekutiny. Nezahánějte žízeň alkoholem, ve skutečnosti tak ještě více dehydrujete tělo. Nekuřte tím jen umocníte palčivost žízně. Je potřeba zahánět palčivý pocit žízně, třeba žvýkáním nebo cucáním nějakého malého předmětu například malé mince. Stimulujete tak tvorbu slin a tím zmírníte pocit žízně.

Nepijte mořskou vodu ani moč. Při pobytu na krách nebo v jejich přítomnosti můžete získávat vodu z mořského ledu, ale používejte starý led který má tmavší šedou až modrošedou barvu a je zaoblenější. Ve starším ledu je již méně soli. Vodu lze pít i z kaluží rozpuštěného ledu, ale pozor může to být voda nacákaná od vln. Potřebné tekutiny lze získat i z ryb a to tekutinu z očí větších ryb /oči vysrkněte/ a nebo tekutiny z míst kolem hřbetní páteře ryb. Ostatní tělní tekutiny raději nepijte jejich součástí jsou proteiny které při trávení odnímají tělu vodu. Nejezte pevnou stravu k jejímuž trávení potřebujete vodu.

Sbírejte rosu nejlépe roztažením lehké stříšky z plachty nebo kusu oděvu. Předtím, ale oprašte sůl /malé množství nevadí/. Zachycujte případný déšť. Buďte vždy předem připraveni, že zaprší. Přeháňky mohou být vydatné, ale velmi krátké a je škoda ztratit čas.

Pokud máte moderní plovoucí záchranný prostředek může být vybaven odsolovacím zařízením. Když se po delší době nedostatku máte možnost vydatně napít, pijte pomalu. Větší množství vody najednou přijaté vás bude nutit ke zvracení.

Potraviny jsou v případě ztroskotání méně důležité než pitná voda. Množství strvavy které můžete pozřít je proto závislé ne jen na zásobě, ale i na zásobách vody. Balíčky se železnou zásobou potravin ponechte až na poslední možnost. Zaměřte své úsilí na získávání potravy z moře.

Převzato z www.lastminutecharter.cz .

redakce Ré a www.lmcharter.cz

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>